Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Pět kapitol z naší minulosti V.

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Pět kapitol z naší minulosti

Leccos víme o Včelné, mnohé zůstává skryto…

Autor: F. B. Vydra

OBSAH:

  1. Místopis
  2. Činorodost v zájmu obce
  3. Chléb náš vezdejší
  4. Čtverospojení Včelné s Poříčím
  5. Částečně odhalená minulost


5. ČÁSTEČNĚ ODHALENÁ MINULOST

Název této kapitoly zachycuje stav poznání minulosti naší obce. I když jsou v poznání stále bílá místa, přece jen můžeme popsat a charakterizovat hlavní vývojová období naší minulosti. Učiníme tak v časové posloupnosti. Vždy, když se dochovaly písemné i jiné doklady, budou citovány, aby se s nimi zájemce mohl seznámit.

Ke způsobu pojetí této kapitoly uvádím, že pokládám za účelné, zachovat pro příští generace obecnější popis a charakteristiku jednotlivých dějinných epoch. Proto nemohu popisovat detaily. I když je pravda, že kronika by především měla být na detailech založena. Je však třeba rozlišovat podstatné a nepodstatné detaily. Ty důležité a podstatné detaily samozřejmě neopominu, pokud jsou ovšem známy. Rozčlenil jsem vývoj historie naší obce do osmi DOB.

Nemohu však vynechat zcela prvopočáteční období, kdy ještě Včelná nebyla. Byla a vyvíjela se však příroda a žili zde lidé, i když třeba jen dočasně, v určitých časových úsecích. Zprávu o tomto období jsem nazval nultou dobou.

Doba NULTÁ je charakteristická tím, že především se ve vývoji uplatňovaly síly přírodní a to všeho druhu. Měnil se rostlinný pokryv, vyvíjela se zvířena. Živé většinou prodělalo mnoho vývojových změn a to samozřejmě popisovat v kronice nelze. Zůstal nám však geologický "otisk". Tím je současná podoba naší krajiny, anorganická část krajiny. Odborně se tomu říká geomorfologie. Částečně jsme si charakter naší lokality již popsali výše, v kapitole XI/1. Kdo by se podrobněji zajímal o celkovou geologii naší lokality, najde záznam v našem letopiseckém archivu, který je zpracován odborníkem-geologem.

Zmíníme se nyní o té části "nulté" doby, když již se v naší lokalitě pohybovali lidé. Bude řeč o archeologii. Archeologické doklady jsou z hlediska poznání minulosti velmi cenné a občané by měli vědět, co se zde "u nás" odehrávalo v době pravěku. Doposud nebyl v naší lokalitě učiněn žádný archeologický nález. Avšak v okolí Budějovic i v městě samém došlo k řadě nálezů. Jsou popsány v nedávno vyšlé Encyklopedii Českých Budějovic. Hledejte pod heslem "archeologické nálezy" a "poklady". Těmi poklady se většinou myslí nálezy starých mincí, ale také šperků a různých ozdob. Archeologické nálezy kromě města jsou popsány z Plava, Roudného, z Černého Dubu atd. V naší lokalitě je také zcela reálná možnost nalézt minerály "vltavíny". To jsou ovšem přírodniny, ale cenné. Všechny nálezy archeologické podléhají oznamovací povinnosti. Skutečností je, že řada archeologických nalezišť, zvláště menšího rozsahu, byla z neznalosti a také z nepozornosti přehlédnuta a tím pro poznání ztracena. Všude tam, kde v dřívějších dobách žili lidé a nebo nějakým jiným způsobem tam působili, je potenciální možnost archeologických nálezů. Popíšeme si tyto případné lokality v našem regionu. Především je to okrsek Čtyř Chalup. Veřejnost již byla seznámena s tamní opuštěnou studnou. Ta by měla jednou po průzkumu vydat svědectví o svém středověkém stáří. Lidské sídlo zde někde ve středověku s velikou pravděpodobností existovalo. A jestliže se neprokáže zde středověk, doba začátku 15. století, potom zde průkazně v již 17. století bylo malé osídlení jménem Vesce, německy Dörfless, o čemž máme v našem letopiseckém archivu doklady z Třeboňského státního archivu. Když se dělaly veliké zemní úpravy při stavbě Benziny, mělo se archeologicky pátrat, ale na to tehdy nikdo nemyslel. Mohly se nalézt zčernalé organické zbytky v zemině, protože stavby zde zřejmě byly jen dřevěné s malými kamennými základy. Bagrista si ovšem takových menších změn v barvě zeminy těžko povšiml.... Ještě jedna reálná možnost v lokalitě Čtyř Chalup bude, až se budou bourat základy stoletých původních chalup čp. 17 až 20. Ty možná mohly být vystavěny z kamenů, které se zde někde mohly vyskytovat z dřívějších středověkých obydlí. Sídlo Vesce, nebo středověký zdejší "dvůr" byl zničen pravděpodobně v dobách husitských. Dalším reálně možným archeologickým nalezištěm, a to daleko starším než je lokalita Čtyř Chalup, je území pod Včelnou, pod železniční tratí v místech našeho nynějšího katastru. Mohla zde být tábořiště předvěkých lovců z doby mohylové, nebo také zastávka lidu mladšího, z doby Keltů. Prokazatelně podle nálezů tábořili Keltové v Budějovicích mezi soutokem Vltavy a Malše. Nebylo tam ale vhodné místo k delšímu pobytu kvůli močálům. V lokalitě pod Včelnou, dole pod tratí, byla voda a les a mohla zde být lepší tábořiště než v nivě řek. Též lokalita Staré Včelné a včelenské Pláně v břízách by také mohla být archeologická naleziště a to z doby mladší, ze středověku. Bude se někdo z budoucí generace včelenských obyvatel o archeologii zajímat?

Doba PRVÁ začíná od roku 1784, což je rok záznamu prvních domků při "linecké" silnici a končí rokem 1827, což je rok zahájení provozu koňské dráhy. Dobu "prvou" nazývám také dobou VZNIKU naší obce (nikoliv založení obce). Obec vznikla tím, že zde, v lese, v "Boru", byla vybudována silnice. Jsme silniční vsí. Musíme si ale popsat všechny další okolnosti vývoje našeho sídla včetně vývoje pojmenování obce. Už výše jsme si popsali v kapitole o místopise, že Včelná v 18. století byla tvořena jednak "centrální" částí, kterou tvořily domy kolem nové "linecké" silnice, jednak dvěma odlehlými okrsky, samotami, které až později dostaly jméno Stará Včelná a Čtyři Chalupy. Zda byl okrsek Čtyř Chalup starší než samota (samoty) Staré Včelné, nevíme. Také nevíme, proč nezůstaly Čtyři Chalupy, původně Vesce, u své mateřské obce Poříčí. Součástí osady Včelné se okrsek Čtyř Chalup stal až při číslování domů, které proběhlo někdy koncem 18. století. Víme ze starých map, že z okrsku Čtyř Chalup nevedla žádná přímá cesta do centrální oblasti nově vzniklé Včelné. Cesta ze Čtyř Chalup ale vedla k Cukrmandlu do Poříčí. Vesce, později Čtyři Chalupy byly na hranicích mezi katastrem Poříčí a plavským katastrem. Několik domů z popisovaného okrsku patřilo pod správu Plava a teprve až za 150 let se celá tato oblast stala katastrem Včelné.

Název lokality Stará Včelná dnes nikdo z žijících rodáků nezná a nepoužívá se. Zavedl jej kronikář Josef Jiřička. Uvádí, že jej nalezl v mapách z roku 1872, což byl rok revize katastrů. Zaznamenávaly se tehdy změny v mapách. Kolem historie Staré Včelné, jejíž polohu jsme si popsali a zakreslili v kapitole XI./1, jsou mnohé otazníky. Není nikde zaznamenáno, proč v roce 1785 dostaly dva domy, stojící ve Staré Včelné, čísla popisná čp. 1 a čp. 2. Tímto úředním aktem – přidělením čísel popisných – bylo vyjádřeno, že jsou to nejstarší domy a že přináleží Včelné, nikoliv Poříčí. Na rozdíl od Čtyř Chalup měla Stará Včelná spojení cestou s centrální částí nové obce. Připomínám, že tehdy, v letech koncem 18. století, nebyla ještě prokopána železniční trasa mezi centrální částí nové obce Včelná a Starou Včelnou. Musíme si ale položit otázku, zda lokalita s domy čp. 1 a čp. 2, Stará Včelná, nedostala své jméno právě proto, že se tam nacházely domy s číslem jedna a dvě, nebo že se přidělením čísel tehdy vyjádřilo, že tam bylo již dříve lidské osídlení, před vznikem centrální části nové vsi Včelné. Zkoumal jsem tuto otázku a dozvěděl jsem se, že tato lokalita byla dávno zastavěna domem pastýře. Zjistil to Vojtěch Mareš, věrohodný regionální badatel a autor spisu O minulosti obce Boršova. Mareš také napsal historii o Poříčí, ale tato práce zůstala jen v rukopise. Ještě za života Jana Němečka z Cukrmadlu, který zemřel v roce 1998, jsem se seznámil u Němečků v Poříčí s výpisem z Marešova rukopisu o Poříčí, v němž byl následující záznam. V lokalitě Staré Včelné, kterou Mareš označuje Pod Borem, Pod třetí "plání" (budoucí Včelnou) stávalo obydlí poříčského pastýře a přístřešky pro stáda ovcí. Mezi touto lokalitou a Čtyřmi Chalupami, pod Borem, bývaly pastviny, louky a také pole. Nacházela se zde plošina, německy zvaná Die dritte Flur, Birken Flur. Kronikář Jiřička, který přede mnou viděl a četl v Poříčí u Němečků také Marešův rukopis, překládal výše uvedený německý název Flur slovem "niva". Zprvu jsem tento překlad akceptoval, ale později jsem dospěl k tomu, že to není pro "včelenskou" oblast termín přesný a nahradil jsem jej slovem "pláň" nebo "plošina". Později jsem navrhl, aby se německé slovo Flur překládalo českým polní hon nebo role, či plužina. Proč neslo toto místo název březová pláň? Jistě jej pojmenovali naši předci proto, že zde břízy rostly. My si ale musíme vysvětlit, proč právě břízy, když v okolním lese převažovaly stromy borovic. Bříza je náletovou dřevinou, která se nejdříve uchytí na holinách. Včelenská "třetí" plošina byla již ve středověku využívána k zemědělským účelům a byly v historii doby, kdy se zde nehospodařilo, pole ležela ladem – zarostla břízami a odtud pochází její název. O včelenské plošině V Břízách jsme již psali v kapitole XI/1.

I když je nepochybně prokázáno, že obě výše popisované lokality, jak Stará Včelná tak Čtyř Chalup byly osídleny dříve než "centrální přísilniční" Včelná, byly to původně lokality panství Poříčského. Proto se budeme nyní zabývat "novou" Včelnou a jejím vznikem. Doklad pro náš archiv pořídil kronikář Josef Jiřička v 70. letech z Archivu musea Království českého. Doklad nese německý název Beschreibung – Popis. Jedná se o popis panství Poříčského z roku 1785. Celý dokument máme ve fotokopii uložený v našem letopiseckém archivu. Pro ilustraci zařazujeme nyní úvodní část tohoto dokumentu:

Celý tento několika stránkový dokument potvrzující úředně vznik nové obce Binnendorf. Toto prvotní pojmenování naší obce bylo za několik málo roků převedeno na německé jméno Bienendorf, česky Včelná. Výše uvedený "Popis" /=Beschreibung/, nám přeložil do češtiny pan Wiltschko. Listina nese datum 31. srpna roku 1785.

Tehdy pětičlenná komise potvrzuje doslovně: ..... "Binnendorf, ves nově založená v letech 1784 a 1785 má dnes – tj. 31. srpna 1785, 20 domů při linecké silnici". Nebudeme si v našem záznamu uvádět celý překlad citovaného dokladu, ale pouze část týkající se Včelné. Doslovný český překlad o Včelné zní:

..... "Polnosti, předané bývalou duchovní vrchností novým osadníkům při Linecké silnici nové vsi BINNENDORF od roku 1785 patří do emfyteutického vlastnictví za odvody roční výpomoci ve 4 údobích prací..... půda v rozloze... 74 strychů. Mimo toho se vykazuje novým osadníkům kousek půdy na zahradu a kousek louky (3/4 strychu) k vydržování dobytka a to vše bezplatně, ale s povinností dodržet pracovní závazky vůči vrchnosti."....

Vysvětlení k textu: "Duchovní vrchnost", která předala novým včelenským osadníkům pole, byli budějovičtí Dominikáni, kteří ještě v roce 1784 byli držiteli panství v Poříčí. Zákrokem císaře Josefa II. byl jejich řád na přelomu 1784/85 v Budějovicích rozpuštěn a jejich majetek připadl tzv. Náboženskému fondu (pozn.: byla to forma zestátnění církevního majetku). Tyto majetky byly prodávány světským majitelům. "Emfyteutické" vlastnictví znamená, že jest dědičné. A konečně pro představu si uvedeme údaj o staré plošné míře nazývané strych. Jeden strych rovná se 0,285 ha (hektaru).

Nyní přijde na řadu vyjádření k pojmenování "nové" obce. Kronikář Josef Jiřička měl k posouzení této otázky 2 historické doklady. Prvním dokladem byl výše uvedený Popis panství /Beschreibung/, v němž nalezneme pro název nové obce jméno Binnendorf. Druhý Jiřičkův dokument byl plán-náčrt nové "linecké" silnice, kde je rovněž obec nazvána Binnendorf. Jiřička o této otázce píše zde v kronice V. a přejímá pojmenování naší obce podle Dějin farnosti Kamenného Újezda. V této publikaci, kterou se mně již nepodařilo nalézti, je jméno Binnendorf přeloženo do češtiny názvem "Mezives". Toto označení přijal i další kronikář, František Vavruška, ale nepřijal je F. B. Vydra. Slovo "binnen" jako předložka či předpona neznamená "mezi". Po řadě konzultací s občany s německou mateřskou řečí a nakonec po konzultaci na pedagogické fakultě Jihočeské university, mi bylo potvrzeno, že překlad slova Binnen-dorf je nutno překládat ve shodě se složeným slovem Binnenland, což jest "vnitrozem". Chceme-li správně přeložit Binnendorf, potom je to VNITROVES, ves "uvnitř" starších vsí. V jistém smyslu je tedy překlad z farní kamennoújezdské publikace částečně správný. Včelná nevznikla ale jen mezi starším Kamenným Újezdem a Rožnovem, ale též mezi starším Poříčím a Roudným. Dále již nemá význam tuto otázku rozebírat, není podstatná. Věc se má ale jinak. Podařilo se mi v letech 1998 a 1999 nalézt několik další historických dokladů, které přinášejí ke zkoumané otázce další informace, viz fotodokument:


SVAZEK D – POZEMKOVÁ KNIHA z let 1781 až 1790 pro POŘÍČÍ A VČELNOU


Na předchozím fotodokumentu máme jednoznačný důkaz, že úředníci na Pozemkovém úřadě zapsali jméno naší obce slovem BIENENDORF neboli Včelná, Včelí ves, chcete-li doslovný překlad. I v dalších dokladech, které popíšeme níže, nacházíme téměř paralelně obě jména: Binnendorf i Bienendorf. Odpověď na výše položenou otázku, jaký byl původní název obce, je podle dosavadních výzkumů následující: Budějovická komise, která roku 1785 provedla "místní šetření" označila nové sídlo názvem Vnitroves. Totéž pojmenování použili stavitelé nové "linecké" silnice. V pozemkové knize, jejíž originál se nachází nyní v oblastním archivu v Třeboni, je jednoznačně zapsáno, že v roce 1784 ve vsi VČELNÉ-BIENENDORF, byly "zkolaudovány" dva domy (viz níže). Zápis z pozemkové knihy je podle názoru kronikáře směrodatný pro určení vzniku obce Včelná. Rok 1784 je rokem vzniku obce. Všimněte si, že to není v rozporu s konstatováním úřední komise z 31. srpna roku 1785.

Otisk nadpisu na pozemkové knize (Grundbuch) zobrazený výše nemusí dokazovat, že naše obec měla již v roce svého vzniku jméno Poržitz et Bienendorf, a to z těch důvodů, že zmíněný deskový obal – "Litt D" – mohl být v pozdějších letech knihařsky opraven, kdy se pro naši obec již používalo označení Bienendorf. Přikláním se k tomuto názoru, protože obal vypadá opravdu "zánovně". Již bylo dříve uvedeno, že mezi lidem hovořícím jazykem českým se naše osada jmenovala Na borech, Bory, Na Bořích. Je pravděpodobné, že občané hovořící německy, nazývali obec jménem Binnendorf – Ves "uvnitř".

Nyní si zaznamenáme jména prvních včelenských osadníků a to podle pozemkové knihy pro obec Včelnou - Dorf Bienendorf /založené roku 1781/ viz i předchozí obrázek.

Nejdříve malou poznámku k Jiřičkovým dokladům o této tématice. V kronice V. uvádí Jiřička soupis "prvních osedlých" ve Včelné. Získal tyto dokumenty z Prahy jako fotokopie, málo čitelné a bez údaje o roku vydání seznamu. Není to podle mých průzkumů soupis prvních osadníků. Jeden seznam je asi z roku 1800 a další asi z roku 1827. Prokazatelný první seznam obyvatel Včelné s přesnými údaji o zápisu domů do pozemkových knih jsem nalezl v letech 1998/99 v třeboňském archivu. Kopii tohoto cenného dokladu máme v našem letopiseckém archivu a do češtiny nám ji převedl německý důchodce, žijící u nás, pan Wiltschko. Název německý zní:

Dominical Grund-Buch – Dorf Bienendorf

Dominikální pozemková kniha – ves Včelná

č. domu