Z kroniky Včelné díl V - Celkový záznam o vývoji obce za období budování socialismu

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Celkový záznam o vývoji obce Včelné za období budování socialismu

je nutno rozděliti na tři časová období: na to, co bylo v minulosti, protože bez minulosti by nebyla přítomnost, dále na dobu přítomnou a konečně na období dohledné budoucnosti.

Historia docet, říkali staří latiníci, historie učí, a proto začneme minulostí, i když je to minulost, kterou jsme v převážné většině od r. 1945 prožívali.

Pout protektorátních nás zbavila sovětská armáda dne 9. května 1945. Byly to krásné májové dny, které prožíval - až na Němce a kolaboranty - celý národ.

Pro nás to byly dny vzkříšení, pro ty druhé zlé dny zklamání a beznaděje. Národ si oddychl. Mnozí a mnozí z nás čekali, že se jim přes uveřejňované zprávy v novinách o popravě toho nebo onoho, přece jen jejich milovaný, po léta vězněný v koncentračním táboře, opět vrátí. Bohužel, přemnozí se nedočkali. Němci skutečně své hrozivé rozsudky vykonávali.

Nastala doba veliké práce a velikého nadšení. S námi zde prožívali konec války sovětští vojáci - osvoboditelé, kteří se snažili pomoci, kde jen mohli. My na oplátku jsme je zvali do rodin, aby viděli, v jakém prostředí žije naše rodina. Na náš revoluční Národní výbor přišli důstojníci, aby navázali spolupráci. Dne 9.5.1945 se na Včelné objevilo jedno americké auto /džíp/ obsazené jedním bělochem a jedním černochem. Zbloudili na cestě do Litvínovic. Jinak jejich osvobozovací zóna končila v jihočeském kraji na levém břehu Vltavy.

V lese, ve kterém po skončené 2. světové válce odpočívala sovětské armáda, se během několika dnů tento východní okraj lesa proměnil v krásný park a v něm postaveny zemljanky. V něm odpočíval jeden prapor vojska 46. armády. Na tomto místě, kde armáda trávila svůj odpočinkový čas, jsme péčí a přispěním všech občanů vybudovali památník. Do dnešních dnů jej udržuje a zdobí Český svaz žen ve Včelné.

Co práce se tehdy v tomto slavném dni 9. května 1945 nahrnulo na hlavy Revolučního národního výboru. Dochovaná protokolární kniha obecního zastupitelstva ve Včelné to jasně dokládá. Schůzí bylo jistě mnoho, možná i denně, ale nebyl pravděpodobně čas na to, aby někdo zápisy psal. A tak se první zápis objevil v této velké knize až dne 25.5.1945, kdy byla ustavující schůze Národního výboru. Šestnáct členů tehdejšího obecního zastupitelstva bylo rozděleno stejným dílem čtyřem politickým stranám /KSČ, Sociální demokracie, Národní socialisté a Lidovci/. Schůzi zahájil poslední starosta z doby první republiky, Bohumil ČERNÝ, který byl dne 15.4.1943 nahražen člověkem, který byl pro německého místního skupinového vedoucího NSDAP přijatelnějším. Byl to místní občan BÍNA, české národnosti, jehož manželka byla německou státní příslušnicí. /V obecním zastupitelstvu byli dva Němci - Schital a Pscheidt/. Na této zahajovací schůzi Národního výboru byl Josef KOCINA zvolen prvním starostou po osvobození za Komunistickou stranu československa. Týž býval druhým starostou naší vesnice po roce 1918, rovněž jako člen KSČ.

Obecní zastupitelstvo se scházelo velmi často, někdy i dvakrát v týdnu. Schůze to bývaly téměř z poloviny veřejné, aby lid byl svědkem projednávání důležitých událostí. Co vše se projednávalo? Jako pozůstatek z minulých časů se zastupitelstvo zabývalo ještě domovským právem občanů, a zamítlo každou žádost, kdy uchazeč nežil v naší obci trvale deset roků. Dnes o domovském právu ví jen pamětníci. Dále se zajišťoval majetek Němců, a jejich bytová zařízení se zapůjčovala občanům. Ten potřeboval jízdní kolo, onen zase postel, pohovku nebo šicí stroj. Na těchto maličkostech je vidět, jak někdy špatně jsme na tom byli s vybavením rodiny. Na této schůzi se také ještě zadávalo sečení trávy, a za vše se obecnímu úřadu ještě platilo. Zajistilo se dále 15 rodinných domků občanů německé národnosti. Na deset psacích strojů bylo v evidenci místního národního správce Josefa Klímy. Na hotovosti bylo zabaveno na 90 000.- korun. Při jedné schůzi si stěžuje tento správce, že "nebyla poctivost při zabavování německého majetku". Těžko se tyto nepoctivě nabyté věci dostávaly zpět i od lidí, o nichž se nepochybovalo.

Těžkou práci měl zásobovací referent se svou starostí o potravinové lístky. Tyto byly jiné pro nás, jiné pro Němce. Německé děti však dostávaly do osmnácti roků věku příděly jako děti české. K tomu se vyjádřil člen obecního zastupitelstva Antonín Loberšíner, když řekl: "Dříve to měli Němci dobré, a my jsme hladověli. Nyní se chceme mít dobře my a Němci ať hladoví." Zásobovacím referentem byl MAXA, který za tuto obtížnou práci předsedy zásobovací komise jako jediný pobíral měsíční odměnu Kčs 350.

Snad nejpalčivější věc byla otázka projednávání příslušnosti k německé národnosti a z toho plynoucí důsledky - odsun. Teprve nyní se ukázalo, jak se nikomu nechce do Říše, o níž v roce 1938-1939 prohlašovali, že jejich domov je v Říši. Tehdy byli zpracováváni goebelsovskou propagandou, že Hitler buduje Říši na 1000 let. Říše to však vydržela jen šest let. Tváří v tvář skutečnosti nezbývalo nic jiného než odsun. Téměř každý z těchto k odsunu navržených, si podal na ONV žádost o znovunabytí československého státního občanství. Jeho přiznání se však povolovalo jen u smíšených manželství.

Celou knihou zápisů obecního zastupitelstva se táhne jako červená nit dobrá spolupráce bez ohledu na politickou příslušnost. Svědči o tom jednomyslnost, a jakou se rozhodovalo. Nikdy nedošlo k bojovému hlasování, ačkoliv byla někdy různost názorů. Svědči o tom i případ projednávání podezřelých udavaček Holubové a Novotné, které měly být příčinou zastřelení zdejšího občana RYBÁKA v době tzv. Heydrichiády. Jejich případ se projednával soudně. Zvláštní pak případ shody v práci bylo znovuzvolení člena strany nár. socialistické Bohumila Černého předsedou MNV. Stalo se tak jednomyslně dne 12.9.1945. Později, jak již bylo řečeno, byl zvolen předsedou Josef KOCINA.

Po prvních volbách do parlamentu a do obcí dne 1.7.1946 byl předsedou zvolen Bohumil STAUBER, člen KSČ. V roce 1947 postihlo celé území republiky katastrofální sucho. V rozhárané politické situaci v republice, kdy došlo k neshodám mezi jednotlivými stranami, přibyly i starosti zásobovacího rázu - především v obilí. Dostali jsme však ze Sovětského svazu 600 000 tun obilí a byli jsme tak uchráněni největších starostí.

U nás na vsi se pak konsolidoval společenský život. Hasiči svou mravenčí a s láskou konanou prací, si z vraku zhotovili krásné auto. Nová stříkačka byla ještě svěcena děkanem Vavruškou, farářem z Kamenného Újezda. Baráčnici, tehdy ještě mladí a početní, dali se do práce kde jen bylo třeba, a zdarma. Opravovaly se především cesty, které za deště tonuly v blátě. Ovšem bylo i dosti těch, kteří nepomohli v ničem, i když mohli.

Rok 1948 se pak stal mezníkem v našich dějinách, a proto i kronikář nadepisuje tuto éru jako současnou. Události jsou veřejnosti známy. Po demisi nekomunistických ministrů, ve snaze nastolit úřednickou vládu, byla dne 25. února 1948 vyhlášena vláda Národní fronty, když nekomunistické strany provedly reorganisaci nejen ve své správě, ale také v myšlení /politickém reálném nazírání/. Únorové události měly silnou odezvu i u nás v obci. Byl sestaven Akční výbor národní fronty. Zanikla každá organisace nebo politická strana, která neohlásila svou činnost Akčnímu výhoru. Dosavadní strana Sociálně demokratická byla sloučena se stranou komunistickou. Strana národně-socialistická u nás zastavila svou činnost, protože členstvo částečně přešlo do KSČ nebo zůstalo mimo organisaci.

Dne 14. června 1948 byl zvolen ve Vladislavském sále první dělnický prezident Klement GOTTWALD, když dosavadní prezident Dr. Edvard BENEŠ se svého úřadu vzdal.

Práce v obci se začala rozvíjet. Byl zřízen nákladem Kčs 52 066.- obecní rozhlas a zakoupen promítací přístroj se zvukovou aparaturou v částce Kčs 68 713.- Sbírkami a dary organisací byla uhražena částka Kčs 17 361.-

Dne 30.5.1948 byly provedeny celostátní volby. U nás byl tento výsledek: odevzdáno 603 lístků, z toho pro jednotnou kandidátku 585 lístků. Bílých lístků bylo odevzdáno pět, neplatných bylo třináct.

Dne 21.11.1948 konal MNV slavnostní schůzi na počest 51. narozenin prezidenta republiky Klementa GOTTWALDA, při níž mu bylo uděleno čestné občanství. Pracovalo se především na obecních cestách, začalo se hovořit o stavbě Kulturního domu a pracovalo se na plánech, které by měly být uskutečněny na místě konfiskovaného domu paní Jarošové /čp. 34/.

Celostátně byly zvýšeny důchody, takže odpadla - nikoliv však u všech občanů - starost největší. Končil se druhý rok dvouletého plánu.

Rok 1949 je prvním rokem pětiletého plánu. Jeho první den nás však překvapil dvojími cenami. Jinak na lístky, jinak na volném trhu. Bylo z toho ve Včelné trochu vzrušení. Naproti tomu byly však uvolněny některé potraviny.

Dne 1.11.1950 byla provedena socialisace obchodů držených v soukromém vlastnictví. Dva z nich byly zcela likvidovány. /Houska, Vávra/.

Dne 1.10.1950 zde byl založen Československý svaz žen náhradou za Radu žen, která byla rozpuštěna.

Dne 23.10.1951 bylo započato se stavbou Kulturního domu na pozemku paní Jarošové, rakouské občanky. S prací bylo započato přes to, že prvotní nadšení při bouračkách zrušené rožnovské cihelny, dost rychle vyprchalo. Dnes je třeba ocenit tuto stavbu jako velmi odvážnou. Uvažme, že nebyla žádná dokumentace a vlastně se stavělo "načerno" ale s vědomím ONV. V tomto roce práce skončena vyzděním základů.

Naše zemědělství je malého rozsahu. Vesměs jde o bývalé domkáře s malými plošnými výměrami zemědělské půdy a tudíž i s malým předpisem dodávek. Přes to tyto dodávky byly značně překračovány, píše tehdejší kronikář obce.

Uvolnění některých potravin, jak jsme se o něm výše zmínili, bylo konce února 1950 zrušeno a zavedeny opět stravovací lístky na chléb a mouku. Jako důvod byl udán, že tyto základní potraviny byly zkrmovány dobytkem.

Dne 26.4.1951 došlo k závažné změně i v kultuře. Byl likvidován starý ochotnický spolek Včela, založený v roce 1920, a jeho práva přešla na Klub ROH s dvěma odbory: dramatickým a šachovým. U nás však nadšení pro věc dlouho netrvá. Snad je to naše národní bolest. Protože klub nevyvíjel dostatečnou činnost, splynul s Újezdní osvětovou besedou v Rožnově, kde se doufalo, že bude mít větší pole působnosti. Kromě Kulturního domu, který na konci roku 1952 dospěl ke "klajše", byla zahájena i stavební soukromá výstavba: zrekonstruován od základu jeden rodinný domek a provedena přístavba dalšího.

V roce 1953 stavba Kulturního domu pokračovala, byl položen základní kámen předsálí. Do stavby byla vložena láhev s přiléhavým textem u stavbě a o těch, kteří se o ni zasloužili. Dne 30.8.1952 byla položena vazba nad jevištěm a dne 6.9.1952 bylo přikryto předsálí.

Dne 1. června 1953 byla provedena měnová reforma. Do částky Kčs 300.- byla provedena výměna dosavadní měny v poměru 1:5, přes Kčs 300.- v poměru 1:50. Lidé byli pochopitelně rozhořčeni. Podle informací v tisku bylo nutno tento řez provést, abychom se zbavili vázaného trhu a zrušili potravinové lístky. Někteří občané měli tolik peněz, že se měnily až statisíce.

Dne 2.5.1954 se po předchozím nezájmu opět začalo pracovat na Kulturním domu. Druhou příčinou této přechodné stagnace byl nedostatek finančních prostředků. Jak již vpředu řečeno, staví se "načerno". ONV o tom ví, ale nechá dále stavět, když MNV od něho nebude nic žádat. Za takových okolnosti bylo hrdinství pouštět se do stavby, dokonce s nedostačující dokumentací a se silami, které také zdily, ale tak, že se po nich části zdi musely zbourat. Závazek, postavit Kulturní dům do 9. května 1954 nebyl splněn. Národní výhor si dal nový závazek, že stavba bude dokončena do r. 1955.

Volby do obecního zastupitelstva proběhly u nás úspěšně na 90%. Celkový počet platných lístků byl 642, z toho pro kandidáty odevzdáno 575 hlasů.

Stavební ruch se proti předešlým létům zlepšil. Byly provedeny tři přístavby rodinných domů a postaveno šest nových obyvatelných chat, jimž bylo přiděleno popisné číslo.

Dne 8.5.1955 byl s ročním zpožděním otevřen Kulturní dům. Zahájení bylo slavnostní: velký průvod, proslovy zahájeny předsedou Národní fronty, Bohumilem STAUBEREM, bývalým předsedou MNV, jehož bývalý kronikář obce FIŠER označil za člověka s největší zásluhou o tento stánek. Večer byla slavnost ukončena Jiráskovou LUCERNOU, velmi dobře provedenou. V oslavě se pokračovalo i 9.5.1954, o týden později se opakovala Lucerna a dne 19.5.1954 předveden první film - HAŠKOVY POVÍDKY. Akustika sálu však způsobila, že filmovým představením nebylo rozumět, a lidé přestali do kina chodit.

Tělocvičná jednota SOKOL byla zde založena dne 13.12.1953. V roce 1955 započato se stavbou stadionu. Stavba má být dokončena v r. 1960. Úkol opět smělý, ale krásný.

Úspěchy v zemědělství jsou dány možnostmi našich zainteresovaných zemědělských pracovníků. Závazky k 10. výročí osvobození naší vlasti byly vesměs splněny. Celkem bylo dodáno 3 888 litrů mléka a 800 kg masa.

Stavební ruch v roce 1955: 1 přestavba, příprava na stavbu pěti rodinných domků.

Zemědělské dodávky byly splněny vysoko nad plán. Naše obec jako jedna z nejlepších v plnění dodávek, byla odměněna putovní vlajkou a dostala krásný rozhlasový přijímač.

Do velkých stavebních prací se MNV nepustil. Byly to jen drobné údržby na propustcích, oprava studně ve Čtyřech chalupách.

Ačkoliv jsme již dříve slavnostně otevřeli Kulturní dům, ještě v roce 1957 je plánována jeho dostavba. Rovněž je plánována přístavba mateřské školy. Hovoří se také o úpravě kluziště a koupaliště na novém hřišti a konečně o úpravě obecní nádrže. Nevím, bude-li to možné splnit, říká předchozí kronikář. Toho času je rozestavěna mateřská škola a sportovní stadion. Tato byla postavena až dne 7.11.1959.

V roce 1960 byla dokončena stavba plochy stadionu. Z jara 1961 se započalo se stavbou tělocvičny a šaten. Stavba je prováděna v akci "Z", její dokončeni provedeno v srpnu 1962. Plánů bylo ještě více, ale jejich provedení bylo v nedohlednu. Tak stavba kluziště byla provedena až v r. 1973. Byla zahájena v červenci a v prosinci téhož roku bylo toto víceúčelové cvičiště dokončeno. Stavba koupaliště na novém hříšti se zatím neuvažuje. Vlastni stavba komplexu hříště je na naše poměry velmi hezká. Kromě tělocvičny a šaten byla vybudována ještě noclehárna s padesáti lůžky, a byt pro sokolníka 1/2 s příslušenstvím. Nocležna je k disposici ČEDOKU, a je stále obsazena.

V průběhu těchto zápisů jsme se několikráte zmínili, jak jsou našimi zemědělci plněny dodávky. Za našich dnů máme v naši obci jen jednoho samostatně hospodařícího rolníka, který hospodaří na 4,6 ha. Jeho hospodaření není sice nijak vzorné, ale zatím se nedal přesvědčit, aby vstoupil do JZD Planá. Počítá se však s tím, že do jednoho roku pochopí, že tak, jak nyní těžce a nemoderně pracuje, to dále nepůjde. Dodávky však plní i slabě překračuje přes to, že jsou mu rok od roku - především v mase - zvyšovány. Kromě tohoto jednoho samostatně hospodařícího, nikdo již skot nevlastní a proto dodávky odpadají.

Založení jednotného zemědělského družstva nemohlo byt u nás provedeno, protože pozemky měly u nás tak malou výměru, že MNV nebyl s to, ba ani se o to nepokoušel, JZD založit. Pole těchto domkářů převzalo JZD v Plané a spojilo je s polnostmi bývalého velkostatku v Poříčí, nyní v Boršově. Někteří majitelé těchto pozemků se staly členy družstva v Plané, statek Boršov, kde pracují dodnes. MNV Včelná neměl tedy s přesvědčováním těchto bývalých domkářů žádné starosti, takže ani bývalí kronikáři obce neuznali za potřebné jakkoli se o této celonárodní akci zmínit. Letošního roku /1975/ je tomu již 25 let, co došlo k zakládání jednotných zemědělských družstev.

Výstavba rodinných domků pokračovala od roku 1961 až do roku 1969 dvěma až třemi bytovými jednotkami za rok. Po skončení stavby mateřské školy a sportovního stadionu, se na Včelné neprováděly žádné větší stavby, ačkoliv podnět ke stavbě prodejního střediska ve Včelné mělo již dát a stavbu zahájit předchozí vedení národního výboru. Po zvolení nového národního výboru v r. 1970, s předsedou Bedřichem HOUSKOU, se práce rozběhly naplno. Po zhotovení plánu budoucího sídliště Včelná-Boršov bylo jasné, jaké úkoly stojí před novým vedením obce: parcelace, výstavba budoucích ulic, pokračující elektrifikace ulic, kanalizace, zřízeni vodovodu, výstavba prodejního střediska, převody pozemků, stavby rodinných domků, rekonstrukce starého Kulturního domu, stavba nové víceúčelové budovy atd.

Rok co rok dosahují obecní rozpočty částek blízkých jednomu milionu Kčs. Finanční plány přesně plníme, ba je někdy i překročujeme. Již nyní, na konci roku 1974 je splněn finanční plán celého volebního programu. Když se z důvodů, které nejsou na straně MNV, nemůže splnit některá část výstavby, provedou se stavby náhradní, takže finanční plán je vždy splněn. Než povězme, co jsme od roku 1970 vybudovali.

Především prodejní středisko. Stavba za Kčs 1,380.000.- s prodejnami potravin, masných výrobků a průmyslového zboží. Prodejny jsou výborně zásobeny díky vedoucím, kteří mají o svou práci zájem. Zákazníci jsou velmi spokojeni, i když tak zvaný "dolní konec" vesnice žehrá na vzdálenost a terenní stoupání. Pro ně zřídila JEDNOTA další prodejnu nejběžnějších potravinových výrobků. V průběhu roku však došlo k jejímu uzavřeni pro kádrové otázky. MNV vykonává na Jednotu značný tlak, aby si tyto otázky vyřešila.

Parcelace, to je jeden z nejožehavějších problémů MNV. Zatímco v parcelační části II, III a IV proběhla parcelace a odkup pozemků celkem klidně, v části I., t.j. východně od silnice E 14 /Třída 5. května/ narazil MNV na tvrdý odpor. Již třetí rok trval tento spor živený jedním z vlastníků - právníkem, který nakonec, když viděl jeho bezvýchodnost, kupní smlouvu podepsal. Další čtyři vlastníci pozemků v této parcelační části využívali všech možnosti k podání stížností a petic k nejvyšším místům ve státě, aby rozhodnutí ONV, v přenesení na MNV, zlomili. Okresní národní výbor potvrdil správnost rozhodnutí Místního národního výboru, vlastníci pozemků se však odvolali ke Krajskému národnímu výboru a ten potvrdil neodvolatelně rozhodnutí, a pozemky vyvlastnil. Tak skončila dlouhá cesta, za níž byl Národní výbor osočován nejen jako orgán, ale především tím trpěl předseda, který rozhodnutí ONV o zavezení těchto pozemků v proluce prováděl. Vlastníci pozemků, zejména někteří, se snažili všemožně práci brzdit. Vykázali z pozemků pracovníka Geodesie v Českých Budějovicích, který prováděl vyměřování. Musela být zavolána asistence VB. Když až byly ploty vlastníků postaveny na nové hranice, došlo se strany nejzatvrzelejšího vlastníka k osobní urážce přítomných členů MNV. Označení "hitlerčici" bylo proto projednáváno soudně. Dotyčný občan byl odsouzen podmíněně na 6 měsíců.

S parcelací jde souběžné výstavba rodinných domků. V roce 1972 to bylo 6 rodinných domků, v roce 1973 již devět. V současné době je na Včelné rozestavěno 54 /padesátčtyři/ rodinných domků. Veškeré ulice jsou pojmenovány, a do nových ulic je provedena vozovka z makadamu. Z velké části je provedena elektrifikace parkovými osvětlovacími tělesy, Třída 5. května /silnice E 14/ je vybavena vysokými stožáry.

U všech těles jsou výbojkové zářivky. Osvětlení chybí ještě v ulici Tyršově a Lesní. Není také provedeno v ulici Družstevní, ale tam se zatím ještě nestaví. Kanalizaci máme zavedenu z velké části na Třídě 5. Května a ve Witthanově ulici. Dokončena je v ulici V Sídlišti, Dlouhé, Husově a Jiráskově. Kanalizace se bude dále postupně budovat. Největším přáním Národního výboru je, aby mohl silnice pokrýt živicí. Toto přáni je však zatím nesplnitelné, protože je vázáno na dokončení vodní přehrady na Malši v Římově, odkud nám má téci kvalitní pitná voda až v r. 1976, půjde-li vše na této stavbě podle plánu. Je sice pravda, že by se tento bezprašný živičný povrch dal provést, ale bylo by naprosto neúnosné, aby byla provedena nová bezprašná vozovka, a za čtyři roky se povrch znovu rozrušoval proto, aby mohlo byt položeno vodovodní potrubí. A položit potrubí aniž by bylo pod tlakem, není dovoleno. Ulicí Sokolovského a Dlouhou je sice vodovodní potrubí položeno, ale tou povede zakrátko voda z úpravny vodovodu z Vidova z nádrže umístěné na tzv. Vávrově kopci. Bude to voda pro stavbu závodu Benzina.

Předseda MNV Bedřich HOUSKA nevyloučil možnost, že po dostavění vodní nádrže na Hraničkách mohlo by být uvažováno o dodávce vody pro naše prodejní středisko, sportovní stadion, mateřskou školku a starý kulturní dům. Ovšem to je jen přání, o němž se nechce mnoho hovořit.

Národní výbor měl v plánu přestavbu dosavadního kulturního domu. Byly již dokonce návrhy plánů, ale stavba se nemohla uskutečnit, protože by přístavba nevyhovovala předpisům o vzdálenosti sousedního rodinného domu. Kdyby i tento nedostatek nebyl, byl tu ještě druhý a sice v tom, že by z původní stavby zbylo jen 10% původní hodnoty. To by bylo zcela nehospodárné. Bylo proto rozhodnuto, že se tento kulturní dům zrekonstruuje tak, aby měl zavedenu vodu a aby sociální zařízení odpovídalo dnešní době. To vše bylo při stavbě zapomenuto, nehledě k tomu, že se místnosti vytápí kamny na uhlí, že střešní odpady jsou zavedeny do země, aniž byla voda nějak odvedena a tím jsou podmáčeny základy budovy. Na konci tohoto roku je zavedena užitková voda a postaveno nové sociální zařízení. To vše ani ne za jeden měsíc.

ONV České Budějovice rozhodl dále, že blízko prodejního střediska bude postavena nová víceúčelová budova. Stavba měla být zahájena již v r. 1974 a mělo být prostavěno 700 000.- Kčs. Protože však projekce nedodala dosud plány, stavba nemohla začít. ONV provedl proto náhradní práce staveb. Návrh plánu na tuto víceúčelovou budovu má důležitý nedostatek. Rozpočet totiž vykazoval částku přes 6 milionů. Tento finanční náklad nelze uskutečnit v rámci akce "Z", a povolení k takovéto práci uděluje vláda. Stavba měla být proto zmenšena o restauraci a teprve pak, se zmenšenými finančními náklady na částku 5 milionů, bude moci stavba začít. Zatím však nejsou plány.

Zmiňme se ještě o dalších náhradních pracích, které bylo nutno do konce roku dohotovit, aby byl splněn finanční plán. Je to přestavba vodní nádrže v Dlouhé ulici. Tato nádrž byla vyčištěna, prodloužena směrem východním a zkrácena o 2 m proto, aby mohl být zřízen chodník v Dlouhé ulici. Dno nádrže bude pokryto panely, aby se umožnilo koupáni. Tato nádrž, která má charakter nebeského rybníka, bude zásobovat užitkovou vodou kulturní dům. Před rekonstrukcí sloužila jako rybník zdejší organisace rybářů. Tomuto účelu již sloužit nebude.

Další náhradní akce byla provedena v Lesní kolonii, kde bylo v celé délce, i s odbočkou ke trati, zavedeno elektrické osvětlení.

Zmiňme se ještě o službách, které MNV poskytuje svými provozovnami. Je to holičství a kadeřnictví, dvě provozovny dámských krejčových, místní doprava, zámečnictví, výrobna cementových dlaždic a obrubníků. Služby jsou poskytovány kvalitní, a zákazníci jsou s nimi spokojeni. Kromě toho pracuji s povolením národního výboru 2 opraváři obuvi, 2 malíři pokojů a natěrači a 2 automechanici.

BUDOUCNOST:

Sice budoucnost, ale nedaleká. Tím, že byl vypracován plán aglomerace Včelná-Boršov, v němž vedoucí úlohu bude hrát naše obec Včelná, je již předem určena její budoucnost. Již za našich časů se krok za krokem uskutečňuje její budoucnost. Ve velmi blízké době se uskuteční sloučení obou obcí, protože již dnes na sebe těsně navazují. Přerušení je jen pomyslné trasou železniční trati České Budějovice - Horní Dvořiště. Stavby, které uvažuje již v konečném řešení územní směrný plán, dávají tušit, že budoucnost vedení této aglomerace bude na Včelné, která sice v roce 1974 vzpomíná teprve 190. výročí svého založení na nové císařské silnici, ale která svými výsledky práce má již své místo v jihočeském kraji. Budeme mít základní devítiletou střední školu, novou mateřskou školu, bude zde zdravotní středisko a budou nově vybudovány služby obyvatelstvu pro 2.300 obyvatel proti nynějším jen tisíci obyvatel. Nákladná stavba nové víceúčelové budovy s obřadní síní a divadlem a později velkou restaurací dávají tušit, že i věci matriční budou vedeny z naší obce. To jsou plány, které jsou našemu vedení obce s předsedou Bedřichem HOUSKOU motorem k další intenzivní práci pro blaho a rozvoj této dělnické obce, i když to není práce lehká se zřetelem na těžkosti a lidské nepochopení. A do této práce mnoho zdaru!