Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1999 - Zápis po šesti letech

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1999

Zápis po šesti letech

V červnu roku 2006 byla pořízena elektronická verze XI. tématu "Pět kapitol z naší minulosti" (viz str. 264 až 370 této kroniky) VIII. pamětní knihy. Text elektronické verze byl podroben korekturám jazykově stylistickým a byly provedeny menší změny ve výkladu některých otázek naší obecní historie. Dvě z těchto historických otázek budou zmíněny dále.

V předchozím článku jsem naznačil ochotu ke konzultační práci, ale mé nabídky nebylo využito. Také jsem v této kronice vyzýval zastupitele obce, případně jiné občany obce, aby psali pro obecní letopisecký archiv své příspěvky o různých otázkách, aby tak byl pro budoucnost zanechán jiný hlas, jiný názor, než jen názor kronikářův. Dosud se nestalo. V některých případech by se příspěvky občanů mohly zapisovat přímo do kroniky. Sám jsem v roce minulém (2005) předal svému nástupci kronikáři několik písemných příspěvků, buď k uložení do archivu nebo k zapsání do kroniky.

– Letos vyšel nový zákon 132 (14.3.2006) o kronikách obcí

Nechává zcela na vůli kronikáře, jak bude kroniku tvořit, jen přikazuje formální stránku vedení kroniky.

1. Je Dubí zaniklé středověké osídlení nebo něco jiného?

V kapitole XI./4 z roku 1999 této knihy se vyskytuje místní pojmenování DUBÍ. V odborně historické literatuře (ROUBÍK: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách - vyd. r. 1959) je Dubí uvedeno jako zaniklé středověké sídlo. Nejdříve jsem tuto verzi přijal a zakreslil jsem Dubí na mapce (v článku SPOR O DVĚ CESTY) do poříčského okrsku v místa, kde se nachází zájezdní hostinec CUKRMANDL. K tomuto závěru mne vedla analýza historického textu (viz článek Spor o dvě cesty v této Pamětní knize) objeveného Františkem PALACKÝM. Po dalším studiu této otázky jsem nalezl zprávu jihočeského historika Karla PLETZERA (čas. VÝBĚR, Sborník Jč muzea, roč. 1973, str. 34-35) (který se odvolává na názory historiků Aug. SEDLÁČKA a Ant. PROFOUSE) tvrdící, že Dubí není zaniklý dvůr a zaniklá středověká tvrz, ale název lesa. Přikláním se k této druhé verzi, protože lépe vyhovuje z hlediska topografického výše uvedenému středověkému listinnému záznamu. Les jménem DUBÍ se rozkládal v poříčském okrsku podél staré linecké solné stezky na sever i na jih od míst, kde později byl vystavěn Cukrmandl. Tento les - dubina zasahoval ve směru jižním až do osídlení VESCE, což později byla lokalita včelenských ČTYŘ CHALUP.

V tomto smyslu je také zpracována elektronická verze tématu PĚT KAPITOL Z NAŠÍ MINULOSTI.

2. Jaké bylo pojmenování naší obce v době vzniku obce?

Zabývám se touto otázkou v kapitole XI/5 této Pamětní knihy. Podle archivních nálezů z Třeboně (viz zde v této knize) se jeví, že při vzniku obce byl její německý název BINNENDORF a až později začali písaři psát BIENENDORF. Podrobnější zdůvodnění je uvedeno v elektronické verzi na webových stránkách zde.

F.B.Vydra, VI./2006

exkronikář