Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Po deseti letech OF

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Po deseti letech OF

OF, Občanské fórum, bylo spontánní politické hnutí, které se zrodilo 17. listopadu roku 1989. Je pravděpodobné, že budoucí generace, nebudou-li se zajímat o historii, nebudou vědět nic o smyslu a práci tohoto seskupení občanů v našem státě. OF vzniklo posléze i v naší obci, ale neujalo se své funkce přesvědčivě.

Kronikář F. Vavruška zapsal v VII. díle kroniky několik postřehů z působnosti OF u nás ve Včelné. Doplním tyto údaje o celkový pohled.

O úkolech OF se včelenská veřejnost dozvěděla od budějovické delegace vysokoškoláků. Schůze se konala v hostinci U Kaštanu. První kontakt se studenty navázala paní Libuše Maxová (čp. 331). Vylepovalo letáčky, pozvánky na první setkání. Vylepení musela opakovat, protože pozvánky byly strženy. Proto byli zváni občané osobně z řad známých. Vznikání OF ve Včelné bylo provázeno váháním, protože dosud zdaleka nebylo jisté, jak státní převrat dopadne. Komunisté dosud ovládali veškerou státní moc. Smyslem OF byl vznik politické opozice proti komunistům a to bylo starým komunistický strukturám něčím zcela nepřijatelným. Musím připomenout pro budoucí generace, že v tehdejším politickém systému byla ústavně zakotvena tzv. vedoucí úloha KSČ /Komunistické strany Československa/. KSČ ovládala vše. Dále to nebudu rozvíjet, vše je popsáno v knihách. Tím, že komunisté tehdy přijali realitu doby, uvědomili si potřebu řešení politické krize a nejen politické. Hlavní důvod ústupu komunistů byl postoj Sovětského svazu. Gorbačov nebyl Brežněv, neposlal k nám tanky jako v roce 1968. Naši komunisté přistoupili k jednání s politickou opozicí.

Ve Včelné došlo k první veřejné konfrontaci, k prvnímu politickému střetu na veřejném zasedání MNV (místního národního výboru), což bylo za socialismu pojmenování pro obecní úřad. Zasedání se konalo 18. prosince 1989 a přítomno bylo 114 občanů a 25 poslanců za MNV. Na tomto zasedání byla přítomna delegace OF z Českých Budějovic. Byla tvořena dvěma zástupci vysokoškoláků a jedním pracovníkem Jihočeského muzea. Z kronikářského záznamu se dovídáme, že diskuse byla nesena místy ve formě ostřejší výměny názorů, které ale byly většinou neosobního konfrontačního zaměření. Schůze probíhala ve znamení jisté politické nejistoty, protože z hlediska státního k žádné změně dosud nedošlo. Za místní MNV byl přednesen návrh plánu práce pro příští rok. Z pléna byly vzneseny kritické připomínky k plánu. Bylo usneseno, že plán bude dopracován o návrhy, které mělo dodat místní OF. To ale dosud nevzniklo. Po skončení schůze zůstalo několik občanů a začalo se jednat o utvoření OF. Byl vytvořen tzv. přípravný výbor. Vedl jej Jan Pešťák, bydlící ve Čtyřech Chalupách. Místní OF nebyl schopen sestavit samostatné konkrétní návrhy, které by doplnily plán práce obce na příští rok. OF převzalo rámcové obecné zaměření, které bylo dodáno z Budějovic. Na další veřejné schůzi, která se konala l5. ledna 1990, kterou OF pořádalo již za součinnosti MNV, se ukázalo, že OF nezvládne úkoly na patřičné úrovni. Opět se bouřlivě diskutovalo, tentokráte již bez obav z následků, neboť vývoj na politické scéně ukázal, že komunisté ustoupili. Komunistický parlament zvolil Václava Havla prezidentem místo Gustava Husáka. To byl jeden z největších paradoxů komunistické politiky. Byl to konec komunistické politiky. Opět připojuji poznámku pro budoucí generace. Komunisté v dosavadním parlamentě, tehdejší Sněmovně, zvolili svého největšího ideového nepřítele prezidentem. Aby mi nebyla vytýkána nepřesnost, v tehdejší Sněmovně neseděli jen komunisté, byli tam i jiní zástupci, ale byl to "starý" prokomunistický parlament, který hlasoval vždy jednotně, podle vůle KSČ.

Tento politický paradox byl důkazem, že většina chtěla politickou změnu. Nyní zbývalo, aby se uskutečnily celostátní pluralitní volby, které by umožnily nástup nových politických sil ve státě. Svobodné volby, po dlouhých 40 letech měly otevřít cestu k politické svobodě, k demokracii jiné než socialistické. Bude lepší?

Celý rok 1990 byl ve znamení voleb. V červnu se volilo do Parlamentu a v listopadu byly volby komunální. Po celé toto období zasedalo a pracovalo místní OF. Ustálila se tato pracovní základna včelenského OF: 1/ Ing. Vlasta Antalová (čp. 178), 2/ MUDr. Helena Bednářová (čp. 364), 3/ Mgr. Vlasta Braumová (čp. 369), 4/ Ing. Jaroslav Dvořák (323), 5/ Zdena Kindlerová (333), 6. Vladěna Márová (245), 7/Libuše Maxová (331), 8/ Vlastimila Palušová (347), 9/ Michaela Petroušová 320), Ing. Pavel Petrouš (320), 11/ Petr Průša (222), 12/ Bohuslav Šandera (321), 13/ PhDr. Ferdinand Vydra (297). Předsedou tohoto stabilního OF byl zvolen Petr Průša, který byl také kooptován do dosavadní rady MNV. Tam ho někdy zastupoval Ing. Petrouš. Jedním z hlavních úkolů OF bylo sestavit kandidátku OF do podzimních voleb obecního zastupitelstva. To mělo mít 15 členů, 15 nově zvolených obecních zastupitelů. Na kandidátce OF bylo zapsáno 14 občanů. Komunisté sestavili kandidátku o počtu 12 členů a koalice strany lidové a socialistické získala pouze 7 občanů.

Volební vítězství OF jak v parlamentních tak i v komunálních prokázalo, že občané žádají nový politický kurz. Velmi brzo po volbách se ukázalo, že OF je jen dočasné politické seskupení. Začínaly vznikat nové politické subjekty a OF se v nich nebo mimo něco "rozpustilo". Ve Včelné kromě ODS (občanská demokratická strana) žádná nová politická strana nevznikla. Zůstali komunisté, ale jejich základna členská podstatně oslabila. Mnozí z členů KSČ odevzdali členskou legitimaci a stali se bezpartijními.

Hlavní historický význam OF spočíval v tom, že se našli noví občané ochotní pracovat v komunální politice, buď jako zastupitelé nebo v komisích OÚ. To se podařilo. Ze starých struktur, tj. bývalého sboru místních poslanců, přešli do OF pouze dva, P. Rožboud a dr. Vavroch. Oba byli v komunálních volbách zvoleni. Pavlu Rožboudovi zaručilo OF podporu k volbě novým starostou obce. Byl zvolen jednohlasně. Vítězství OF v komunálních volbách oproti komunistům bylo jednoznačné, 12 : 3.