Z kroniky Včelné díl VI – K 35. výročí osvobození Rudou armádou – květen 1945

Kronika Včelné, díl VI., r. 1980

K 35. výročí osvobození Rudou armádou – květen 1945

Vzpomínky na ony radostné dny konce druhé světové války a osvobození Československa nutně musí zapadat do rámce celé tehdejší doby, doby pomnichovské a období okupace.

V našich kronikách díl IV. a V. sebral kronikář Jiřička mnohá vyprávění pamětníků a písemné zápisy, kde jsou události těch dob podrobně vylíčeny. Sám se dění toho nezúčastnil, stejně jako kronikář nynější. "Události roku 1945" jsou popsány v kronice díl V. zde, dění v obci v té době zachytil v pasáži "Vývoj obce Včelná za období budování socialismu" v zápisech za rok 1975 – kronika díl V. zde. Tento popis událostí je v podstatě vyčerpávající a sotva se dá doplnit.

Vzpomínky na příchod Rudé armády na Včelnou jsou z paměti účastníků těch dnů vylíčeny ve "Sborníku prací členů národopisného kroužku při Jihočeském muzeu" díl XIII z května r. 1973 s titulem "Květen ve vzpomínkách". Z vyprávění pamětníka Antonína BABKY, krejčího ve Včelné (ale též ostatních pamětníků) jsou zajímavě popsány události té doby. Poněvadž v kronice díl IV. za léta 1961 až 1971 zbývá na konci knihy volné místo, přepíši tam toto líčení doslovně.

Ze svého pohledu nemohu nic doplnit: v té době jsem bydlel na Plzeňsku (u Dobřan) a nejkrásnější vzpomínkou, která ještě dnes dojímá, zůstane ono radostné hlášení vysílačky "Hlásí se Plzeň, svobodná Plzeň…." a od Plzně přijíždí již 5. května po silnici k Dobřanům dva chlapci na kolech ozdobených československými praporky. Tato osobní vzpomínka nechť dokreslí náladu oněch radostných dnů!

Pro pochopení vývoje událostí u nás na Včelné je třeba připomenout, že za dob prvé republiky byla Včelná chudá dělnická ves s 600 obyvateli. Část jich byla odkázána na chudá políčka a drobné živnosti, většina hledala obživu v práci ve mlýně neb na statku v Boršově, jinak v podnicích v Čes. Budějovicích. Tito lidé přicházeli ve styk s dělníky ve městě, kde organizace odborových svazů a komunistické strany měly výběr vedoucích kádrů. Samostatná organizace (tehdy zvaná "buňka") byla založena na Včelné již ve dvacátých letech. Založil ji strojvedoucí Rösler, po něm pak vedení se ujal první komunistický starosta Jan Kocina, včelenský dlouholetý pracovník.

Předsedou KSČ byl pak až do r. 1938 Robert Witthan, který byl za války fašisty popraven. S tou dobou jsou spjata jména Jan Fišer, Bedřich Houska st., Josefína Hůlková a řada dalších průbojných členů strany.

Do té doby – 6. září 1936 – zapadá i "den sbratření", který připravili včelenští komunisté jako jedinou a jedinečnou v celé republice uspořádanou akcí, kde si podali ruce komunisté čeští a němečtí na důkaz, že zájmy dělníků obou zemí jsou totožné.

Doba okupace je poznamenána jmény popravených občanů: Emil Benák, Matouš Brejžek, Růžena Černá, František Fousek, Jan Jiřička, František Kroneisl, Jaroslav Rybák a Robert Witthan, po nichž na paměť jsou pojmenovány 2 ulice na Včelné. Byli ještě další, kteří zaplatili životem hrůznou cestu fašismu a někdy i doplatili na mstivost německých spoluobčanů – udavačů. Kronika díl V. v tomto a následujících článcích uvádí životopisy všech popravených.

Poslední starosta z dob první republiky byl Bohumil Černý, který byl v roce 1943 nahrazen, pro německé vedení NSDAP přijatelnějším, občanem Rudolfem Bínou.

5. května 1945 byl utvořen v naší obci Revoluční národní výbor, který měl nahradit obecní správní komisi. Byli zde však ještě němečtí vojáci, kteří členy tohoto výboru internovali (v domě čp.45) a teprve před odjezdem vojska ze Včelné je propustili. Na ustavující schůzi národního výboru byl zvolen prvním starostou po osvobození Josef Kocina, člen KSČ.

Ze vzpomínek pamětníků včelenských jen ve stručné rekapitulaci událostí těch převratných dnů:

V únoru 1945 projížděl Včelnou za mrazivého ovzduší vlak s vězni z koncentračních táborů t.zv. "vlak smrti". Koncem dubna viděli včelenští demoralizovaný oddíl maďarské armády, který v Čes. Budějovicích byl zajat. Ustupující zbytky německé armády se překotně hrnuly ke hranicím. Časté byly nálety "kotlářů" a souboje stíhaček nad letištěm v Plané. 23. března a hned další den nálet amerických bombardérů na výtopny a seřazovací nádraží v Čes. Budějovicích.

5. května povstal pražský lid proti němcům a včelenští občané stavěli slavobránu na uvítání Rudé armády. To bylo 9. května, kdy Sovětská armáda byla již v Rudolfově. Stála přes celou hlavní silnici proti kapličce p. Marie, uprostřed obce, vyzdobená pentlemi a národních barvách. V hoření části nápis "Vítáme Vás u nás!". Stavbyvedoucí, kromě dalších odborníků, byli: Babka Antonín, Miesbauer Karel, Černý Viktor. Do této práce přišla radostná zpráva, že Rudá armáda vjíždí do Českých Budějovic. Zde uvádím vyprávění Antonína Babky: doslovně

"všichni nás opustili a běželi vítat ruské vojáky do města, zpátky se vraceli až pozdě večer a vyprávěli s nadšením a šťastni, že mohli uvítat ruské vojíny. Jaká to byly v městě sláva!" Ještě téhož dne přijela hlídka ruských vojínů a ubytovala se u rodiny Černých čp. 24. Vysílačkou udržovala kontakt s hlavní armádou.

10. května přijížděly ruské povozy tažené koňmi naložené věcmi pro zásobování vojska, za nimi dělostřelectvo a pěchota, hlavní vojsko praporu, jako součást 46. armády. Včelná, ve slavnostní výzdobě, vítala s jásotem ruské vojíny dlouhými pochody značně vyčerpané.

Celé toto vozatajstvo se usídlilo poblíže obce v rožnovských a plavských lesích. Vojáci postavili "zemljamky" upravili cestičky a postavili letní divadlo s pěknou dřevěnou vstupní branou a hvězdicovým altánem na hřišti Sokola.

Velitel tábora pplk. Jurij Pantělejenovič KONDRATĚNKO stal se oblíbeným hostem na výboru obce i v rodinách občanů. Pěkná přátelství navazovali i vojíni a dodnes vzpomínají na pěkný odpočinek na Včelné. Kvetl výměnný obchod a místní řemeslníci měli plné ruce práce.

S létem končil i odpočinkový pobyt ruských vojínů u nás, nastalo stěhování i loučení, zbylo mnoho vzpomínek i hodně přátelských svazků, které byly navázány. Veliteli praporu pplk. Kondratěnkovi uděleno za zásluhy a z vděčnosti čestné občanství naší obce.

Odjeli a nám nastala práce uspořádat svůj svobodný stát. Na místech, kde Rudá armáda odpočívala po velké vlastenecké válce, postavil MNV a vděční občané památník s nápisem:



NA PAMĚŤ POBYTU SLAVNÉ SOVĚTSKÉ
ARMÁDY, NAŠÍ OSVOBODITELKY V ROCE
1 9 4 5