Z kroniky Včelné díl IX, r. 2001 - Chov psů

Kronika Včelné, díl IX., r. 2001

Chov psů

V poslední době se diskutuje o tom, jaká pravidla by měl schválit Parlament České republiky ke zmírnění následků z nezodpovědného přístupu k chovu psů. Problém ovšem ani tak není v tom, zda chovat v domácnosti oříška, německého ovčáka či dobrmana. Celá věc spíše tkví v nezodpovědnosti, bezohlednosti a mnohdy i agresivitě některých chovatelů, kteří si namlouvají, že mají rádi zvířata, a přitom se chovají právě naopak.

V okolí obce se v současné době volně potulují dobrmané, němečtí ovčáci, ale i jiná plemena. Přitom je téměř nemožné zjistit, kdo je chovatelem. Ten se zřejmě jen těžko dokáže vžít do situace malých dětí, které se pak domů vracejí ze školy celé vystrašené, protože byly na ulici obtěžovány volně pobíhajícím psem. Takovouto negativní zkušenost ale mají také například poštovní doručovatelky nebo učitelky mateřské školy na vycházkách s dětmi. A přestože současná legislativa na podobné přestupky ohledně psů pamatuje, skutečnost je většinou taková, že pokud se podaří zjistit chovatele zatoulaného psa, tak přestupková řízení často skončí pro nedostatek důkazů.

Volně pobíhající pes je považován za zatoulaného, a za takového zodpovídá obec. Jen málokterá obec se však může pochlubit zařízením pro chov zatoulaných psů, tudíž ani Včelná podobnou stanicí nedisponuje. Přesto je z vedení obce snaha o vybudování dočasného útulku pro zatoulané psy, a to ve spolupráci s okolními vesnicemi. Tato snaha však zatím nebyla úspěšná. Dle litery zákona musí obec o odchyceného psa pečovat, a to po dobu minimálně jednoho roku. Až poté ho může například předat jinému chovateli. Včelné se ovšem daří starat o psy, které usmrtilo auto či vlak. Jde hlavně o odstranění mrtvoly zvířete. Faktem ovšem je, že to není práce zrovna příjemná. Tomu, že by zatoulaných psů ubývalo, zatím mnoho nenasvědčuje. Přesto doufejme, že se situaci časem podaří zlepšit.