Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl VI – Vliv světového cyklonu

Kronika Včelné, díl VI., r. 1983

Vliv světového cyklonu

Čtenáře bude jistě zajímat, proč i u nás dochází k uvedeným abnormalitám ve vývoji počasí. Bylo by to nad rámec náplně naší kroniky, abychom popisovali detailně všechny tyto jevy a příčiny. V denním tisku a měsíčníku "Květy" září 1983 je popsáno "Co způsobil EL NIŇO" cyklon, který se stal řídící buňkou světového počasí v roce 1983. Z bohatého popisu vyjímáme:

"Obrovská vodní masa Tichého oceánu stoupla místy až na 32 st.C. slovy třicetdva stupňů, což je o sedm stupňů nad normál. Tato obrovská vodní masa vystupuje jako řídící "buňka" světového podnebí a vyvolává mocné síly, které zastiňují i důsledky největších vulkanických erupcí. Pára z teplé vody, která rozehřála nižší vrstvu atmosféry, vystoupila až do výše 13 km. Následné rozprostření a kondenzace vodních par uspíšily vznik prudké vichřice, která se přesouvala do různých částí světa. Důsledky pro oblasti, v kterých se EL NIŇO zabydlil, jsou katastrofální: v Peru přišli zemědělci o značnou část úrody, nánosy bahna pohřbily desítky vesnic a část panamerické dálnice se rozpadla. Silný uragán zasáhl i Chile a Argentinu. V Ekvádoru naměřili v červnu 350 mm srážek. Tornádo rozbořilo na pobřeží Kalifornie stovky rezidencí i mohutných staveb z betonu, dlouhé úseky pobřeží tichomořské dálnice vyzdvihl a shodil do moře. Hrozí nebezpečí dalších záplav v kalifornském údolí, budou-li sálavé teploty rozpouštět sníh ve velehorách Siera-Nevada."

"Rychlé oteplení vod oceánů v některých oblastech s dalšími biologickými změnami vyvolává nedostatek kyslíku ve vodách a má za následek hromadné uhynutí ryb. Teplý Golfský proud zahříval koncem roku 1982 vzduch nad západní Evropou natolik, že zimní srážky padaly většinou v podobě deště a následky byly katastrofální. Záplavy z prudkých dešťů v Polsku, NSR a zvláště ve Francii i severních krajích Italie působí obrovské škody.

V září se Tichý oceán "přesouval" v silném západním větru ke svým východním břehům a mohutná vlna teplé vody se začala valit k pobřeží latinské Ameriky. Po druhé straně tohoto teplotního útvaru zůstává oblast horkého suchého podnebí na obrovských rozlohách. Sucho, které postihlo Australii je nejhorší od osmnáctého století. Město Norsham, srdce kdysi bohatého obilnářského okresu, prožívá nejsušší rok a nejvyšší teploty od roku 1874. Požáry ničí lesy! Majitelé farem se obávají, že asi 60% ze 137 milionů ovcí a 24 milionů krav zahyne neb bude zabito. Sucho nepostihlo pouze Australii. Připravuje o poslední kapky vody i africké studny."