Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl VI – 40 let socialistické výstavby ve Včelné

Kronika Včelné, díl VI., r. 1983

40 let socialistické výstavby ve Včelné

1945 - 1985
ZÁPIS K III. CELONÁRODNÍ SOUTĚŽI KRONIKÁŘŮ



Úvodem trochu historie doplňující rámec rozvoje naší obce.

Obec VČELNÁ patří k mladším sídlištím, které byly zakládány v blízkosti královského města Budějovic při cestách, po nichž bylo dopravováno zboží do sousedního Rakouska a do Vídně. Tyto cesty vedly původně přes vesnici Poříčí, kteréžto panství se datuje již od roku 1376. Teprve po vybudování nové "napřímené" silnice z Budějovic na Kamenný Újezd a dále do Lince, začalo se při této silnici budovat osídlení. Před 200 léty r. 1784 je stavěna hospoda a prvých deset domků, základ to budoucí vesnice a pojmenováním "Na Borech", později Včelná.

Chudý život byl vázán řadu let na Poříčské panství. V pozdějších dobách nacházeli osídlenci obživu na malých políčkách, v lesním hospodářství a později z převážné části odkázáni na zaměstnání v závodech města Českých Budějovic, případně v dalším okolí.

Dělníci, řemeslníci s drobnými dílnami, několik malých obchůdků, představovalo Včelnou ještě v dobách prvé naší republiky. Typická dělnická obec se zástavbou malých zahradních domků. Podrobnosti najde čtenář v kronice díl IV. a V.

Ještě v roce 1900 měla obec Včelná jen 20 domků s 39 byty a 551 obyvateli. Do roku 1945 postaveno v obci 181 domků s 255 byty a Včelná měla 868 obyvatel.

Kroniku života na Včelné psal od roku 1920 včelenský písmák, povoláním švec, Josef Klomfar, který ve svých vzpomínkách se vracel do dob Rakouska. Popsal dobu prvé světové války a život v ní. Pokračoval po něm Jan Fišer a František Papoušek. O vzniku Včelné a historie té doby vyhledal v archivech včelenský rodák Josef Jiřička a zachoval nám v kronice díl V. Popsal dobu okupace a slavné dny našeho osvobození Rudou armádou, pak události až do r. 1978.

Průmysl a územní plán

Původní územní plán, dříve "Regulační plán" obce Včelná uvažoval tuto oblast pro blízkost lesů jako "rekreační oblast", jak tomu bylo v dobách dřívějších. Teprve územní směrný plán schválený v roce 1976 uvažuje aglomeraci obcí Včelná a Boršov n. Vltavou, v níž sídliště Včelná má mít HLAVNÍ funkci.

Aglomerace

Z toho důvodu by měla být převážná část vybavení umístěna u nás: mateřská škola, základní devítiletá škola, nákupní středisko, zdravotní středisko, víceúčelový dům s kancelářemi národního výboru.

Jsme příměstskou oblastí krajského města Českých Budějovic. Včelná by měla mít asi 2.000 obyvatel za předpokladu, že se vystaví 252 bytových jednotek v rodinných domcích a řadové zástavbě. Obec Včelná a Boršov n/Vl. jsou sídliště trvalého významu. Osada Poříčí s nimi splývá již dříve.

Průmyslová oblast jest vymezena při obou železničních stanicích a kolejiště. Výstavba závodů předpokládá rozsáhlou rekonstrukci silniční sítě a rozšíření kolejiště železničních stanic o vlečky. Kronika díl V. zde.

V plánu SÚP je celá výstavba aglomerace podmíněna vybudováním čistící stanice splašků při řece Vltavě, na kterou by byl napojen i Rožnov. Stavba nebyla až do dnešní doby realizována.

Průmyslové závody

Z průmyslových závodů vybudovaných v dobách před našim osvobozením, kde pracovala řada našich občanů, můžeme jmenovat Družstevní mlýn v Poříčí, založený již v roce 1884 a Zátkův mlýn ve Březí. Oba tyto podniky byly v roce 1948 znárodněny s názvem: Mlýny a těstárny, n.p. Pardubice, závod Březí, mlýn Boršov nad Vltavou. Vedení obou závodů je společné. Mlýn v Boršově n.Vl. utrpěl v roce 1978 požárem, byl modernizována rozšířen o nástavbu dalšího podlaží. Podrobné údaje v kronice V. zde a na obrazové dokumentaci list č. 10.

Monolit

V blízkosti včelenského nádraží začal svoji výstavbu národní podnik MONOLIT v roce 1971. Neuspěl ve své proponované činnosti a v průběhu roku 1972 převzal veškeré zařízení národní podnik SIGMA pod označením závod 01 České Budějovice, stavební dvůr Včelná. Závod postupně pokračoval ve vybavení investicemi, byly upraveny vnější skladovací prostory v těsném sousedství železniční stanice. Výroba přeorientována na výrobu armatur pro uranovou techniku a pro čistící stanice. Zařízeno závodní stravování pro zaměstnance. Pracuje kolem 100 zaměstnanců a jsou vytvořeny čtyři brigády socialistické práce. V současné době se hovoří o nevhodném umístění závodu a z toho důvodu že není schopen přejít na nový program výroby nové techniky pro naše zemědělství.

Benzina (obr. dok. list 53)

V roce 1971 projednává národní podnik Benzina, Tábor výstavbu svých skladů v blízkosti železnice. Po řadě jednání bylo rozhodnuto, aby v blízkosti stanice Včelná v místech "U čtyř chalup" byly tyto sklady vybudovány. Odlesnění ploch v celkové výměře 4.40 ha padlo z a oběť této výstavbě a několik domků přemístěno.

V roce 1972 postavena z betonových panelů příjezdová cesta k hlavní silnici Včelná-Kamenný Újezd. Pak započaty zemní práce, odvoz zeminy a násyp pro vlečnou a odstavnou kolej. Výstavba dokončena v roce 1977, zůstává otevřen projekt kolejové vlečky, kde údajně je předpokládáno rozšíření kolejiště nádraží Včelná o další, třetí kolej. Pro zaměstnance postaveny čtyři bytové jednotky typu "Okal". Závod je zásobován z úpravny vody řeky Malše ve Vidově a má vlastní vodojem o obsahu 400m3 vody na Hraničkách. Položeno potrubí produktovodu z Tábora.

Silo

Výstavba zásobovacího skladu "SILO" v Boršově v těsné blízkosti nádraží zahájena v roce 1973 a dokončena v roce 1976. Je připojen na vlečku z železniční stanice Boršov n.Vl. Na místo původně plánovaného použití uhlí pro sušičky používá se k vytápění kotlů plynu. Přípojka je vedena napojením na dálkové potrubí plynovodu Most - České Budějovice - Čes. Krumlov. K podniku patří dokonale vybavené laboratoře.

Obrazová dokumentace je na listě č. 60, v kronice díl V. je blíže popsána výstavba zde a zde.

Vodojemy

Koncem roku 1970 zahájena výstavba vodojemů na "Vávrově kopci" v těsné blízkosti nad Včelnou. Vybudovány dvě nádrže o obsahu 12.000 m3, později ještě další nádrž. Nádrže zásobují pitnou vodou z úpravny ve Vidově nová sídliště v okrajových částech Čes. Budějovic a také naši obec i Boršov n./Vl. V roce 1971 položeno potrubí z Vidova, pak průtlaky pod oběma tratěmi do Čtyř Dvorů. Z ulice Gen. Sokolovského je vybudována asfaltová silnice k vodojemům a pokračuje dále v betonovém povrchu o šíři 8 m k silnici Čes. Budějovice - Římov.

Oseva

Na katastru obce Boršova n. Vl. v prostoru mezi železniční stanicí Boršov n.Vl. a silnicí E-14, vybudoval krajský semenářský podnik, n.p. OSEVA, Tábor areál čistící stanice osiv s celkovým nákladem včetně zařízení Kčs 30 milionů. Provoz zajišťuje úpravu 10.000 tun seťového obilí ročně ve vybraných odrůdách vhodných zejména pro půdní podmínky jižních Čech. Pracovní příležitost poskytne pro 55 pracovníků. Do provozu byl uveden v roce 1981.

Koh-i-nor Hardtmuth

Až do 31.12.1972 používal podnik KOH-I-NOR, Čes. Budějovice našeho Kulturního domu jako balírnu tuh a kříd. V roce 1972 pronajal základní závod v Čes. Budějovicích místnosti bývalé samoobsluhy potravin v někdejším hostinci manželů Vavrochových čp. 23 a přemístil provoz do těchto adaptovaných místností.

Zaměstnáno je až 20 žen a měsíčně vyprodukují zboží za 1,700.000 Kčs. Průměrný výdělek činí Kčs 2000 i více, neboť některé ženy si berou práci domů a vypomáhá celá rodina.

Drobné dílny

Ještě po osvobození RA přetrvávaly některé drobné provozovny a dílny: zámečníci, truhláři, dvě ševcovské dílny, tři prodejny potravin a průmyslového zboží, řeznictví, pekařství. Tyto provozy postupně skončily svoji činnost, neb přecházely do služeb v zapojení pod Národním výborem. Dva hostince převzala do svého provozu Jednota, LSD., rovněž tak prodejny. Obchod uhlím zapojen do Uhelných skladů.

Uvažujeme-li proponovanou aglomeraci Boršov-Včelná, můžeme považovat všechny tyto stavby za důležitou součást komplexního programu rozvoje nejen naší obce, které přinesl pracovní příležitost velkému počtu občanů v jejich bydlišti. Tyto značné investice tvoří účelný celek pro hospodářství jižních Čech.

Výstavba obce

Obchodní středisko

Dne 1. července 1972 bylo slavnostně otevřeno nové nákupní středisko vybudované v akci "Z" za účinné pomoci občanů, za 21 měsíců. Celkové finanční náklady činily Kčs 1,138.789.- a vytvořena hodnota díla za Kčs 1,5 milionu. Prodejna v samoobslužném zařízení prodeje potravin má v dalším oddělení prodej průmyslového zboží a ve třetí části prodej masa a masných výrobků. Celé zařízení převzala Jednota, LSD, Týn n./Vl. Středisko je zásobováno plně ke spokojenosti občanů.

Občané odpracovali na této stavbě 10.800 brigádnických hodin a MNV získal slušné prostředky finanční do Fondu rezerv a rozvoje při předání stavby.

Kanalizace

Až do sedmdesátých let byla voda i domácí splašky odváděny postranními povrchovými strouhami při ulicích i při hlavní silnici. Program výstavby rodinných domků vynutil si parcelaci pozemků pro zástavbu a vybudování veřejné technické sítě. Program průbojně prosazoval a řídil tehdejší předseda MNV s. Bedřich Houska, pracovník podniku Sigma, později uvolněný plně pro funkci předsedy MNV. Většina těchto akcí byla prováděna v akci "Z" za pomoci mechanizmů podniku Sigma.

První etapa kanalizace byla skončena v roce 1973 s hodnotou díla přes 1 milion Kčs. V létech 1974 a 1975 bylo kanalizační potrubí položeno ve většině našich ulic.

Veřejné osvětlení

Současně pokračováno v instalaci veřejného osvětlení. V roce 1972 postaveno 100 sloupů - betonových stožárů s výbojkami a kabelovým přívodem.

Úprava ulic

Započato s úpravou některých ulic - první asfaltová silnice u Lesní kolonie a postupně jsou asfaltovým povrchem upravovány ulice další. Současně se upravují chodníky.

Vodovod

Vodní prameny zasahují do oblasti Včelné, byly narušeny důlní činností u Kamenného Újezda - Doly i nově vrtanými studněmi hlubinnými nových podniků. Studně, kdysi hloubené do 14 i 20 m, ztrácí vodu. Výstavba rodinných domků vyvolala naléhavou nutnost výstavby vodovodní sítě. Výstavba vodovodního řádu a přípojek do domků rozvržena na léta 1983 až 1985. V roce 1980 napojen na vodovodní řád náš Kulturní dům, Mateřská škola a prodejna Jednoty. V roce 1982 až 1983 dostala vodu celá východní část Včelné.

Trafostanice

Zásobování elektrickým proudem zajišťuje nová trafostanice vybudovaná rovněž v akci "Z" v roce 1978 v blízkosti nové mateřské školy. Hodnota díla přes 100 tisíc Kčs. Nahražuje několik úsekových měničů.

Mateřská škola

Ve Včelné zřízena mateřská škola již v roce 1945 jako "zemědělský útulek" udržovaný Okresní péči o mládež. V následujících létech byla školka několikráte stěhována, posléze zřízena vývařovna, která sloužila také pro školu v Boršově. V pohostinství "U Píchů" vařilo se na 50 obědů. Patronát měla obec Baráčníků, která přispívala značnými částkami.

V roce 1957 byl objekt v ulici Husově přestavěn svépomocí občanů, vyhloubeny sklepy, kde byla umístěna kuchyně a sklady potravin. Objekt sloužil až do roku 1982 asi pro 40 dětí. Byly to tvrdé a pro občany náročné začátky v budování naší obce. (kronika díl III. zde)

V roce 1982 přestěhován provoz školky do nového zařízení vybudovaného v akci "Z" za poslední 3 roky s nákladem 3,634 tisíc Kčs. Hodnota díla převyšuje částku 4,5 milionů Kčs. K financování stavby vytvořeny sdružené prostředky podniků KOH-I-NOR, Sigma a Benzina, v celkové částce Kčs 900.000.- Na výstavbě odpracovali občané přes 80.000 brigádnických hodin, z toho přes 11.000 zdarma. Výstavba je popisována v naší kronice díl VI. slavnostní otevření zde.

Vybavení tohoto moderního zařízení odpovídá nejnovějším požadavkům, má jeslovou třídu a kapacita je určena pro 80 dětí. V rámci volebního programu obce byla tímto dokončena jedna velmi náročná akce.

Školství (základní škola)

V plánech let šedesátých byla též výstavba nové základní školy ve Včelné. K uskutečnění tohoto záměru nedošlo. V roce 1973 byla základní škola pěti-třídní v Boršově restaurována nákladem 1,500.000 Kčs a včelenští žáci dále docházejí, resp. nyní dojíždějí autobusy místní dopravy do Boršova. Do dalších čtyř ročníků je umístění zajištěno ve škole v Rožnově. Autobusová doprava je v ranních hodinách posílena o další autobus, který je určen pro školní děti.

Více-účelová budova

Ve volebním programu roku 1973 byla uvažována výstavba více-účelové budovy zhruba za 5 milionů Kčs. Pro naléhavé další potřeby byl v dalších letech projekt odsunut a do popředí posunuta výstavba nové mateřské školy. Provedeny adaptační práce v budově pohostinství Jednota ( v budově pohostinství Jednota ("U Kalkušů") a do programu zařazena výstavba nové budovy pohostinství a závodu veřejného stravování.

Sport (stadion)

V roce 1959 započato s výstavbou sportovního stadionu v horní části obce při vyústění Tyršovy ulice. Do té doby se cvičilo v Boršově v Sokolovně a v našem Kulturním domě. Buldozerem, po řadu dní, upravován terén do roviny. V roce 1960 betonovány základy budovy. Stadion dokončen v roce 1962 nemírnou obětavostí a úsilím všech členů Sokola a občanů.

Více-účelové cvičiště

Areál stadionu doplňuje asfaltová plocha s ohrazením. Vybudováno v akci "Z" v hodnotě díla Kčs 274.000.- Mládeži dává možnost maximálně projevit své schopnosti v hockeji, wolejbalu, snad i v házené a tenise, ale především v lední metané, sportu, který si v té době získával obliby na jihu Čech i za mezinárodní účasti - hráčů.

Členskou základu tvořilo v roce 1962 192 členů, z toho bylo 74 žaček a 42 mládeže 14-18 let, 76 dospělých. V roce 1983 poklesla členská základna na 123 členů.

Sportuje se též v ostatních organizacích mládeže SSM a Svazarmu někteří občané jsou zapojeni ve sportovních organizacích podniků, kde jsou zaměstnáni. Letošního roku oslavila TJ Sokol 60. výročí svého založení.

Mimo akcí "Z" uskutečnil MNV ve svém volebním programu řadu dalších akcí z doplňkových zdrojů ONV, Čes. Budějovice. Úpravy vodních požárních nádrží, položeny panely pro parkoviště před prodejnou a při pohostinství, rekonstruován kultrní dům, budovy Národního výboru a doplňováno veřejné osvětlení. Sbor požární ochrany budoval svůj přístřešek na opravenou stříkačku a hasičské auto. Zahrádkáři mají ve výstavbě svůj sklad zahrádkářských potřeb a výkupnu ovoce.

V inventarizaci MNV je na konci roku 1983 uveden majetek za Kčs 15,113.196. K vytvoření těchto hodnot bylo zapotřebí desettisíce brigádnických hodin a nesmírné obětavosti občanů.

Obyvatelstvo

Pohyb obyvatel: Dle soupisu k 1.12.1953 bylo na Včelné zapsáno 235 popisných čísel a 876 obyvatel cekem. Z toho počtu 307 mužů a 369 žen. V dalších létech je stále nárůst obyvatelstva:

v roce 1957 máme  904 obyvatel
  "    1962  "  1.065    "
  "    1971  "    989    "
  "    1980  "  1.166    "
  "    1983  "  1.243    "

Počet obyvatel se zdvojnásobil od roku 1910, kdy měla obec Včelná 614 obyvatel.

Vybavení bytů

Při sčítání v roce 1970 bylo napočítáno, že máme 349 domácností, z toho jen 124 má koupelnu, 3 rodiny mají sprchový kout. Ústřední vytápění vlastní 31 rodin, etážové zavedeno v 37 domácnostech. Vodovod zaveden z domácí studně u 148 domků. Další údaje v kronice díl IV. zde.

K 1. listopadu 1981 při provedeném sčítání obyvatel zjištěny následující údaje: 385 domů z toho 344 rodin. domů.

 Bytů s 1 obytnou místností + kuchyň je u nás:  212
     2 pokojových + kuchyň ..................  126
     3 pokojových      "      a příslušenství  120
     4 a 5 pokojových         a        "       127

Ve vybavení bytů a domácností je zřejmý veliký růst životní úrovně obyvatel:

Koupelna, sprch. kout ve    283 bytech
vodovod z vlastní studně    278    "
ústřední-etážové topení ve  278  "
Chladniček je instalováno   353
pračky automatické           81 (jiné 265)
televizorů                  360
rekreačních chat             16  
automobilů                  196 a 52 motocyklů.

Bytová výstavba

V naší obrazové dokumentaci je postupně sledována výstavba rodinných domků svépomocí. Jsou to spíše vilky v moderním stylu se zahradami s účelným uspořádáním místností a vkusným vybavením. Postaveno dosud 78 domků z nichž část v řadové zástavbě v bývalé rokli při Lesní kolonii a další v ulici Družstevní u podniku Sigma. Většina starších domků byla přestavěna a modernizována. Zbývá sice dost práce, aby okolí domků a veřejná prostranství dostala svoji úpravu, neboť výstavba svépomocí je zdlouhavá. Avšak již dnes zastavují se pamětníci dřívější Včelné a v obdivu hledí jak vyrostla.

Průmyslová zástavba sice narušila původní ráz celé krajiny, ale v zájmu rozvoje naší společnosti stala se základnou pro růst naší životní úrovně.

Komunikace, doprava

Poválečná doba zanechala Včelnou s ulicemi, kde po každém dešti jsme "plavali v blátě", jak napsal kronikář Jan Fišer. Po okrajích ulic odvodňovací stoky. Od roku 1960 byly ulice postupně upravovány štěrkem. Teprve po položení kanalizačního potrubí byly hlavní ulice opatřeny asfaltovým povrchem i když jen prozatimním. Konečná úprava je proponována po zavedení vodovodu. Obec je rozložena na svahovitém terénu a při prudkých deštích trpěla záplavami - největší v roce 1949 a 1972.

Silnice E 14

Včelnou protíná hlavní silnice z Čes. Budějovic na Čes. Krumlov a Kaplici. Situace nemohla vyhovět při zvýšené dopravě v těchto směrech. V březnu 1981 byla uvedena do provozu nová dálková silnice E14, která převedla silniční dopravu v uvedeném směru na Kamenný Újezd přes Planou a tím odlehčila provozu přes Včelnou.

Místní doprava

Od roku 1956 zavádí Dopravní podnik města Českých Budějovic autobusové spojení na lince Čes. Budějovice Boršov n.Vl. Spojení s městem máme tudíž každou hodinu, v pracovních špičkách dvakráte za hodinu.

V roce 1974 byl zvýšen počet osobních vlaků, též máme možnost použít autobusy ČSAD a někteří občané přesto dávají přednost jízdě osobním automobilem. V dobách dřívějších jsme jezdili a kole neb pěšky, až do středu města je to 7 km a z kopečka se jede as 20 minut.

Zemědělství

Podle evidence nemovitostí u Geodesie je u nás (v našem katastru):

 3.45 ha  luk trvalých
 0.20 ha  pastvin
 4.59 ha  orné půdy
30.79 ha zemědělské půdy
1 ar zeleniny
1 ar okrasných rostlin.

V roce 1955 bylo u nás 12 drobných zemědělců s malým hospodářstvím, chovatelé drobného hospodářského zvířectva. V roce 1972 to bylo asi 2000 slepic, 10 krav, 10 koz a něco ostatní drůbeže. Byly doby, kdy v každém druhém domku byla chována koza a krmeno prasátko.

V dnešní době je jediným samostatně hospodařícím zemědělcem Miluška Hlásková se svým manželem (roz. Masáková), kteří hospodaří na výměře 4.60 ha půdy, v dolní části obce, Hraniční čp. 241. Ostatní zemědělci se zapojili do Jednotného zemědělského družstva Boršov n.Vl. Zůstaly zahrady a chov králíků. Včelná je známa pro značnou úrodu ovoce, ačkoli půda je mělká s hlinitým podložím.

Farma Boršov n.Vl. měla svého času jen 45 členů a hospodařila na 310 hektarech půdy. Později připojeny další obce a vedení družstva je umístěno na Plané. V Boršově, v osadě Poříčí je v bývalém dvoře farma skotu. Chováno as 112 krav, 90 až 100 ks hovězího dobytka na žír a telat, 200 ks vepřového. Dosahuje se dojivost kol 2.450 lit. na 1 dojnici. Dodávky mléka a obilí jsou dobře plněny. U obilovin na plán 45 vagonů dodáno 55 vagonů při průměrné úrodě.

Kulturní činnost

Kulturní život na Včelné má zapuštěny své kořeny již v dobách Rakouska-Uherska a činnost ochotnických spolků se rozvíjela již za prvé naší republiky. Ochotnické divadlo mělo po celou dobu řadu průbojných a obětavých členů. Divadelní skupiny byly zakládány při Národní jednotě pošumavské, později byl založen ochotnický spolek "Včela". Zpěvácké kroužky zakládány při sportovních oddílech Sokola. Spolupracovalo se ve skupinách z Boršova, kde byla sokolovna.

Rok 1945 přinesl kulturní vyžití v letním divadle, které postavili příslušníci Sovětské armády na svém tábořišti na Včelné. Zde byly též promítány filmy a hrála kapela.

V roce 1948 bylo v obci poprvé instalováno rozhlasové zařízení za Kčs 52.066.-, z toho ze sbírek 17.361.- Kčs. Zakoupen též promítací přístroj se zvukovou aparaturou za Kčs 68.713.-, rovněž z části zaplaceno ze sbírek od občanů a organizací. V roce 1950 zakoupeno loutkové divadlo pro děti v mateřské škole. Scéna umístěna v hostinci "U Píchů". Přispěla "Obec Baráčník", která v té době tvořila nejúspěšnější spolek. Měla patronát nad mateřskou školkou a na její potřeby věnovala 16.675.- Kčs.

"Svaz žen" založen v roce 1950 a následovaly další organizace postupně, jak je máme dnes při Národní Frontě.

V roce 1949 započata výstavba kulturního domu. Stavební materiál získán z části z likvidované cihelny v dolní části obce. Chyběly finanční prostředky i další stavební materiály. V roce 1955 byl sál s podiem slavnostně otevřen, do užívání předán až v roce 1959. Budovalo se za značných potíží. Dokončovací práce protáhly se ještě na řadu dalších let, prováděny rekonstrukce v posledních letech, sociální zařízení, přívod vody, nové zastřešení a další úpravy. Uvažovalo se též s nástavbou do patra, aby zastavěný prostor byl lépe využit. Pro technické potíže byl záměr zamítnut.

Klub ROH byl na Včelné založen 26.4.1951 a pokračoval v činnosti bývalého ochotnického spolku "Včela".

Svaz žen založil pěvecký kroužek, který dirigoval svazák Vančura a pozvedl jej na kvalitní úroveň.

Z místních hudebníků vytvořen v roce 1951 hudební kroužek, ve kterém převládala harmonika. Skupina nesla honosný název "Šlak a hrůza." Zpěv a hudba této skupiny mladých lidí poskytla v té době hodně zábavy i obveselení při každé příležitosti i na koncertech. Výtěžek šel na stavbu kulturního domu.

Od 1.1.1953 má své sídlo na Včelné Újezdní osvětová beseda, vedoucí s. Buřič, učitel v Rožnově. Do této organizace zapojen i divadelní kroužek

Kulturní a politicko-výchovná činnost rozvijí se souběžně se zakládáním místních organizací při Národní Frontě, která jejich činnost koordinuje.

Místní organizace

Záslužná činnost obce "Baráčníků" zasluhuje plně uznání v této kapitole. V roce 1981 oslavovali 45 let založení zdejší organizace. Její členové zůstávají trvale nositeli národních tradic a při slavnostních příležitostech oblékají své národní kroje. V roce 1955 předvedla taneční skupina "Doudlebské tance" při jiných příležitostech předvedli "Českou a Moravskou besedu". Mají stále dobrou finanční základnu a jsou štědrými dárci pro akce národního výboru. S jejich přispěním byl po prvé světové válce postaven pomník padlým vojínům. Každoročně zájezdy po naší vlasti, do divadla v Čes. Krumlově, návštěvy muzea, přednášky zejména z historie jižních Čech. Mají svůj prapor a "májku".

Každým rokem je organizována našimi organizacemi řada přednášek s thematikou zdravotnickou (ČSČK) neb politicko-výchovnou (Svaz žen). Naše ženy mají družbu s ženami z Lidic, které poprvé přivítaly 20.5.1958 na slavnosti při otevření našeho Kulturního domu.

Přítomnost Sovětské armády dává stále příležitost k družbě se sovětským lidem. Přátelé ze Sovětského svazu, účastníci našeho osvobození v jižních Čechách, navštívili nás při oslavách v květnu r. 1979. Do Sovětského svazu cestuje řada našich lidí. Ze svého delšího pobytu vypravuje častěji na našich shromážděních s. Loberšíner Jan.

Řadu kulturních akcí organizuje mládežnická organizace SSM. Zvláštní pozornost je věnována výchově mládeže, počínaje těmi nejmenšími v naší mateřské škole.

MLK

Střediskem kulturní činnosti je naše Místní lidová knihovna, kde jsou pořádány schůzky školní mládeže, dětí z mateřské školy i členů místních organizací, které nemají svoji klubovní místnost. K památným výročím (májové oslavy, SNP, VŘSR) instaluje kulturní a školská komise výstavku s příslušnou thematikou a obrazovou dokumentací naší kroniky a texty. Knihovna měla v roce 1954 celkem 942 svazků, v roce 1959 již 1.415 svazků a 6.828 zápůjček. V roce 1983 byla přestěhována do budovy dřívější mateřské školy. Čtenáři mají k dispozici na 3.000 svazků knih. V národní soutěži získává stále titul "vzorná knihovna".

Od roku 1979 vykupuje místní organizace Českého svazu zahrádkářů drobné ovoce a padaná jablka pro Jednotu v Týně n.Vl. Každým rokem obdrží místní pěstitelé ovoce a sběratelé lesních plodin v průměru 50.000.-. V dřívějších letech byl sběr organizován v obchodní síti.

Míla Nováček

Včelnou proslavil u nás i za hranicemi v kulturním a uměleckém dění včelenský rodák a trvalý občan, tiskař a grafik Miloslav NOVÁČEK. Jeho kreslířské umění nás proslavilo na mnoha výstavách u nás doma i v zahraničí. Vyučil se typografem a studoval malířskou akademii. V české grafice objevil se v roce 1958 ve svých třicetipěti letech. Stal se členem sdružení grafiků "HOLLAR" v Praze, kde pro svoji originalitu je velmi vážen. V této době vystavuje v Alšově galerii na Hluboké. Ilustroval knihu Marie Krškové "Blatské rozprávky". V naší kronice díl V. zde se dočtete o "našem umělci" více.

Přátelství z SSSR

S dobou osvobození naší vlasti od německého fašizmu je mocně spjat pobyt sovětské armády na Včelné pod velením podplukovníka Jurie Pantělejmoviče Kondratěnka, kterému byl naším revolučním národním výborem udělen "Diplom čestného občanství". Tyto nezapomenutelné zážitky a hluboké přátelství váže naše občany k ruským přátelům a po celá léta, doplňuje vzpomínkami a obohacuje naše kulturní žití. V blízkosti bývalého tábora RA je umístěn památník na pobyt rudoarmějců u nás.

Zdravotnictví

Zdravotnická péče pro naše občany je zajištěna na Poliklinikách v Čes. Budějovicích. Od roku 1977 máme u nás dětskou poradnu, jednou týdně jsou lékařské prohlídky a ošetření dětí. Ke zdraví a dobré pohodě starších občanů přispívá též sociální péče. Starším důchodcům je rozdělována dodatková výpomoc z rozpočtu MNV ve výši 20.000.- Kčs ročně. Sbor pro občanské záležitosti vítá nové občánky, spolu s dalšími organizacemi pamatuje na osoby přestárlé, opuštěné, nemocné a občany v Domovech důchodců.

Životní standard všech obyvatel se podstatně zvýšil nejen v bydlení, ale též v nárocích na denní potřeby, v jídle, odívání, ve sportovním vyžití. Největší pozornost je věnována dětem a mládeži, ve výuce i po všech stránkách.

Služby občanům

Národní výbor zajišťuje služby občanům v provozovně holičství, krejčovství a nákladní automobilové dopravě. V programu jsou další provozy. Zatím sloužily občanům podniky v Čes. Budějovicích.

Závěr

V závěru nutno zdůraznit, že všechnu uvedenou činnost řídil Místní národní výbor spolu s organizacemi a vedením KSČ. Podával návrhy a konsultoval je u orgánů ONV, rozpracovával úkoly z usnesení výborů KSČ ve spolupráci s odbory ONV do volebních programů a socialistických závazků a do konkrétních akcí pro jednotlivé složky MNV a NF. Sledoval plnění těchto úkolů a informoval občany o postupu prací a vyžadoval jejich součinnost a pomoc. Jen tak, za obětavého úsilí a spolupráce, v uvědomění socialistické sounáležitosti, podařilo se organizačně i po všech stránkách zajistit celé vykonané dílo.

KSČ

Místní organizace KSČ byla hybnou silou jak při tvorbě pracovních programů a organizace práce, tím spíše zaslouží uznání její aktivní členové, kteří se vlastníma rukama postavili do čela pracovních brigád. Tuto aktivitu a průbojnost si udrželi od založení KSČ u nás v roce 1923. Byli prvními budovateli naší obce po r. 1945.

"Čestné uznání"

Úspěšná činnost národního výboru na úseku výstavby se projevila i na poli socialistické soutěže v okresním měřítku. Tato činnost byla uznána jako prospěšná pro širokou veřejnost a dostalo se jí zhodnocení u nadřízených orgánů: v roce 1972 udělil ONV v Čes. Budějovicích "čestné uznání III. stupně" u příležitosti 50. výročí založení KSČ za nejlepší výsledky v soutěži národních výborů. V témže roce pak rada Jihočeského krajského národního výboru uděluje "uznání občanům" obce Včelná v téže soutěži. Rovněž místní výbor Národní fronty obdržel čestné uznání za výsledky v roce 1972 a 1973.

V roce 1982 získal opět "čestné uznání" MNV za výsledky socialistické soutěže národních výborů v okrese.

"Čestné uznání" bylo uděleno též Místnímu výboru Národní Fronty.

Včelná, v dubnu 1984