Z kroniky Včelné díl V - Zaniklá osada Kukulovice

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Zaniklá osada Kukulovice

Historik Karel Pletzer, České Budějovice, napsal v časopise VÝBĚR z prací členů Historického klubu při Jihočeském museu v Českých Budějovicích /č. 1.1974/ obsáhlejší studii o osadě KUKULOVICE u Poříčí na Českobudějovicku. Tato osada vznikla pravděpodobně již před koncem 13. století jako osady Kamenný Újezd, Boršov, Plav a Rožnov. Kronikář nemá v úmyslu zabývati se složitými majetkoprávními otázkami, protože pro složitost různých změn a závislostí by byla pro kroniku zátěží.

Opustíme proto tyto statě a budeme se věnovat pouze poloze Kukulovic, která se již dotýká zájmů naší obce. Tato poloha je totiž důležitá, ač je dosud sporná, protože nic konkrétního v historických materiálech není o ní uvedeno.

Regionální badatel Vojtěch Mareš, rodák Boršovský autor publikace "O minulosti obce Boršova" a bývalý vrchní inspektor ČSD v.v. /již zemřelý/, se domníval, že Kukulovice lze ztotožnit s osadou VESCE, která se připomíná již v roce 1451, jako majetek tehdejšího majitele panství poříčského, Václava Talafúze z Dobřan. Z této ojedinělé zmínky je zřejmo, že osada Kukulovice musela být blízko Poříčí /nyní Boršov/, nejspíše směrem na jih. Vojtěch Mareš se domnívá - a autor článku Karel Pletzer s ním souhlasí - že na místě někdejšího Vesce stojí nyní těsně při jižním okraji Poříčí skupina domů, zvaná ČTYŘI CHALUPY, v jejichž blízkosti se dochovala stará osamocená studna, jako pozůstatek po zaniklé usedlosti. Autor článku Karel Pletzer dodává, že "tato Marešova domněnka je zajímavá, ale spíše lokalisuje někdejší dvůr Aleše z Poříčí, který prodal českobudějovickým dominikánům. Majitelé Poříčí si tento dvůr za husitské revoluce přivlastnili a na jeho pozemcích vzniklo několik poddanských usedlosti, které vytvořily malou osadu označenou prostým názvem "VESCE". Neudržela se dlouho a splynula s Poříčím /nyní Boršovem/. Ve smlouvách o prodeji dvora Aleše z Poříčí v 16. století se již neuvádí. Jak zjistil Vojtěch Mareš, připomíná se osada Vesce v pomístném jméně FEHCE CHALUPEN, zachycené v josefínském katastru a pojmenované VESCE nebo DÖRFLES je uvedeno v matrice horšovské fary."

Toto je velmi zajímavé zjištění. Znamenalo by, že jsou-li naše Čtyři Chalupy bývalá vesnice Vesce, o níž je první zmínka v roce 1453, jsou zároveň nejstarší částí naši vesnice. Pojmenování osady jako FEHCE CHALUPEN-VESCE CHALUPY, kdy písmeno "V" se čte jako "F". Kronikářovi dovolte napsat také jednu výhradu a sice: Osamocená studna tam stojí osamoceně asi proto, že tam stávala od samého začátku ČTYŘ CHALUP, čili VESCE. V těchto místech totiž je všeobecný nedostatek vody pitné. Všechny zřízené a několikrát prohlubované studně při domcích čp. 17, 18, 19, 20, dávají dodnes jen zcela skrovné množství vody a tak se pro vodu chodí k oné osamocené, ale hluboké studni, kde je vody dostatek. Majiteli této studně jsou dodnes vlastníci uvedených popisných čísel, což bylo zjištěno výpisy z pozemkových knih. Jako důkaz citujeme část zápisů o vlastnictví studni:

"Sine praes. Podle protokolu sepsaného dne 1.7.1881 str. 198 podle zákona zemského ze dne 5.2.1874 č. 92 za příčinou založení nové knihy pozemní pro kat. obec Poříč, poznamenává se společné právo vlastnické příslušící vlastníkům usedlostí čp. 17, 18, 19, 20 ve Včelné k studni na parcele č. 144 se nalézající."

Zde bychom mohli zmíněný článek Karla Pletzera již opustit, protože jsme si přečetli se zájmem, jak by to mohlo být - a opravdu to tak asi je - s existencí naší ulice "U ČTYŘ CHALUP". Protože však autor dále v článku sleduje - a nedá mu to pokoj - zaniklou ves Kukulovice a dostává se až k trojúhelníku obcí Poříčí - Kamenný Újezd - hrad Maškovec, jemuž se za našich časů říká Kotkův hrádek, kde v prostoru občiny Březí tuší, že by Kukulovice mohly kdysi ležet.

A kronikář jest přesvědčen, že jeho tušení jest oprávněné, protože slyšel od starších občanů kamenoújezdeckých, že "tady, co stojí ta kaplička, bývala kdysi ves." A ta kaplička, stojí hned na začátku cesty do Kam. Újezda, blízko lesa. A ještě jeden poznatek: V plánech u Geodésie z r. 1872 zjistil, že to místo mezi kapličkou a lesem je pole a to pole i sousední pozemky jsou označeny "Na spáleništi". Protože majitelem tohoto pole byl rod Šnábergrů /hostinec u březského mlýna/, dozvěděl se kronikář, že skutečně tomu poli říkají "na spáleništi". A autor článku Karel Pletzer připouští hned na začátku své studie, že ves Kukulovice mohla být vypálena.

Jak daleko sahá lidská paměť a tradice, je patrno ještě z následujícího: Dodnes se samotám-statkům říká Mašek-Kotek-Hvízdal. Zvláště "U Maška" je to charakteristické, protože již dlouhou dobu je majitelem této bývalé selské usedlosti rod Hanetschlégrů. V pramenech je uvedeno, že dvůr Maškovec byl postaven r. 1483. Jest však bez pochyb, že stál již před rokem 1409 - soudě tak podle zmínky popravčí knihy pánů z Rožmberka. Tedy 569 let předává jedno pokolení druhému až do našich časů jméno Mašek.

Proč by proto měla naše národní historie začínat až pokřtěním Bořivoje a sv. Ludmily a nikoli již Libuší a Přemyslem, jak to napsal učený kněz Kosmas? Tak to ovšem je, že rozhoduje písemná zmínka jako doklad a nikoli pověst.