Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1997 - O sousedských vztazích

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1997

O sousedských vztazích

Kdo má dobré sousedy, tomu je hej, můžeme vzletně říci. Platí to ve městě v nájemních domech a na venkově to platí dvojnásobně. Ve Včelné stojí jen velmi málo osamocených domů, většinou má každý dva i více sousedů. Vycházet dobře se sousedem záleží především na povaze dotyčných, na jejich dobré vůli a na jistém stupni velkorysosti. Kdo malicherným je i sobeckým, bez porozumění pro druhého, má blíže k sousedským problémům. Těch sporných věcí, které se týkají obou stran, se vždy vyskytuje řada. Předpokladem k smírnému řešení sousedských problémů je, aby je stěžující strana uměla slušně pojmenovat, bez vášní a bez zaujatosti. A druhá strana aby je v klidu vyslechla a zamyslela se nad nimi nejen ze svého stanoviska, ale též z pohledu situace druhého. Nejhorší je, když si sousedé nedokážou mezi sebou problémy vysvětlit. Potom už vede cesta k přerušení styků a věc se nevyřeší. Trvá-li se na vyřešení, nezbývá než obrátit úřední cestou na pomoc obecního úřadu podáním stížnosti. Je to lepší než vyřizování sporu konáním schválností. Obecní úřad registruje stížnosti, které nespadají do kompetence policie. Úředně sdělených stížností, ať písemných či ústních, není ročně příliš mnoho. Anonymní udání se v posledních 3 letech vyskytlo pouze jediné a týkalo se novinového stánku, který se nachází u parkoviště před restaurací U kaštanu. Pisatel anonymní stížnosti poukazuje na nedovolené poskytování či prodávání alkoholických nápojů a vyhrožoval, že záležitost dá do novin. Anonymními dopisy se obecní úřad nezabývá. Na schůzi zastupitelstva se ale z podnětu zastupitele projednávalo dění kolen novinového stánku. U stánku byly totiž bez povolení postaveny dřevěné lavičky, aby si konzumenti lahvového piva mohli v klidu svůj nápoj vypít. Bylo rozhodnuto, že lavičky musí být odstraněny, protože stánek nemá povolení jako občerstvovací kiosek. Provozovatelka stánku bez prodlení na výzvu obecního úřadu lavičky odstranila. Co se dělo dále, bylo nejen zajímavě, ale mile úsměvné. Stánek stále přitahoval mužskou populaci. Téměř v každou denní dobu, byl-li otevřen, mohli jsme pozorovat tu jednoho, dva, tři muže, jak se kolem stánku zdržují a jak někteří privilegovaní jsou zváni na posezení dovnitř. Bylo to takové zvláštní lidské obcování v malém prostoru uvnitř stánku, či jakési rojení kolem. Stánek jakoby něco vyzařoval, co některé hosty přitahovalo právě sem a nikoliv do hostince, kde by mohli sedět v daleko lepším pohodlí. Napadlo mne tento úkaz pojmenovat. Stánek plný feromonů. Kdo neví, co toto odborné slovo znamená, snadno najde vysvětlení v naučném slovníku. Ale poví vám to každý lesník. Les je jedna velká biologie. My se však dále musíme věnovat vztahům konfliktním. Opakované jsou problémy s volně pobíhajícími psy či dokonce s psy toulavými. Tu pes někoho z občanů pokouše, listonoš to ani neoznamuje, protože se s tím nějak profesionálně umí vypořádat. Jindy velký pes napadne malého psíka a způsobí mu nějaké poranění, jindy volně pobíhající pes roztrhá slepice či loví a plaší zvěř v lese. Podaných stížností tohoto druhu je dosti a možná více je případů neoznámených. Všechny tyto případy jsou způsobeny neukázněností a neodpovědností majitelů oněch psů bez dozoru. Viníci často tvrdí, že jim pes utekl, přeskočil vrata apod., ale to nelze uznat. Jsou však i takoví majitelé psů, že vědomě vypouštějí psy ven, zvláště zvečera či na celou noc. Jsou i tací majitelé psů, kteří budou popírat, že jejich pes volně venku pobíhá, ač vědí, že lžou. Obecní úřad nemá dostatek sil a prostředků, aby se mohl s problematikou toulavých psů vypořádat. Na řešení této problematiky mají lidé různé názory. Někteří tvrdí, že obecní úřad je v těchto případech málo důsledný a málo přísný vůči neukázněným majitelům psů. Volné pobíhání psů je zakázáno obecní vyhláškou. Když nestačí kárné prostředky ze strany obce, předává se případ k vyřízení městské přestupkové komisi, ale takových případů nebylo mnoho. Různé svízele bývají někdy a někde s přílišným štěkotem psů, kteří ruší klid v okolí. Tomu se ale ve venkovském prostředí neubráníme a časem už toto rušení přestaneme vnímat. Snad by někoho v budoucnu mohlo zajímat, kolik registrovaných psů má obec v čase tohoto záznamu. Přihlášeno je jich úředně 270.

V negativních zprávách a záznamech musím, bohužel, ještě pokračovat. O kočkách by se toho také dalo moc napsat. Je jich v obci požehnaně, těžko odhadnout jejich počet. Tito v podstatě milí tvorové bez problému překonávají plotové zábrany a proto někdy mohou způsobovat na cizím pozemku různé nepříjemnosti. Na jaře si zahrádkáři stěžují, jak jim někdy kočky rozhrabují upravené záhony se setbou. Dá se tomu zabránit, např. položením drátěného pletiva apod. Dosti se stále chovají slepice, ale většinou již jen na ohrazených místech. Dříve, když pobíhaly volně venku, dokázaly značně rozhrabat a obnažit části půdy, země, např. na pokrajích lesů. Dnes se již jen na několika málo místech v obci setkáváme s volně vypouštěnými slepicemi. Škody nezpůsobují jen domácí zvířata, ale i zvířata a zvířátka volně žijící, divoká, ale to je již tématika zoologická, která snad také jednou přijde v těchto zápisech na řadu.

Několik slov k zamořování životního prostředí kouřem. Po plynofikaci už jen velmi málo domů používá k vytápění tuhá paliva. V některých domech si majitelé nechali kotle na tuhá paliva, aby si např. mohli přitápět dřevem. Horší je, když někteří z občanů spalují v kotlích nedovolený odpad, zvláště různé umělé hmoty, plasty apod. Obec čas od času vyrozumívá občany, co není dovoleno pálit v kotlích. Málo platné, stále jsou mezi námi neukáznění občané, kteří nedbají těchto pokynů. Prozradí se sami kouřem ze svých komínů. Jsou i tací, kteří spalují nedovolený odpad na ohništi venku někde v zahradě či na dvorku. Neuvědomují si, že tímto způsobem zamořují škodlivými i jedovatými zplodinami své okolí, což vede nejen ke zhoršování ovzduší, ale i k snižování úrodnosti půdy na zahradách a v okolí. Zcela běžně spalují někteří zahrádkáři spadané listí. Nejsou to ale žádní odborníci, protože zkušený zahrádkář listí nespaluje, ale kompostuje. 2 listí vzniká výborná zemina, listovka, která obsahuje přírodní živiny pro pěstování rostlin.

Pojednání o znečišťování okolí obce, zvláště v přilehlých částech lesa, odvážení různého odpadu, který do lesa nepatří, patří již do jiné kapitoly. Ale ti, kteří se tímto způsobem prohřešují, jsou velmi bezohlední vůči svým kulturnějším spoluobčanům.

Snad by čtenáře mohlo zajímat, jaké počty stížností eviduje obecní úřad. Stížnosti se většinou týkají meziobčanských vztahů a jen málo stížností je k problematice životního prostředí. Počty stížností si uvedeme od roku 1990 a za každým rokem v závorce bude jejich počet: 1990 (4), 1991 (5), 1992 (4), 1993 (2), 1994 (5), 1996 (2), 1997 (7). Podle počtu, který je velmi nízký, by se dalo soudit, že je vše v pořádku. Ale statistika je jednou věcí a druhou je skutečnost - realita. Větší část problémů a starostí občanů zůstane skryto a nikdy se do statistiky nedostane.