Z kroniky Včelné díl VI – Počasí

Kronika Včelné, díl VI., r. 1980

Počasí

V roce 1980 by bylo možno označiti vývoj počasí – ve stručné lidové charakteristice jako "bláznivé". Tento neobvyklý vývoj měl vliv v mnoha směrech, zejména pak v hospodářském životě, pochopitelně v největší míře v zemědělství a při pěstování různých plodin.

Povánoční doba byla v bílém se sněhem, místy závějemi, bylo jasno, slunečno s nočními mrazy -12 až -14 st.C, ve dne při slunečním svitu +3 až +6 st.C, při občasném sněžení kol +2 st.C. Ke konci ledna nastalo oteplení, sníh roztál, větrno, sychravo, deštivé mrholení při teplotě od+2 do +6 st.C, vanul převážně jižní vítr.

Od 8. do 12. února teplo a slunečno, naměřena teplota ráno+12, přes den až +22 st.C, tedy úplná jarní pohoda. Sníh zůstal jen na vyšších kopcích. Pak postupné ochlazení, prší a celý březen se střídá proměnlivá počasí při Z a SZ větru. Teploty v noci kol 0 až -3 st.C, ve dne +3 až +6 st.C. Ranní mlhy.

Velikonoce v bílém jako o vánocích. 3. dubna napadlo 15 cm sněhu, ač v naší poloze krajiny bývá sněhu poskrovnu a jen okolní kopce a Šumava dostává sněhovou nadílku bohatší. V týdnu od 12.4. do 18.4. oteplení a jasno s nočními mrazíky kol -2 st.C, ve dne vystupuje teplota až na + 14 i +20 st.C. Vane jižní vítr. Pak další ochlazení při SZ proudění až do 24.4. Pak po několik dnů teplo, slunečno s ranními mlhami.

Konec dubna a prvá dekáda května je opět chladná při SZ proudění s proměnlivým počasím. Teprve II. dekáda května přináší počasí, kdy rozkvétají třešně a postupně i další stromy a keře, celkem při příznivém počasí a teplotách +14 až +16 st.C. Konec května je opět chladnější, SZ vítr, teploty +4 až +6 st., jen občas při vyjasnění až +12 st.C. Úrodě toto počasí příliš neprospívá.

Počátkem června již tepleji, až +20 st.C, první bouřky a letní vedra. Druhá polovina června přináší vytrvalý déšť, který provází senoseč až do 22. července. V té době prší denně neb ob den, vznikají záplavy nejen u nás, ale též v sousedních státech, NSR, Polsku, Itálii. Kde nepospíšili se senosečí na počátku června, nesklidili, spíše louky rozbředlé deštěm rozjezdili hlubokými brázdami. Na sušších loukách se sklízelo seno až na konci července, kdy bylo již teplo s občasnými bouřkami.

Prvé dny v srpnu nastala letní vedra až 30 st.C. s bouřkami. Neobvyklé ranní mlhy se mění v dalších dnech v déšť a na konci srpna značné ochlazení přináší na horách sníh (Lomnický Štít naměřil teplotu -6 st.C.) V Krkonoších též napadl sníh. U nás teploty se udržely ráno kol +6 st. denní +12 až +16 st.C.

Září je ve znamení opravdového léta, pěkně, slunečno, teplo od +16 až +24 st.C. Toto příznivé počasí trvá i v říjnu. Ráno mlhy a jen několik dnů s deštěm.

31.10. první sníh u nás, ale zůstává jen týden. V další dekádě se střídá sychravé počasí při SZ větru. V období od 17. do 28.11 výjimečné teplo, jasno a slunečno, přes den vystupuje rtuť teploměru až na +18 st.C. Vane mírný jižní vítr. 29.11 se obrací vítr na SZ, pan na S, nastává silně ochlazení a pak sněží po celý den. Při silném větru se tvoří závěje, teploty v noci -15 st., ve dne -6 až -8 st. V polovině prosince ustupuje tato studená SZ fronta, otepluje se a vánoce jsou tradičně "na blátě".

Neobvyklé chladné počasí uprostřed roku, kdy jiná léta bývalo příjemně teplo, dává se za příčinu – mimo jiných vlivů – některým přírodním katastrofám na naší planetě:

V říjnu 1979 to bylo rozsáhlé zemětřesení a sopečná činnost – opravdové peklo na ostrově Heimaey na Islandu, kde se vybouřily zejména seizmické vlivy vzniklé z posunu kontinentů, jak se vědci domnívají. Mění se dno oceánů a v ohni a kouři zrodil se nový ostrov. V listopadu 1979 byla to silná sopečná činnost na Galapágách.

V letošním roce ke konci května došlo k výbuchu sopky Hora svaté Heleny na severozápadě Spojených států (stát Washington u kanadských hranic). Jednoho jasného rána v neděli v 8.27 hod. obrovský výbuch vymrštil nejprve vrcholek hory vysoké 2.950 m a v zápětí v explosi o síle asi 500krát větší než byla síla atomové bomby svržené na Hirošimu, chrlí hora až do výše 20 km oblaka prachu, popele a jedovatých plynů. V žáru drtí na prach kameny a zeminu, a ohřívá vody v okolí hory do varu. V okruhu 40 km ničí tlaková vlna stromy a zasypává své oběti. Ale nejhorší následky plynou z oněch 600.000 tun popele vrženého do ovzduší; jako obrovský mrak zacloňuje slunce a ještě ve vzdálenosti 250 km pokrývá krajinu šedou as 15 cm silnou vrstvou prachu. (volně zpracováno dle popisu časopisu "Stern")

Doufám, že tento popis zaujme čtenáře a poslouží jako vysvětlení jedné z příčin onoho našeho "bláznivého" počasí.

Podobné vrtochy počasí postihly i jiné oblasti naší zeměkoule. Zatím co u nás máme léto chladné a zimu mírnou, na jihu Evropy kol Středozemního moře padá sníh a mrzne, v Itálii ve výše položených oblastech mráz -20 st.C., při oteplení pak vznikají záplavy. Dostatek sněhu okouší i Anglie a v Japonsku na konci roku napadlo na 3m sněhu, ochromilo tak provoz a vyžádalo si oběti na životech. Tak vlastně u nás nejsme na tom s počasím ještě nejhůře!