Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1994 - Jak se měnila tvář Včelné za dobu 210 let

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1994

Jak se měnila tvář Včelné za dobu 210 let

Rok 1954 je malým "kulatým" výročím vzniku obce Včelné. Podle archivních nálezů našeho kronikáře Josefa Jiřičky bylo postaveno prvních 5 domů v naší osadě někdy koncem roku 1784. Tento stav potvrdila úřední komise z města Budějovic, která sem byla vyslána 15. ledna 1785. Dalším dokladem vzniku nové osady je soupis usídlených poddaných panství Poříčského, kteří si postavili své domky při nové císařské linecké silnici v okrsku zvaném německy "Die dritte Flur - sogenante Birkenflur" - což převedeno do češtiny zní "Třetí niva - tak zvaná březová". V archivu dokumentů včelenské kroniky máme zásluhou J. Jiřičky uloženou fotokopii plánku zmíněného území a tam nalezneme první skupinu domků pod označením Binnendorf, česky Mezives. Celá historie o tom, jak jméno Mezives bylo později převedeno na jméno Včelná, je popsána v V. dílu včelenské kroniky na stránkách 147, 221 a 238. Vraťme se ještě krátkou doplňující poznámkou k zmíněnému soupisu poddaných, usídlených na "Třetí nivě". Záznamy o prvních usídlených na území osady Včelné jsou dosti podrobné k tomu, abychom si mohli provést rekonstrukci, za jakých okolností si mohli vystavět zde svá obydlí a jak taková obydlí vyhlížela. Seznam prvých 16 domů se jmény majitelů je uveden v V. dílu kroniky na stránce 238. Aby si méně zasvěcený čtenář udělal jasnou představu o lokalitě, kde se první včelenské domy nacházely, uvádíme schématický plánek obce. Červenou barvou je vyznačena plošina Třetí nivy a zde, při jedné straně bývalé císařské rakouské silnice, bylo podle archivních dokladů kolem roku 1785 postaveno celkem 20 domů, z nich několik jich bylo nedokončených. Čtyři domy však byly od hlavní silnice poněkud odloučeny a nacházely se v okrsku dnes zvaném U Čtyř chalup. Na našem plánku je zmíněný okrsek opět označen červenou, barvou a je to známá lokalita včelenská v sousedství závodu Benzina, dnes zvaný Čepro. Zmínit musíme ještě třetí odloučený okrsek, tak zvanou Starou Včelnou. V dnešní době leží za železniční tratí v bývalém katastru poříčském, dnes v katastru Boršova a jak z plánku vidíme, leží zde 2 domy, které původně měly čísla popisná čp. 1 a čp. 2. Staří rodáci ze Včelné znají tyto domy jako u Severů, ale původně se tam říkalo "U Baurů". K Severům do Poříčí vedla z Třetí nivy cesta zhruba po trase dnešní ulice Na vyhlídce, která dnes končí u terénního zářezu pro železniční trať. Tehdy ovšem, v dobách před stavbou koňské dráhy, zde žádný výkop pro dráhu nebyl a cesta vedla odtud a kopce dolů k chalupám Staré Včelné. Žádný z původních domů, postavených koncem 18. století se nám nezachoval, zůstala pouze později přidělená čísla popisná. Při hlavní silnici byly domy číslovány od dolního konce, což opět je zachyceno na našem plánku. První dům má čp. 3 a pak pokračuje číslování až k bývalé zájezdní hospodě U Kalkušů, která byla označena číslem 13. Domy 14 až 16 se nacházejí ještě při hlavní silnici a poslední 4 domy jsou už v lokalitě U Čtyř Chalup a mají čísla popisná 17, 18, 19 a 20. Malou poznámku si zaslouží slovo-název "Niva - březová niva". V geomorfologické terminologii niva znamená nánosové, náplavové území přilehlé k říčnímu toku. Naše niva nese název Třetí niva, tedy nejvzdálenější od toku Vltavy. A skutečně, území tak zvané První nivy leží v nejdolejší části Poříčí-Boršova, byla to tak zvaná poříčská luka u řeky Vltavy. V minulých stoletích byly v těchto lukách menší rybníky, je o nich zmínka v kronikách. Dnes již je řeka zregulována a rybníky zavezeny. Oblast Druhé nivy je plošina táhnoucí se od dnešní železniční zastávky Boršov nad Vltavou směrem ke skladům-Sila. Na této druhé nivní plošině stojí dodnes již značně zchátralý zámeček poříčského panství a dvůr bývalého velkostatku. Jako doklad, že zde byly povrchové vody, svědčí dodnes zachovalý rybníček v zámeckém parku Poříčského panství. Vraťme se nyní k Třetí nivě - včelenské. Byla vytvořena geologickou činností ve čtvrtohorách a každý včelenský stavebník ze své zkušenosti poznal, že při zemních výkopech nalézal křemenné valouny, opracované do oblých tvarů tekoucí vodou. Třetí niva - včelenská je pravděpodobně původně geologickou terasou původu jezerního. Budějovická kotlina byla jednu dobu zalita starokvarterním jezerem.