Z kroniky Včelné díl V - Řeka Vltava

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Řeka Vltava

O naší nejdelší řece "stříbropěnné" Vltavě bylo hovořeno v kronice díl IV., str. 325 za rok 1971 při příležitosti plavby posledních vorů. Tehdy jsme poukázali na její nehygienický stav a řekli jsme, že kdyby ji dnes mohl vidět Bedřich Smetana, nikdy by nenapsal onu symfonickou báseň "Vltava" z cyklu "Má vlast".

Zdá se však, že pozdější kronikáři budou nuceni hanu na tuto řeku smýt, protože časopis Jihočeská pravda dne 8.1.78 informoval veřejnost v článku "Ozdravění Vltavy" s podtitulem "Čistý tok řeky" až ke krajskému městu. Starobylé město Čes. Krumlov bylo zbaveno zápachu z hnijících vod /splašků papírny/ vystavěním malého zázraku podzemního tunelu, takže pstruzi se prohánějí od Vyššího Brodu až do Čes. Krumlova. Na dalším očištění toku Vltavy - až do Čes. Budějovic pracují Vodní stavby, Sezimovo Ústí.

Zařízení za 300 milionů Kčs zachytí 96 % sulfytových výluhů, takže v r. 1980 bude řeka velmi zlepšena pro rekreační využití až do Čes. Budějovic. Podrobnosti najde čtenář v uvedeném článku, zařazeném v přílohách za rok 1978 pod č. 12a.

A nyní něco z historie a technická data: Vltava měří od pramene až do Čes. Budějovic 189 km při celkovém spádu 787 m. V tomto úseku nebyla Vltava splavná. Byly sice již postaveny jezy, které zbudovali mlynáři pro vodní náhony, ale chyběly splavy, čili vrata nebo "šlajsny". Úpravy řeky nabídl roku 1832 velký zdejší podnikatel Adalbert /Vojtěch/ Lanna, evropský proslulý stavitel říčních lodí, v jeho loděnici ve Čtyřech Dvorech, která dodnes stojí. Stát však nabídku nepřijal, protože byla podmíněna přílišnými výhodami pro Lannu. Státní správa pak provedla úpravy řeky, vyčistění řečiště, úpravu jezů a jejich prolomení na 22 místech v letech 1837-1840. Od té doby plaveny vory od Vyššího Brodu až do Čes. Budějovic a později dále ku Praze. Budiž zde připomenuto, že naše druhá řeka Malše, mezi níž je naše obec vklíněna, byla rovněž upravena v r. 1783 a byla též splavná pro vory a plavbu dřeva. Tyto vodní cesty doplňovaly vhodně tehdejší chudou síť silniční. V roce 1828 byla dokončena a byl zahájen provoz na koněspřežní železnici z Čes. Budějovic do Lince. Zboží dopravované po této železnici bylo pak dále dopravováno po řece. Po těchto cestách byla přepravována především sůl z Rakouska do prastaré solnice z r. 1564, které se dosud používá jako skladiště. Odtud byla sůl, která byla tehdy monopolem Habsburského rodu, přepravována dále po Vltavě do Prahy.

V roce 1849 byla Vltava opět vyměřena z Rožmberka do Čes. Budějovic a v letech 1859 až 1862 zregulována od Vyššího Brodu až do Č. Budějovic. Konec přepravy soli po Vltavě nastal po zahájení parního provozu na trati České Budějovice - Cheb, dráha císaře Františka Josefa, pak po další výstavbě železnic.

Za našich časů jsme s nelibostí hleděli na znečistěně vody řeky, do niž byly po léta vypouštěny splašky z papírny ve Větrní. Tyto se rozkládaly, tvořily se jedovaté a páchnoucí fenoly, takže celé povodí bylo zamořeno nelibým pachem. Celá dlouhá léta se jednalo o nápravě a vybudování dokonalého čistícího zařízení a těšíme se, že v brzku k tomu dojde. Dočkáme se?

Řeka se zanáší pískem a naplaveninou z přilehlých polí a strání, takže správa povodí Vltavy v Čes. Budějovicích přikročila k důkladnému a postupnému čistění koryta řeky. Přeložkou silnice č. 159 z Čes. Budějovic do Kam. Újezda budou pak oba břehy Vltavy spoutány mostem v místech u Homol, kde se dodnes říká "Na lukách".

Před vybudováním Lipenské přehrady zatopila Vltava při větších povodních i část Č. Budějovic - dnes tato svízel odpadá.