Z kroniky Včelné díl V r. 1972 - Závod Koh-i-Noor

Kronika Včelné, díl V., r. 1972

Závod Koh-i-Noor

Až do 31.12.1972 používal tento závod, jehož celé pojmenování je Koh-i-Noor Hardtmuth, n.p. Čes. Budějovice, závod 01, dílna Včelná, našeho kulturního domu. Aby jeho třídírna tužek měla trvalejší stánek a také aby kulturní dům sloužil jen kultuře, pronajal si základní závod v Čes. Budějovicích místnosti bývalé samoobsluhy potravin v někdejším hostinci manželů Vavrochových /čp. 23/. Rekonstrukce probíhala pomalu po celý rok 1972, a tak až dne 12.2.73 oznámil n.p. Koh-i-Noor, že byla dokončena úprava pronajatých místností, v nichž bude otevřen provoz balírny tuh a kříd. MNV vyvolal řízení k uznání místností způsobilými po stránce hygienické, protipožární a bezpečnostní. Toto řízení proběhlo dne 5.3.1973. Až na malé nedostatky byl dán souhlas k zahájení provozu. Provoz je umístěn ve dvou místnostech, v nichž pracuje celkem 18 žen. V prostoru bývalého skladu prodejny potravin je umístěn manipulační prostor s elektr. zdvihacím zařízením pro odvoz hotového zboží. Sociální zařízení sestává z umývadla s teplou a studenou vodou a ze suchého WC. Provozovna bude měsíčně produkovat zboží přibližně za 1,700.000.- Kčs ve velkoobchodních cenách.

Tyto informace, které nám poskytl nár. podnik Koh-i-Noor Čes. Budějovice se nezmiňují o výdělcích pracovníků a jejich sociálním rozvrstvení. Jsou tam však zaměstnány 4 důchodkyně, ostatní jsou ženy středního věku, vesměs vdané. Průměrný čistý výdělek je Kčs 2.000.- měsíčně, ale vyskytují se i ojedinělé případy s výdělkem až 4.000.- Kčs. Tito pracovníci si však vozí práci domů, kde jsou na ni zaměstnáni ještě další tři členové rodiny. To pochopitelně není nic co by mělo být oslavováno, protože se to silně podobná někdejší práci v akordu, kterou se snažily omezit všechny socialistické strany. Závod však tuto domácí práci vítá, aby splnil měsíční, značně vysoko postavený plán, na němž jsou závislé prémie základního závodu v Čes. Budějovicích.

Že není nouze o kritiku je samozřejmé. Žehrá se na důchodkyně, které si ke svému důchodu a důchodu manžela mohou ještě tolik vydělat, zatímco jsou zde ještě mladé matky s dětmi, které zaměstnání nemají nebo musí za ním do Čes. Budějovic. A tak všechno na světě má své klady a nedostatky. Povzdechla si jedna důchodkyně: "Měla bych tu práci už nechat, ale můj ty Tondo kolenatej, jak to můžu nechat, když si vydělám měsíčně dva tisíce!"