Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Pět kapitol z naší minulosti

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Pět kapitol z naší minulosti

Leccos víme o Včelné, mnohé zůstává skryto…

Autor: F. B. Vydra

OBSAH:

  1. Místopis
  2. Činorodost v zájmu obce
  3. Chléb náš vezdejší
  4. Čtverospojení Včelné s Poříčím
  5. Částečně odhalená minulost


3. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ

neboli Způsoby obživy obyvatel od dob nejstarších…

V době středověku byl obyčejný venkovský člověk, usedlý na území nějakého panství, zcela vázán na vůli svého pána. Nemohl se bez jeho svolení ani stěhovat mimo panství, ani vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tento způsob omezení osobní svobody byl ale v době vzniku Včelné určen již k zániku. Roku 1781 bylo v Čechách zrušeno nevolnictví, ale trvalo ještě více než padesát let, než byla zrušena robotní povinnost poddaných obyvatel. Robota byla v našich zemích zrušena až v roce 1848. Tímto aktem ale nekončily povinnosti prostých obyvatel vůči své vrchnosti. Osadníci se museli podle zákona "vyvazovat" ze závislosti na majitelích panství. Nejčastější způsob vyvazování bylo vyplacení se penězi. Jak toto vyvazování probíhalo v naší obci, lze se dočíst v V. dílu naší kroniky na stránkách 241247.

Připomeňme si další mezník, který přinesl lidem možnost svobodné volby bydliště. V roce 1867 nabyl v Rakouském císařství platnost zákon o vystěhování se kamkoliv. Souhlas muselo udělit obecní představenstvo. To proto hlavně, aby dotyčný neměl vůči obci případné dluhy a podobně. Od těchto časů nastává větší pohyb obyvatelstva a začínají se rozvíjet soukromá řemesla a živnosti. Je zapsáno v knize J. G. Sommera – Das Königreich Böhmen, jaká řemesla se provozovala na panství Poříčském.

V polovině století 19. zde byli 2 šenkýři, 2 ševci, 3 kováři, 2 skláři, 1 pekař, 1 vinopalník, 1 pivovarník, 1 řezník, 1 podomní obchodník, 1 zedník a 6 tovaryšů, 1 mlynář, l koželuh, 1 tesař a 6 tovaryšů a 6 učedlníků, 1 vyřezávač dýmek (bydlel ve Včelné). Není další záznam o tom, který z výše jmenovaných řemeslníků či mistrů bydlel v Poříčí a který byl ve Včelné, kromě dýmkaře. Je pravděpodobné, že většina řemesel byla dříve soustředěna v blízkosti poříčského panského dvora. Ve Včelné byla od jejího vzniku hospoda a kovářství s podkovářstvím a drobní zemědělci, jak se dočteme v dalším odstavci.

Drobní zemědělci z doby přelomu 19. na 20. století, kterým by zemědělská činnost stačila plně k obživě, v minulém století ve Včelné nebyli. Většinou si museli místní obyvatelé přivydělávat nějakou další výdělečnou prací, což si dále také popíšeme. Seznámíme se nyní se jmény včelenských drobných zemědělců podle seznamu z úředního záznamu při sčítání obyvatel v roce 1890. U každého domu uvedeme také stav zvířectva.


čp. 1