Z kroniky Včelné díl VI – Dolování uhlí v Kamenném Újezdě

Kronika Včelné, díl VI., r. 1980

Dolování uhlí v Kamenném Újezdě

Za přispění kol. JIŘIČKY, dřívějšího našeho kronikáře, můžeme se ještě jednou vrátit k pokusu o úspěšnou důlní činnost v sousední vesnici – Kamenném Újezdě, v místech, kde se dosud říká "Na dolech". Z těchto důvodů byla také zřízena železniční zastávka "Kamenný Újezd-Důl" a postavena při ní železniční vlečná kolej, dávno již snesená. Obšírně bylo o této věci psáno v zápisech naší kroniky obce za rok 1972 díl V. zde.

Těžilo se tam od roku 1895 nejmladší hnědé uhlí, tzv. lignit, který si zachoval charakteristickou známku neporušené dřevní struktury. Toto uhlí bylo světlé až tmavohnědé a dalo se štípat téměř jako dřevo. Jeho výhřevnost byla velmi nízká, protože obsahovalo až 50 % vody. Lignit byl dolován na více místech jižních Čech již od padesátých let 19. století. Nás budou zajímat místa nám nejbližší. Kromě Kamenného Újezda to byly Koroseky, Vrábče, Závraty, kde se na šachtě VIKTOR dobývalo uhlí až do r. 1905. Mezi největší šachty toho druhu jsou počítány na Budějovicku Kamenný Újezd a Mydlovary, kde se lignit řadu let předsouší a spaluje v parní elektrárně. Po roce 1948 byly otevřeny lignitová ložiska u Číčenic. Jižní Čechy mají i ložiska antracitu, kde se dolovalo u Lhotic a též v okolí Vodňan jsou ložiska hnědého uhlí. Kronikář ze své prakse u podniku, kde byl dříve zaměstnán, pamatuje, že podnik udržoval právo kutisk na několika místech v okolí Račic a Vodňan.

Ale vraťme se na naše doly: V Kamenném Újezdě byla šachta hluboká 39m. Na vrstvě 4 m silné pracovalo až 50 horníků. Jmenovala se "KATHI III" Těžba na této jámě byla zastavena v r. 1896. V roce 1912 začala těžit nová společnost na štole "JOSEF" a větrné jámě "EMA", kde pracovalo až 110 horníků.

Nová společnost postavila v roce 1914 sušárnu uhlí, v níž bylo procento vody sníženo až na 32 %. Postavila také třídírnu uhlí pro 6 druhů. Za prvé světové války byla těžba zastavena.

Nový pokus pak byl učiněn v roce 1919, ale pro malý odbyt byla těžba natrvalo zastavena v roce 1920.

Tehdejší horník si vydělal denně 1.30 až 1.50 zlatých. Za druhé světové války vydělával horník na porubu kolem 60.- Kčs denně /mzdy byly úkolovány/, dnešní mzdy horníků se pohybují od 3.500 – 4.000 Kčs měsíčně. Za těch 86 roků došlo k mnohým měnovým změnám a také ceny nakupovaných předmětů a potravin se podstatně změnily, takže srovnání nelze akceptovat a uvádíme jen pro zajímavost tato fakta.