Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Kauza LES

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Kauza LES

Nazval jsem záměrně tuto kapitolu nečeským slovem kauza, abych zdůraznil, že se jedná o záležitost ryze úřední, kterou se zabývaly 4 /čtyři/ soudní instance v letech 1994 až 1999.

Dříve než si popíšeme soudní projednávání a soudní výroky, zmíníme se o historickém vývinu celého případu. Obec Včelná v době vzniku své právní subjektivity, t. j. od roku 1930, neměla v obecním majetku žádný les. Po roce 1945, po skončení 2. světové války, získala Včelná nejprve 1,4 ha lesa a o něco málo roků později se výměra lesních porostů zvýšila na přibližně 40 hektarů. Tyto údaje mi ústně sdělil současný správce polesí Jiří Stejskal, občan Včelné.

V roce 1960 proběhla v rámci našeho okresu územní reorganizace, která spočívala v úpravě katastrálních území. Včelná tehdy získala od bývalého rožnovského katastru území v rozloze celkem 271,1157 ha. Z tohoto přídělu parcel připadalo na lesem porostlé území celkem 122 ha. Tento údaj o výměru lesních porostů opět přejímám z ústního sdělení pana Stejskala.

Nyní musím poznamenat pro budoucí generace, že v době socialistického státního zřízení u nás (1948 - 1989) neexistovalo soukromé ani obecní vlastnictví lesních pozemků. Všechny lesy byly státní. Obce neměly právo s lesy hospodařit stejně tak jako bývalí soukromí vlastníci lesů.

Po listopadu 1989 se situace vlastnických práv zásadně změnila. Vlastníci se na základě restitučního zákona ucházeli o svá vlastnická práva, svůj majetek. Na základě údajů z Geodézie (z roku 1993) připadá Včelné na lesní porosty 153,65 ha. Kronikáři se nepodařilo zjistit, kolik z této výměry lesů připadá soukromým vlastníkům, ale není to příliš, snad asi něco kolem 5 ha. Ostatní by měl být obecní lesní majetek. Zájmem obce bylo udělat pořádek v těchto obecních lesních porostech a tohoto úkolu se ochotně ujal lesník Jiří Stejskal, který je soudním znalcem v oboru pozemky a trvalé porosty. Úkol to nebyl jednoduchý. Bylo třeba provést identifikaci řady pozemků a zjistit skutečné vlastníky těchto lesních majetků. Vlastnická práva se vyřizovala podle zákona číslo 172/91 Sb. ze dne 24. dubna 1991, který byl přijat Českou národní radou. Pro soukromé osoby, soukromé majitele - restituenty, nebylo obtížné, aby dostali zpět svůj bývalý majetek, byl-li řádně zapsán v pozemkových knihách. Případ Včelné byl právně složitější, protože naše obec získala "přiděl" lesních porostů z bývalého rožnovského katastru v letech 1960/61, tj. v době, kdy obec Rožnov již neexistovala jako právní subjekt, neboť tehdy již byla součástí města Českých Budějovic. Podle výše citovaného zákona č. l?2/91 Sb. je rozhodující údobí pro určení právního nástupnictví, jestliže původní vlastnický subjekt zanikl době od 31. 12. 1949 do 24. 5. 1991. Předchozí "věta" je přejata z výroku vrchního soudu v Praze v analogickém soudním sporu, který se týkal lesů obcí Pohůrky a Suchého Vrbného. Výrok resp. rozsudek citovaného vrchního soudu zní: "Každá obec, která ke dni účinnosti zákona 172/91 Sb. svým územím zahrnuje byť jen část původního území obce zaniklé po 31. 12. 1949, je jejím právním nástupcem...". Podle J. Stejskala je tento výrok /rozsudek/ vrchního soudu v Praze směrodatným právním opodstatněním nároku obce Včelná na "příděl" lesních porostů od zaniklé obce Rožnov do majetku obecního. Na základě výkladu /tj. výroku/ citovaného vrchního soudu se obec

Včelná rozhodla požádat o úřední zápis "přídělu" lesních porostů z bývalého rožnovského katastru do listu vlastnictví obce Včelné. Celou s tím spojenou pracnou úřední agendu vyřizoval lesník J. Stejskal. S tímto aktem souhlasila Státní správa lesů i bývalý primátor města ing. Talíř. V roce 1993 obdržela Včelná úřední potvrzení listu vlastnictví (LV 10001) o lesních porostech na parcelách, které se tímto staly obecním majetkem naši obce. Je to celkem 14 pozemků, jejichž souhrnná výměra činí 77,0457 ha (hektarů). 12 z těchto parcel má nižší výměru než 1 hektar, jedna parcela měří 1,5 ha a druhá 72,3 ha. Všechny tyto lesní parcely bývají souhrnně označovány "Rožnovský les". Tak se toto a další přilehlé lesní území pojmenovává na mapách a plánech. Málo se ale ví, že na mapách z minulého století nebyl tento lesní komplex označován jménem Rožnovský les, ale Roudenský les (Rudner Wald). Ptal jsem se starousedlíků v Rožnově a v Roudném a bylo mi vysvětleno, že lesní parcely v minulých dobách často měnily majitele, což se stávalo ženitbou, dědictvím, ale i prodejem z bankovních zástav. Řada vlastníků lesních parcel v Rožnovském (Roudenském) lese byla německé národnosti a těm byl les po roce 1945 zkonfiskován. Byly ale i případy smíšených manželství a tehdy se vlastnické vztahy vyjasňovaly soudně, což se protahovalo. Pak přišla doba socialismu a všechny lesy byly znárodněny. Obec Rožnov, dle ústního sdělení starousedlíků, vlastnila prý jen malou výměru lesů, které patřily obci. Většinou tyto lesy patřily původně soukromým fyzickým osobám.

V době, kdy Včelná získala do obecního vlastnictví oněch 14 lesních parcel, byl správcem zdejších lesů Jiří Stejskal. Je to polesí Kamenného Újezda, Roudného, Rožnova a Plava. Ze strany lesního správce bylo obci Včelná nabídnuta odborná péče o obecní včelenské lesní pozemky. Nabídka byla v roce 1993 projednána obecním zastupitelstvem. Smlouva obce Včelná s Lesní správou Kamenný Újezd byla podepsána na příštích 10 let. Na včelenských lesních pozemcích není v tomto desetiletí plánována žádná zonální těžba. Porosty jsou obhospodařovány zákonem stanovenou pěstební péčí.

Těsně před komunálními volbami na podzim roku 1994 došlo k tomu, že městské zastupitelstvo v Českých Budějovicích podalo na Včelnou soudní žalobu. Město neuznává přiznané vlastnické právo Včelné na bývalé lesní pozemky zaniklého rožnovského katastru. K tomu je nutné podat vysvětlení. Při změně katastrů v roce 1960 získala Včelná od Rožnova, který jako právní subjekt zanikl v roce 1951/52, celkem 370,6 hektarů pozemkové výměry. Z toho 48 % tvoří zemědělská půda, 43 % lesní půda, 2 % zastavěná plocha (včelenský okrsek zvaný Lesní kolonie) a 7 % jsou tzv. neidentifikované plochy (cesty aj. ). Budějovičtí zastupitelé žádají do vlastnictví jen oněch 43 % lesních pozemků a o tyto se soudí se Včelnou. O ostatní pozemky (obecní) nemají budějovičtí zastupitelé zájem.

Dne 9. června 1995 proběhlo přelíčení u Okresního soudu v Českých Budějovicích. Tímto začíná několikaletá soudní kauza LES. Včelnou zastupuje obhájce JUDr. František Vavroch. Na soudním jednání jsou dále přítomni starosta obce Pavel Rožboud, lesní správce Jiří Stejskal a včelenský kronikář Ferdinand Vydra. Město České Budějovice zastupuje JUDr. Hrabová. Soud zasedal bez přísedících. Jednání řídila samosoudkyně JUDr. Moravcová. Žaloba Budějovic proti Včelné o sporné lesní porosty - pozemky - je založena na uplatnění tzv. historického majetkového práva. Pojem historický majetek je jednoznačný, když jej lze doložit zaknihováním v pozemkových knihách. Město ale nikdy lesní pozemky rožnovského katastru nevlastnilo, ani je od obce Rožnova nepřevzalo v době jeho sloučení s městem, tj. v letech 1951/52. Vlastnická práva na tyto pozemky odvozuje právní zástupkyně Budějovic z výkladu zákona č. 172/91 Sb. Na základě téhož zákona, který byl citován, Včelná tyto pozemky získala do svého obecního majetku v roce 1993, jak jsme již popsali výše. Včelná také tyto lesní pozemky dříve nevlastnila, ale byly jí úředním nezávislým postupem přiděleny katastrálně. Obhajoba Včelné se opírá, jak uvedeno výše, rovněž o interpretaci zákona č. 172/91 Sb., ale na základě tzv. principu územního. Naše obhajoba měla důvody k uplatnění "územního" principu, neboť se mohla opřít o rozsudek Vrchního soudu v Praze v analogickém soudním sporu. Nelze podrobněji popisovat celou složitost soudního sporu v kronikářském zápise, ale jestli se jednou někdo v budoucnu bude o kauzu LES zajímat, všechny doklady jsou uloženy na obecním úřadě. A dodávám, kauza LES neskončila, i když soudy ano. Co vyplývá z této soudní pře? Výklad použitého "restitučního" zákona v některých případech - a tím je právě případ Včelná kontra Budějovice, není jednoznačný, ba divme se naší legislativě, výklad jednoho a téhož zákona může vést k diametrálně odlišnému soudnímu výroku!?......

Rozhodnutí soudu v naznačeném sporu vyznělo v neprospěch Včelné. Vlastnické právo na LES (bývalé rožnovské lesní pozemky) přináleží výhradně a jen městu České Budějovice. Náš právní zástupce se odvolal a čekalo se na další soud vyšší instance.

Krajský soud, ve funkci soudu odvolacího, tvořil tříčlenný senát. Tentokrát byl jako svědek vyslechnut za Včelnou zdejší lesník Jiří Stejskal. Nebyl přítomen náš právní zástupce, ale jeho společník z advokátní kanceláře.

Senát krajského soudu potvrdil oprávněnost rozsudku soudu nižší instance, ale připustil tzv. "dovolání" k vyššímu soudu. Včelná využila možnosti dovolání a kancelář Dr. Vavrocha vypracovala příslušný právní spis. Opět pouze malou poznámkou připomínám, že před každým vypracováním "odvolacích" spisů probíhala řada konzultačních jednání, jichž se kromě starosty obce aktivně zúčastňoval lesní správce J. Stejskal, který vypracoval několik písemných podkladů pro kancelář Dr. Vavrocha.

Na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky čekala obec Včelná až do 27. července 1999. Dovolání neproběhlo soudním řízením za přítomnosti stran -účastníků sporu.

Rozsudek byl zaslán písemně s velmi podrobným odůvodněním. Verdikt soudu vyzněl opět v náš neprospěch. Dovolání se zamítá, proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek. Vše skončilo, je to jasný výrok nejvyšší soudní instance. A neskončilo. Naši obhájci obce podávají stížnost k Ústavnímu soudu ČR pro porušení zákona. Zastupitelstvo Včelné odsouhlasilo podání této "stížnosti". Jiří Stejskal vypracoval pětistránkové podklady pro kancelář našeho obhájce, JUDr. Vavrocha a žádal, aby jeho "rozklad" byl zařazen jako příloha ke stížnosti Ústavnímu soudu. Zda tak bylo učiněno jsem již nezkoumal a ani elaborát kanceláře Dr. Vavrocha neznám. Zaznamenávám pouze písemný výrok Ústavního soudu, který nese název usnesení ze dne 27. 10. 1999. Výrok zní. Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění je lakonické (více než stručné). Cituji. "Nelze přece zrušit rozsudek soudu nižší instance, pokud by rozsudek soudu vyššího měl zůstat v právní moci".

Právní zástupce Včelné zaslal k tomuto výroku a rozhodnutí Ústavního soudu svůj výklad starostovi obce. Cituji: "... s právním názorem zpravodaje Ústavního soudu se nemohu ztotožnit, je z něho patrna snaha nezabývat se vůbec ústavní stížností."

K této, podle mého názoru, procedurální právnické záležitosti nemám komentáře.

Dle ústního sdělení soudního znalce a lesního správce Jiřího Stejskala má být v nejbližší době schválena novela k restitučnímu zákonu. Bude-li novela přijata, měla by naše obec naději na příznivější vyřešení kauzy LES.