Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Počasí a přírodní úkazy

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Počasí a přírodní úkazy

Zima byla ve znamení proměnlivého počasí. Žádné extrémní mrazy. Větší příděl sněhu napadl až ke konci ledna. Zatím co v severních Čechách je sněhová kalamita, u nás je sněhu málo. Jarní počasí bylo v mezích normálu, žádné mimořádné povětrnostní výkyvy. V květnu hodně prší. V druhé polovině května se náhle velmi oteplilo, dá se koupat. 8. června se přihlásil Medard a nastalo deštivé počasí. Letní počasí nevykázalo žádný extrém. Počasí bylo proměnlivé. V létě jsem pozoroval na květech na zahradě značné množství různých druhů čmeláků. V době kolektivizace zemědělství, po rozorání mezí, čmelákům hrozilo vyhubení. V současnosti se také tolik v agrotechnice nepoužívá chemie. Životní prostředí se lepší. V srpnu jsem zaznamenal značný deficit spodní vody. Houby vůbec nerostly. Babí léto bylo nevýrazné. Na svátek Všech svatých a Dušiček bylo teplé, slunné počasí. Pravé dušičkové počasí přišlo až po 6. listopadu. Na svátek svatého Martina u nás prší, na Šumavě sněží. Mrznout začíná až koncem listopadu. Na štědrý den je všude u nás bílo a sníh leží až do Silvestra.

Tento rok, přesně 11. srpna 1999 bylo v Jižních Čechách 98 % zatmění slunce. Úkaz se dal dobře pozorovat. Lidé si kupovali speciální sluneční brýle, aby úkaz mohli bezpečně pozorovat. Počasí k pozorování u nás bylo přijatelné. Byly sice mraky, ale plynuly rychle po obloze, takže nebránily pozorování zatmění. Tento mimořádný přírodní úkaz se vyskytl v naší republice před 38 lety, 15. února roku 1961. Byla tehdy mlha, obloha byla pokryta mraky a pozorování úkazu nebylo možné. Někteří lidé od nás jeli pozorovat zatmění slunce do Rakouska nebo Maďarska, kde bylo zatmění 100%. V jižních Čechách se sluneční kotouč začal zakrývat v 11,22 hodin. Přesně ve 12,10 byla zakryta pravá polovina slunce kruhovou výsečí stínu. Nebylo dosud žádné setmění. Až ve 12,45 nastalo u nás pološero, ze slunce bylo vidět jen úzký zářící srpeček. Kolem bylo dobře vidět. jen barvy v přírodě byly tmavší. V době maxima zatmění panoval vůkol úplný klid. Zvířata byla klidná, nic mimořádného na jejich chování se neprojevilo. Ve 13,15 už opět září celá polovina hvězdy zvané Slunce. V našem archivu jsou uloženy fotografie tohoto úkazu a několik odborných článků.

Jiný zajímavý přírodní jev bylo možné letos ve Včelné vidět při odkrytí geologického podloží. K úkazu došlo při stavbě sloupů sloužících k elektrifikaci naší železnice. Byla to souhra okolností, které přispěly k tomu, že se odkryla půdní vrstva v hloubce asi 10 m, či ještě o něco větší. Odkryté geologické podloží jsem vyfotografoval v místech, kde dříve býval dřevěný most přes trať. Most navazoval na ulici Na vyhlídce a chodilo se přes něj do Poříčí, do okrsku tzv. Staré Včelné. Tím že se základy pro sloupy kopaly v tomto terénním zářezu, v němž vede trať, bylo dosaženo patřičné hloubky pod povrchem země. Geologické podloží, na němž leží Včelná, má jméno senon a jeho stáři je ~ 90 milionů let. Vzniklo v tzv. druhohorách. U nás jsou pro toto souvrství charakteristické barevné pruhy zpevněné hlíny. Pruhy mají barvy červené, šedé, bílé, žluté. K nám bylo toto podloží vytlačeno z budějovické pánve za dramatické horotvorné činnosti.

Zaznamenávám ještě jeden úkaz, tentokrát úkaz z oblohy, který se rovněž objevuje jako důsledek lidské technické činnosti. Bílé pruhy tvořící se na obloze. Nic neobvyklého, jsou to pruhy od letadel. Můžeme je běžně pozorovat na jižní obloze. Touto trasou, od východu k západu létají le-tadla v koridoru Budapest - Wien - Frankfurt. Koridor prochází poblíž naší jižní hranice s Rakouskem. V roce 1999 se ale objevily tyto pruhy od nadzvukových letadel na severní obloze a směr jejich pohybu byl od severozápadu k jihovýchodu. Tyto pruhy na severním nebi tvořila letadla NATO, která létala odněkud z Německa směrem k Maďarsku a dále potom k Jugoslavii. Byla to vojenská letadla, jejichž lety začaly s válkou na Balkáně, s bombardováním v Kosovu. Jaro roku 1999 bylo ve znamení této nešťastné války.

Poslední přírodní úkaz roku byl ryze přírodní a projevoval se po několik nocí na nebi svitem měsíce - úplňku. Maximum svitu bylo v nocích 21. až 23. prosince. Projevoval se mimořádnou jasností svitu úplňku, efektem převzatým od astronomů - EMB /extra - moon - brightness/. Tento přírodní jev běžně unikne pozornosti lidí, když se o něm náhodou nedozví ze zpráv. Jsou ale určité malé vrstvy lidí, kteří takové a podobné přírodní úkazy slaví. Zmíním se na jiném místě o takovém "pohanském" slavení.