Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1997 - O počasí, přírodě a životním prostředí

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1997

O počasí, přírodě a životním prostředí

Přelom roku 1996 na rok 1997 byl ve znamení pravé zimy. V noci tuhé mrazy, až minus 20 stupňů, mrzne i přes den. Postupně mrazy poněkud povolily, ale sníh leží po celý leden. V okolí Včelné se dalo dobře jezdit na lyžích. Mírnější zima trvala ještě celou první polovinu února. Sníh roztál až 22. února. Záhy se objevily první sněženky a o něco později fialové šafrány. Březen byl bohatý na srážky, jak dešťové, tak někdy sněhové. 21. března, na první jarní den, jsme se probudili a všude kolem bylo zasněženo. Ranní teplota minus 4 stupně. Sníh zůstal ležet až do velikonoc (velikonoční neděle byla 30. března).

Začínám nový odstavec, abych zdůraznil mimořádnou astronomickou událost: koncem března se objevila zvečera na severozápadní obloze kometa. Samozřejmě astronomové její viditelnost na našem nebi v předstihu oznámili. Nejjasněji jsem ji pozoroval dne 30. března 1997. Kometa nesla název Hale-Bopp a bylo ji možno pozorovat po celou noc, byla-li obloha bezmračná. Ráno svítila na severovýchodním nebi. Ač se o kometě psalo v novinách, informovalo v rozhlase i televizi, mnozí spoluobčané ji neviděli. Často jsem se setkal s odpovědí, že nic o kometě nevědí. Jak jsme se oddálili přírodě svým způsobem života! V minulých dobách nikdy lidé úkaz komety nepropásli. Kometa bývala v dřívějších dobách znamením příchodu něčeho nedobrého. Ohlašovala války, nakažlivé nemoci i jiné lidské hrůzy. Bude také tato kometa - hvězda vlasatice - hlasatelkou nedobrých časů?

Pravé jaro neodvratně nastoupilo začátkem dubna. Je slunečno, kvetou bílé narcisy, raší pupeny keřů a stromů. První květy na meruňkách se objevují 3. dubna. Odkvetou bez mrazíků? Ano, noční mráz se objevil až 8. dubna, ale byl slabý. 20. dubna napadlo opět přes noc dosti sněhu. Třešně začaly u nás kvést 27. dubna.

30. dubna jsem k večeru, při západu slunce, pozoroval ve Včelné na východní straně oblohy dvojitou krásně zbarvenou duhu. Dvojitá duha dva paralelní oblouky rozkladu světelného spektra - to rovněž není častý přírodní úkaz. Dříve by lidé tomuto přírodnímu jevu připisovali rovněž příchod něčeho neobvyklého.

Začátkem července, přesně 5., 6. a 7. silně prší, ale u nás, ve Včelné, k žádné pohromě následkem dešťů nedošlo. Naše oblast byla zasažena vloni silnými srážkami. v povodí Malše, o čemž jsme již psali. K obrovským záplavám ale došlo letos na Moravě a v severovýchodních Čechách. U nás jsme z dešťů měli prospěch, po dlouhé době začaly růst pravé hříbky. Nacházely se převážně na prosvětlených místech, na pokrajích lesů a na lesních cestách. Byly to hřiby poddubáky či smrkové s bílými a světle hnědavými klobouky. Rostly i další jedlé houby, ale pouze do konce července a v srpnu zcela přestaly. Červenec byl celkově chladnější, děti neužily vůbec koupání. Až v srpnu nastal obrat k letnímu počasí. Prvá polovina září byla chladná. Znaky babího léta se projevily až v druhé polovině měsíce září. Havelské nebo-li druhé babí léto přišlo 9. října, ale bylo již velmi nevýrazné. Silné ochlazení nastalo po 20. říjnu. První sníh se předčasně objevil již 26. října. Sníh zůstal ležet až do 6. listopadu, kdy došlo k teplotnímu zvratu, neboť teplota odpoledne vystoupila na slunci na 21 stupňů nad nulou. Vůbec nevyšla letos lidová pranostika ke svátku svatého Martina, neb 11. listopadu bylo zcela bez sněhu a teplota dosáhla 12 stupňů Celsia. Hezké a neobvyklé bylo počasí i na Dušičky, bylo slunečno a teplo. Pravé "dušičkové" počasí nastalo až po 15. listopadu. Mrholilo a přišlo silnější ochlazení. Prosinec byl v průměru teplejší, vánoce jsme prožili na blátě, jak se lidově říká. Tento ráz počasí přetrval až do příchodu Nového roku.