Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Pět kapitol z naší minulosti

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Pět kapitol z naší minulosti

Leccos víme o Včelné, mnohé zůstává skryto…

Autor: F. B. Vydra

OBSAH:

  1. Místopis
  2. Činorodost v zájmu obce
  3. Chléb náš vezdejší
  4. Čtverospojení Včelné s Poříčím
  5. Částečně odhalená minulost


1. MÍSTOPIS

Čas rychle ubíhá, vše kolem se mění. Nejdříve ztvárňovala naši krajinu příroda, později měnil tvář Země člověk. Stavěl, rozmnožoval, boural, ničil, pojmenovával si místa, kde přebýval. Homo faber byl nazýván – člověk dělný. A o tom je tato kapitola.

Teprve od roku 1930 nese naše obec úředně jméno Včelná. Předtím byl úřední název Poříčí-Včelná. Mezi lidem zdejším, který hovořil jazykem českým, byla naše ves jmenována Bory. Říkalo se zde Na Borech, častěji Na Bořích. Místní obyvatelé byli Boráci.

Když byla úředně dokončena rozluka mezi Poříčím a Včelnou, což bylo stvrzeno v roce 1931, zaznamenal kronikář naši katastrální výměru pozemků: 59 hektarů, 81 arů a 73 metrů čtverečních. Pro srovnání si uvedeme, kolik měřil katastr mateřské obce Poříčí v tehdejší době, tedy po rozluce se Včelnou. Bylo to 180,7473 ha pozemků. Z této výměry připadalo do vlastnictví velkostatku něco přes 100 hektarů, zbytek patřil soukromníkům. Až do rozluky roku 1930 patřil Včelné katastrálně okrsek na poříčské straně, nazývaný Stará Včelná. Na katastrální mapě najdeme pojmenování polí v okrsku Staré Včelné: kopanina. Byly tam už v minulém století dva domy, které měly přidělená včelenská popisná čísla čp. 1 a čp. 2. Včelenští rodáci ví, že se tam říká u Severů. Teprve po roce 1945 přešly domy čp. 1 a čp. 2 pod správu Boršova a Včelná tato popisná čísla přidělila dvěma domům na své straně. Poříčí bylo sloučeno s Boršovem úředně po roce 1949. O Staré Včelné se můžeme dočíst již jen v kronikách. Nepodařilo se mi dosud najít úřední záznam o rozloze pozemků tzv. Staré Včelné. Podle ústního sdělení rodáků z Poříčí to nebylo více než kolem 4 hektarů. O historii Staré Včelné bude pojednáno v kapitole XI/5.

Během doby l. republiky Československé si včelenští občané postupně propachtovávali, později přikupovali polnosti z plavského katastru. Tyto pozemky se táhly od okrsku Čtyř Chalup směrem nahoru ke Hraničkám. Během 15 let tak postupně Včelná získala kolem 30 hektarů pozemků. Převážně to byla pole, louky a něco málo lesa. Obec jednala s Plavem o přivtělení těchto pozemků do katastru Včelné. Na tomto území bylo několik domů a pro tamní obyvatele nebylo dobré docházet za vyřizováním úředních záležitostí až do Plava. Dohody bylo dosaženo, ale poplatky za tzv. překatastrování stály obec Včelnou hodně peněz. Zvětšení včelenského katastru bylo potvrzeno roku 1934. Domy, které stály na bývalém plavském území, dostaly včelenská čísla. čp. 195 vila Englů, čp. 196 vila Švehlů, čp. 197 dům Malkusů, 198 chalupa Kultů a statek na samotě, Komendovec, dostal čp. 199. Nový domek u silnice, v sousedství kapličky, obdržel číslo popisné 200 a patřil rodině Kaňků. Tím vzrostl včelenský katastr o 1/3.

Ze záznamů se dočteme, že Včelná měla zájem v době první republiky o přivtělení domů a pozemků z okrsku, který dnes známe pod jménem Lesní kolonie. K dohodě s Rožnovem, kam tento okrsek katastrálně patřil, ale nedošlo. V archivu jsou uloženy návrhy na zvětšení jmenovaného okrsku. K přivtělení části rožnovského katastru ke Včelné došlo až v roce 1960/61. Je o tom pojednáno v kapitole X. /kauza LES/. Připomeňme si znovu, že tentokráte získala naše obec od státu mimořádně štědrý příděl pozemků, v celkové výměře něco přes 271 ha. Tímto aktem pravděpodobně byly katastrální úpravy skončeny. Pro přehled, jak rostl náš katastr, sestavíme si na následující stránce tabulku. Chybí úřední data o katastrálním vyrovnání Včelné s Boršovem. Rovněž o zisku lesních pozemků, konfiskátů po roce 1945, nejsou v kronikách ani na obecním úřadě prozatím žádné doklady. V tabulce níže jsou zaznamenány hektarové výměry všech našich obecních zalesněných pozemků. V době socialismu ale obec s lesními pozemky nemohla hospodařit, proto se ani nestarala o zjišťování jejich výměry, došlo-li k nějakým změnám. První úřední záznam na obci jsem převzal až z doby, kdy dělal předsedu MNV Bedřich Houska, což bylo až v 70. letech. Tehdy byl úřední vyhláškou uveřejněn stav katastru (Údaje byl převzaty z Geodezie a zachycují včelenský katastr po úpravách provedených v roce 1960).

Vývoj katastru obce Včelná od roku 1935 až po dnešek

hodnoty v jednotkách ha /hektary/

rok