Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1996 - Včelenské exody neboli odchody našich občanů do ciziny

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1996

Včelenské exody neboli odchody našich občanů do ciziny

Cílem tohoto souhrnného pojednání je zachytit historii emigrování ze Včelné do cizích zemí, převážně Západních. V této zprávě je zachyceno období zhruba 100 let, tedy doba od přelomu 19. a 20. století až do současnosti. Toto údobí zachycuje v podstatě celou druhou polovinu existence obce. Bohužel nic nevíme z tohoto hlediska o prvé polovině existence Včelné. Je však velmi pravděpodobné, že až do roku 1867 se neemigrovalo vůbec, nejvýše tu a tam někdo ojediněle byl vyslán od vrchnosti k vykonání nějakých prací v sousedním Rakousku. V roce 1867 vyšel v Rakousku zákon o volnosti k vystěhování ze země, což předtím nebylo vůbec povolováno. Ze statistik se dovídáme, že v letech 1870 až 1890 se ročně vystěhovávalo z Čech 5 až 10 tisíc osob do Ameriky a stejný počet lidi odcházel do Rakouska a Bavorska. Jen malý počet osob emigroval na Balkán. Do Ameriky emigrovali Češi a Slováci natrvalo, neboť jim zámořský kontinent nabízel mnohem lepší životní podmínky než Rakousko-Uhersko, kde nebyla tehdy hospodářská prosperita. Naši lidé přesto však do Rakouska odcházeli za prací, převážně sezónně. Byli to zedníci a tesaři, kteří zjara odcházeli a na zimu se navraceli zpět. V menším počtu odcházeli i jiní řemeslníci a to nejen muži, ale i ženy. Ty chodily do Vídně jako služky či kuchařky. Velmi často chodili do sousední ciziny tovaryši na zkušenou, nebo, jak se říkalo na vandr. Někteří z nich se vrátili, jiní zůstali a založili v cizích zemích rodiny. Ze statistik se dovídáme, že ročně emigrovalo do německy mluvících zemí 18 až 20 tisíc lidí z Jižních Čech a z Jižní Moravy. Jak jsme již uvedli výše, nemáme žádné doložené zprávy o naší obci z této doby a též nikdo z žijících starousedlíků se nepamatuje v tomto smyslu na poslední dvacetiletí minulého století. Jen se značnými obtížemi jsem se dovídal od našich starousedlíků, kteří jsou v kategorii věku od 60 let výše, některé údaje o jejich prarodičích. Několik málo údajů jsem získal z kronikářských záznamů, ale jsou to informace až z poloviny našeho století, převážně z období druhé světové války. O prvé světové válce a době před ní nemáme žádných přesných kronikářských informací. Některé údaje jsem získal z okresního archivu. Jsou to údaje o bývalých německých obyvatelích Včelné. Novější údaje jsem získával, pokud to bylo možné, přímým rozhovorem s dotyčnou osobou, emigrantem či migrujícím občanem či reemigrantem. Většinou jsem se při takových rozhovorech setkával s ochotou a pochopením. Jen v několika málo případech byla moje žádost o interview odmítnuta. Zaznamenával jsem pouze informace, které mi dotyčná osoba sdělila sama, či které jsem se dozvěděl od někoho z jeho příbuzných, pokud emigrant zemřel a nebo nejezdí na návštěvy domů do bývalé vlasti. Zásadně jsem nezaznamenával žádné zprávy, které jen tak volně kolují mezi lidmi a jsou neověřené.

Celou éru stoletého emigrování, reemigrace (návratů zpět a dočasných odchodů do ciziny za prací jsem z důvodů přehlednosti rozdělil do 9 skupin, což může překvapit v prvotním dojmu. Poznáme ale, že každá z těchto skupin představuje jinou motivaci k emigraci, ať již jde o odchod trvalý či pouze dočasný, přechodný. Každá skupina exodů je něčím zvláštním, specifickým. V chronologickém přehledu si tyto skupiny dále uvedeme:

  1. Odchody za prací v období na přelomu 19. a 20. století až do konce l. republiky ČSR (do roku 1938/39)
  2. Politicky motivované odchody do exilu za éry Adolfa Hitlera
  3. Čeští dělníci nasazení na práci do Německé Říše za 2. světové války
  4. Odsunutí nebo odstěhovaní Němci po porážce hitlerovského Německa
  5. První vlna politicky motivované emigrace po nástupu komunistů po únoru 1948
  6. Druhá vlna emigrace po sovětské okupaci Československa v roce 1968
  7. Odchody za prací v době Husákovy normalizace v letech 1970-89
  8. Vystěhovalectví po pádu komunistické totality od listopadu 1989
  9. Odchody českých dělníků za prací po listopadu 1989 (Gastarbeitři)