Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Pět kapitol z naší minulosti

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Pět kapitol z naší minulosti

Leccos víme o Včelné, mnohé zůstává skryto…

Autor: F. B. Vydra

OBSAH:

  1. Místopis
  2. Činorodost v zájmu obce
  3. Chléb náš vezdejší
  4. Čtverospojení Včelné s Poříčím
  5. Částečně odhalená minulost


2. ČINORODOST V ZÁJMU OBCE

Bylo tomu tak asi odedávna, že jen menší část lidu obce si dokázala najít čas pro dobrovolnou práci obecní. Pojmenovávám tu menší část obyvatel, kteří něco pro obec dělají, lidem činorodým. Cílem této kapitoly je zachytit a popsat různé formy aktivit občanů v zájmu obce, aktivit, které vedou k všeobecnému rozkvětu obce. Budu psát o práci nejen zcela dobrovolné, která se uplatňuje hlavně v různých spolcích, ale shrnu též rámcově výsledky a působení volených obecních orgánů – tak jak probíhal vývoj a jaké o něm zůstaly doklady fyzické i písemné. Čtenář nechť je si vědom, že mnohé z minulosti zapadlo aniž to bylo zaznamenáno. Především nemohou být v této stati zaznamenána jména všech činorodých obyvatel, kteří pracovali v zájmu blaha obce. Proto dělám četné odkazy na minulé kroniky i jiné archivované listiny a dokumenty. Začneme přehled o spolcích.

V naší Pamětní knize II. na stránce 69 nalezneme následující záznam. "Spolkový život začal u nás asi v roce 1895. Tenkrát tu byl založen první spolek sociálně demokratický a to vzdělávací spolek VČELA ve Včelné. Tento spolek trval několik let a měl proti sobě Spolek křesťansko sociální. VČELA měla své sídlo u Kalkušů ve Včelné a sídlo Spolku křesťansko sociálního bylo u Němečků v Poříčí. Vzdělávací spolky sociálně demokratické prodělávaly mnoho změn. Po Včele byla zde ustavena JEDNOTA pracujícího lidu, potom Spolek malorolníků a domkářů." Dříve či později výše jmenované spolky zanikly.

V našem letopiseckém archivu je uložena Protokolární kniha ze schůzí NÁRODNÍ JEDNOTY POŠUMAVSKÉ. NJP vznikla u nás v roce 1900 a byla společným spolkem pro Poříčí-Včelnou. Zachoval se nám Jednací protokol NJP z let 1911 až 1930. V naší kronice V. je o Národní Jednotě Pošumavské tento záznam pořízený z rozhovoru s pamětníkem. Spolek NJP vznikl v Českých Budějovicích v roce 1884 a jeho smyslem byla práce národnostní s cílem prosazovat a posilovat "češství" proti germanizačním snahám, proti silnému německému živlu na jihu Čech. V době ještě za Rakouské monarchie působili v NJP ze Včelenských Josef Chaloupka, Josef Kousal. Později byli členy NJP František Drdáček, František Hála, Viktor Černý a jeho bratr Bohumil, Václav Babka, Karel Hák a další.

V kronice V. se zde dočteme, že v roce 1910 byla v Poříčí-Včelné založena odbočka Hospodářského sdružení českých křesťanských zemědělců, která měla 20 členů. Byl to podpůrný spolek a neměl dlouhého trvání.

V roce 1912, v době již silného národního uvědomění, je v Poříčí založen významný tělovýchovný spolek SOKOL. Od počátku tam chodili cvičit též Včelňáci, z nichž mnozí byli cvičiteli a funkcionáři v Sokole. O vzniku poříčsko-včelenského Sokola je zápis v naší Pamětní knize I./str. 48/. Za 10 let od založení Sokola, 4 roky po skončení světové války se slavnostně otevírá sokolovna v Poříčí. Bylo to v roce 1922. Původní /stará/ sokolovna měla dobově dekorovaný štít s postavami atletů v kompozici sokolského hesla "Ve zdravém těle zdravý duch". Sokolovna sloužila nejen ke cvičením, ale hrálo se zde divadlo, pořádaly zábavy. Během druhé světové války byla sokolovna značně poničena, neboť sloužila jako provizorní ubytovna. Po válce, kdy Poříčí bylo začleněno do obce Boršova, byla provedena stavební oprava sokolovny. Bohužel se nezachoval krásný původní klasicistní štít. Zachovaly se fotografie a můžete porovnat štít prvorepublikový a holý štít z doby už socialistické. Sokolská idea byla pro socialistickou ideologii nepřijatelná, protože byla buržoasní. Idea Sokola měla být zapomenuta. Sokolství se ale nedalo vymazat z paměti a proto později v době socialismu bylo povoleno používat jméno Sokol pro některé sportovní kluby.

Roku 1920 je ve Včelné založen ochotnický spolek s názvem VČELA. Je to tedy již druhá (jiná) Včela. Podrobně je o vzniku a činnosti VČELY pojednáno zde v kronice V. Zakladateli Včely byli synové někdejšího starosty Poříčí-Včelné Václava Babky. Jeden měl jméno po otci, Václav (roč. 1894), druhý Antonín (1896). Třetím velmi aktivním zakládajícím členem byl Jan Houska (roč. 1900). Mimo pěstování ochotnické divadelní kultury pracovali členové Včely i jinak v různých akcích pro rozkvět obce. Mezi nejcennější jejich činnost patří iniciování a organizování postavení obou včelenských pomníků obětem obou světových válek. V našem letopiseckém archivu máme uschovanou pokladní knihu Včely z let 1920-22. Dle sdělení pamětníka vedla Včela i kroniku, ale o té se prozatím neví jestli se zachovala. Při opravě a úpravě našich pomníků (duben 2000) se v podstavci památníku Obětem druhé světové války nalezla láhev a v ní listina. Jsou na ní podepsáni budovatelé památníku, členové Včely – Václav a Antonín Babkové, Jan Houska, Viktor Černý, Jakub Placer a datum 8. května 1949. Památná listina obsahuje text od Josefa Klímy, který je koncipován v duchu vybojovaného vítězství Slovanů nad němectvím. Kopie listiny je uložena do našeho letopiseckého archivu. Původní listina, ta objevená, byla opět při úpravě pomníku vložena do schránky a zazděna do základu pomníku. Spolek Včela byl po roce 1948 převeden do odborářského klubu ROH /Revoluční odborové hnutí/. Měl sídlo v Rožnově a v roce 1953 z něj vznikla Újezdní osvětová beseda. Vedl ji učitel jménem Buřič. Uvádím tyto údaje proto, že právě zde někde by se mohla nalézt včelenská kronika Včely.

My se vrátíme k našemu chronologickému přehledu o spolcích opět do doby první republiky. Současníci si připomínají výročí založení SK – Sportovního klubu k roku k roku 1923. Kronikář Vavruška však uvádí vnik včelenského SK o 2 roky dříve. Nahlédněte do publikace s názvem Vývoj socialistické výchovy ve Včelné, která je v našem archivu. V ní se píše. ".... na Včelné byl sportovní klub založen v roce 1921 studentem Josefem Jiřičkou." Toto tvrzení se opírá o dopis jednoho bývalého funkcionáře SK, jehož jméno jsem zapomněl, ale onen dopis jsem viděl na vlastní oči při úklidu klubovny v budově stadionu. Podle sdělení Bedřicha Housky by se údaj nalezl v kronice SK, ale ta prý je ztracena. O sportovním klubu je řada zápisů v minulých kronikách. V našem kronikářském letopiseckém archivu máme založený projev současného předsedy SK Včelná dr. Vavrocha, v němž u příležitosti 75. výročí založení SK je popsána historie klubu. Sportovní klub SK Včelná, což je nyní po roce 1990 jeho název, se v době socialismu jmenoval TJ Sokol Včelná (TJ – Tělovýchovná jednota). Sportovní klub byl vždy po celou dobu svého trvání klubem s největším počtem členů mezi ostatními spolky. V jeho historii byla období rozkvětu a úspěchů některých jeho oddílů a samozřejmě také období útlumů a zániku některých sportovních odvětví. Je škoda, že SK nemá soustavně vedenou dokumentaci o své činnosti.

Posledním spolkem, který byl založen v l. republice ČSR jsou Baráčníci. Včelenská baráčnická obec vznikla v roce 1936. Přečkala všechna období střídajících se státních režimů, i když doba Protektorátu a Socialismu baráčníkům příliš nepřála. Dá se říci, že byli trpěni, ale nebyli zakázáni jako skauting, Sokol či Orel apod. V letopiseckém archivu jsou uloženy 3 knihy pamětí Baráčníků. Je to velká kronika z let 1936 až 1980, dále 2 Pamětní knihy, první z let 1945-58 a druhá – dokladová z 50. let. Najdeme zde mnoho fotografii a různých výstřižků i jiných dokladů. Včelenská obec má přesný název: Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků Vitoraz ve Včelné. Včelňáci zprvu usilovali o vstup do starší obce v Poříčí, která nesla název Jana Žižky z Trocnova. Nebylo jim však vyhověno a proto si založili vlastní obec Vitoraz. Velká kniha kroniky Baráčníků je psána krásným rukopisem, ale jméno kronikáře není nikde uvedeno. Na základě porovnání písma různých archivovaných listin se domnívám, že oním prvním baráčnickým kronikářem byl učitel František Fousek (nar. 1905), který zemřel v roce 1943 jako oběť fašismu. Jeho životopis je zachycen zde v kronice V. V kronice Baráčníků i v Pamětních knihách nalezne čtenář seznamy aktivních členů, hodnostářů obce Vitoraz. Byla jich řada a jejich jména jsou spjata s mnohými záslužnými činy ve prospěch obce. Bylo by záslužné, kdyby se v budoucnu někomu podařilo sepsat historii baráčnické obce Vitoraz. V poslední době (90. léta 20. století) se zdálo, že dojde již k útlumu činnosti našich Baráčníků. Nakonec se rozhodlo, že Vitoraz bude žít dále.

Dostáváme se v naší časové posloupnosti do období po osvobození v roce 1945 ze jha fašismu. Přišel však Únor 1948 a s ním nástup éry socialismu. Byla to doba zásadních celospolečenských změn. Popíšeme si v úvodu, jak tyto změny poznamenaly spolky. Jedním z principů socialismu bylo sjednocování, které umožňovalo centralistické řízení společenských organizací. Mnohé spolky musely z ideových důvodů zcela zaniknout a tvořily se nové, sjednocené spolky – organizace. Léta 50. a 60. nemáme, bohužel, kronikářsky zachována. Kroniky III. a IV. jsou prozatím ztraceny. (V roce 2004 byly zmiňované kroniky nalezeny a vráceny obecnímu úřadu ve Včelné.) Od roku 1971 je v našich kronikách zaznamenávána činnost spolků v obci. Společenské organizace byly začleněny do NF (Národní fronta). Tomuto sdružení NF nemůže budoucí generace bez poučení rozumět, proto stručné vysvětlení. "Národní fronta" – NF zahrnovala všechny sjednocené společenské organizace (včetně politických stran), proto název "fronta". Všichni v jedné frontě, především v jednotě ideologické. A tou ideologií byl marxistickoleninský světový názor. Kdo se chce poučit co tento názor představoval, musí to hledat v knihách nebo v praxi komunistické strany. A proč "národní" fronta? Protože záměrem socialistického státu bylo, aby celý národ přijal marxistickou, tj. materialistickou ideologii za svou. Posléze však komunisté přišli na to, že tento cíl není reálný. Nicméně všechny povolené společenské organizace podléhaly kontrole, dohledu a jejich vedením byli pověřováni vždy jen členové komunistické strany. To byl další princip, tzv. vedoucí úlohy strany, ale o tom jsme se již dříve zmiňovali v této Pamětní knize. Uvedeme si nyní včelenské společenské organizace NF z roku 1971. Český svaz žen, TJ Sokol (dřívější SK – sportovní klub), SSM (Socialistický svaz mládeže, dříve ČSM – Československý svaz mládeže), SČSP (Svaz československo sovětského přátelství), Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou), Místní svaz požární ochrany (dříve Dobrovolní hasiči), čsl. Červený kříž, SPB (Svaz protifašistických bojovníků), odbočka svaz Včelařů, odbočka Zahrádkářů (vícekrát měnil název), Dohlížecí výbor Jednoty (Jednotné spotřební družstvo) a nakonec, prý načerno (podle kronikáře Jiřičky) Dobročinná obec baráčnická. O akcích organizací NF jsou zápisy v kronikách: V./29, 30, 31, 33, 35,........, v kronice VI./21-27, 78, 112, 212-214, 214, v kronice VII./33, 64, 94.

Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 nastaly velké společenské změny. Následkem nich v malých obcích dochází k zániku četných výše jmenovaných společenských organizací Národní fronty. Tato skutečnost je dokladem toho, že mnohé společenské organizace byly v dobách socialismu udržovány nedobrovolně. Zápis o tom, jaké spolky existují po Listopadu 1989 v naší obci, je v kronice VIII. zde.

Nyní stručně zapíšeme vývoj a působení politických stran v obci. Pojednání o politických stranách by si zasloužilo samostatnou stať. Nejsou však dosud shromážděny všechny potřebné údaje, v našem archivu jsou pouze dílčí informace. Musíme vysvětlit, proč vůbec zařazujeme zprávu o politických stranách do této kapitoly (XI./2). Protože z kandidátů politických stran se ustavují členové obecního zastupitelstva a to rozhoduje o vývoji a "osudech" obce. Zastupitelé by měli být nejvíce činorodými činiteli v zájmu obce. Jsou-li jimi, to se v kronikách nedočítáme. Pouze současníci si mohou dělat o svých zastupitelích svůj osobní soud, žel často bez hlubších znalostí problematiky. Kritizuje se snadno a často, avšak do práce pro věci veřejné se většinou lidé nehrnou.

Tolik úvodem a nyní k faktům: Známe jméno zakladatele první politické strany ve Včelné. Byl to švec Hynek Baborský a založil zde stranu sociálně demokratickou. Přesné datum neznáme, ale muselo to být někdy krátce po roce 1900. Máme uchovanou fotografii Baborského na fotodokumentačním panelu a několik zajímavých informací o jeho životě (viz kronika V. zde). Stejně tak máme záznam a základní informace o strojvůdci Röslerovi, který u nás založil v roce 1921 komunistickou stranu. Je případné připomenout si v této souvislosti slova našeho prvního písmáka, Josefa Klomfara, který byl příslušníkem strany sociálně demokratické. Píše v roce 1921 zde v kronice I. tento záznam: "… ach, to byly smutné doby pro třídu nemajetných lidí, pro sociální demokracii, tenhle rozkol, tohle rozdvojení. Napřed jsme byli všichni jednosvorně pro náš vlastní stát nadšeni a nyní velká část se zvedla proti němu, chtějíce zde zavést ruský vzor, diktaturu proletariátu." Kolikrát se náš národ z ideových důvodů ke své škodě rozdvojil? A jsme opět nesvorni v současnosti. Jen v nouzi nejvyšší se dokážeme sjednotit, toť náš úděl. Velká chudoba zdejšího lidu byla příčinou, že ve Včelné po 1. světové válce většina opustila stranu sociálně demokratickou a přešla do nové strany komunistické. Jenže jak prokázaly dějiny, komunisté chybovali a jejich vidiny prozatím neobstály v reálné konkurenci. Kromě komunistů měli v době první republiky stejnou sílu ve Včelné lidovci, jejich politická strana. Výsledky voleb mluví jasně: komunisté versus lidovci bývali v počtu hlasů 1:1. Až po roce 1945 komunisté jasně zvítězili. Máme v archivu uloženy výsledky voleb za celé období 20 let první republiky. Svůj podíl na politické moci ve Včelné měla vždy také strana živnostníků a stále také byla volena strana sociálně demokratická. Jak jsem již uvedl výše, celá tato politická problematika čeká v budoucnu na své souhrnné zpracování.

Když jsem převzal psaní kroniky, nenašel jsem nikde ucelený zápis o jménech včelenských starostů a předsedů MNV (Místního národního výboru). Postupně se podařilo tento seznam sestavit a nyní jej můžeme zapsat do Pamětní knihy – kroniky. Seznam byl zveřejněn na obecní výstavě v roce 1998 a rodáci – pamětníci neshledali v něm žádné omyly. Seznam je jedna věc, důležitá, ale budoucí generace bude zajímat, co se událo za té a té obecní "vlády". Náš první kronikář Josef Klomfar byl svým způsobem vynikající lidový písmák. Vystihl výše naznačenou otázku a zapsal charakteristiky "DOB", které prožil ve Včelné. Popsal výstižně 3 "doby" života v obci. Jeho následovníci tak ale neučinili a vlastně ani nemohli učinit. Mohl si někdo v době socialismu dovolit sám o sobě, nezávisle, charakterizovat "dobu"? Nemohl. Určitou dobu, etapu života popisovala, rozebírala a charakterizovala vždy a výhradně jen vedoucí síla tehdejší společnosti a tou byla Komunistická strana. A máme-li pravdivě popsat realitu, tak soud o DOBĚ vyslovoval a schvaloval ÚV KSČ (ústřední výbor komunistické strany Československa). Absurdita? Ne, realita. Nutno vysvětlit méně informovaným, že za časů komunismu u nás (1948-1989), s výjimkou období tzv. Pražského jara (1968), nebyla povolena svoboda slova v oblasti ideologické.

STAROSTOVÉ a PŘEDSEDOVÉ MNV ve VČELNÉ od vzniku republiky

1/