Z kroniky Včelné díl IX, r. 2005 - HISTORICKÝ FEJETON

Kronika Včelné, díl IX., r. 2005

HISTORICKÝ FEJETON
(FERDINAND B. VYDRA)

Historie oslovuje jen menšinu obyvatelstva, mládež se o minulé doby zajímá jen velmi málo. Proto je třeba sepisovat dějiny, abychom se ve zralém věku mohli nad nimi zamýšlet. Minulost nás může smysluplně poučovat. Náš fejeton popisuje v kostce základní historické údaje o včelenském okrsku, kde se říká ve Čtyřech chalupách. Dozvíme se z něho, proč může být pro některé občany tento okrsek historicky významný. Protože je nejstarším osídlením naší obce, starším než centrální Včelná při silnici. A co je starší z historického hlediska, to bývá cennější, významnější. Zmíníme nyní historická fakta, která jsou doložena starými listinnými doklady. Tak v nejstarší zachované matrice boršovské farnosti je zápis z roku l653, který pisatel fejetonu četl v archivu třeboňském. Stojí tam, že v chalupách zvaných Vesce - "pokrztie jest ditie Alzbieta" - chalupy zvané tehdy Vesce, německy Dörfless, patřily pod poříčské panství a nacházely se tam, kde se až později začalo říkat ve Čtyřech chalupách. Pojmenování Čtyři chalupy je z doby o něco pozdější a autor fejetonu byl mile překvapen, když nalezl v Praze, v ústředním státním archivu, mapu ze začátku 19. století, kde byla v těchto místech zakreslena skutečně čtyři stavení vybarvená žlutě. To značí, že byla postavena ze dřeva, zatímco cihlová nebo kamenná stavení jsou na starých mapách z té doby vybarvena červeně. Čtyři stavení, která stojí dodnes v tomto okrsku, mající čísla popisná l7, l8, 19 a 20, jsou postavena již z cihel a jejich stáří je 100 roků. Jméno včelenské ulice U Čtyř chalup má tedy skutečně plnoprávné historické opodstatnění. Dnešní cihlové chalupy s čísly 17 až 20 jsou obklopeny řadou dalších mladších staveb a jaksi unikají pozornosti nezasvěcenému divákovi. Krajinu zde nejvíce pozměnila stavba původně vojenského objektu, určeného k přechovávání ropných produktů ve velikých podzemních nádržích. Území Čtyř chalup má ale historii ještě daleko starší, než bylo popsáno výše.

V jiné zachované historické listině z roku 1453, jejíž sdělení zachycují naše včelenské kroniky, se jmenovitě uvádí nejen existující osídlení Vesce, ale též název Dubí a samozřejmě Poříčí a obec Plavo, neboť malý kousek nad čtyřmi chalupami se rozkládaly už lesy plavské. V této listině se uvádí též jméno Bor a my se z kronik dovídáme, že "Boráci" bylo pojmenováním včelenských obyvatel, ti však ještě v 15. století nebyli, neb silniční Včelná ještě tehdy neexistovala. Podle jiných historických listin však tehdy existovaly poříčské dvory, z nichž jeden měl jméno Kukulovice a druhý Pořec.

Historici dosud neví, kde přesně tyto dvory stály, ale jeden z nich mohl být v areálu Čtyř chalup. Usuzuje se, že dochovaná stará kamenná hrázděná studna může být dokladem středověkého osídlení. Studna je tedy dalším památným historickým objektem, kterým ale naše procházka minulostí nekončí. Malý kousek cesty nad Čtyřmi chalupami rostou dva staré duby. Jednoznačně se s uvažováním o těchto dubech vybaví historické jméno Dubí. V publikaci Roubíkově, zaznamenávající zaniklá osídlení v Čechách, se uvádí, že Dubí bylo středověké osídlení z této oblasti, které se nedochovalo. Jiný historik se domnívá, že Dubí byl les, dubina, rozkládající se v končinách, o kterých pojednává náš fejeton. V každém případě je středověká existence Dubí doložena v listinách. Proto si naše dva staré duby z okrsku Čtyř chalup zaslouží naši pozornost a péči, neb připomínají minulost této oblasti. Z historického hlediska je významnější starší dub, rozvětvující se ve čtyři vzhůru rostoucí ramena. K tomuto čtyřramennému dubu se váže zajímavá pověst. Písemně ji zaznamenal boršovský rodák Vojtěch Mareš. Od něho ji přejal poříčský rodák z Cukrmadlu Jan Němeček, který ji sdělil ještě za svého života mně. V té pověsti se praví, že pod zmíněným dubem se ukrývala dívka, která zde zabloudila při sbírání lesních plodů. Blížila se bouře a náhodný poutník, který právě spěchal kolem, varoval onu dívčinu, aby opustila nebezpečné místo pod dubem. Vyzval ji, aby hledala bezpečnější úkryt pod střechou nedaleko se nacházejících chalup z Vescí a ukázal jí k nim cestu. Dívka uposlechla jeho rady, a to jí zachránilo život, neboť při bouři uhodil do onoho dubu blesk. Po delší době šel cestou kolem dubů onen poutník, který před řadou let varoval zbloudivší děvče před nebezpečím bouře, které jí hrozilo, když bývala tenkrát uschována pod dubem. Poutník zírá a nevěří svým očím. Pak se vzpamatoval, pokřižoval se, neboť nalezl vysvětlení k tomu, co viděl. Z kmene dubu vyrůstaly vzhůru k nebi čtyři mladé větve. Poutník pochopil tento úkaz jako Boží znamení. Z kmene dubu čtyři vyrůstající ramena svědčí o dobré vůli osadníků Čtyř chalup, kteří poskytli dívce úkryt a tím jí uchránili život před ničivou bouří. Té pověsti můžeme věřit anebo nemusíme, podobně jako je tomu s podivuhodnou příhodou, která se v minulosti udála v místě nedaleko odtud, na Hraničkách. Dříve lidé pokládali takovou událost za zázrak.