Z kroniky Včelné díl II - Cvičení civilní protiletecké obrany

Kronika Včelné, díl II., r. 1938

Cvičení civilní protiletecké obrany

Tohle to C.P.O. má nyní mnoho práce. Musí často cvičit, koná schůze a přednášky, ale lidé jsou liknaví a mají o to malý zájem. Velitel Josef Klíma se zlobí, že tuto činost lidé i členstvo nedoceňují a nechtějí uznat užitečnost tohoto zařízení v pádu nutné potřeby. Přes tyto nezdary cvičí C.P.O. s hasiči dosti často a vyzbrojují se maskamy, už jich mají 5 a přilbamy i jiným nutným zařízením. Jen kdyby bylo na všechno dost peněz, ale těch je pořád málo. Obec na to musí dát tisíc korun ročně a taková výzbroj je drahá. Vybírat po vsi také pořád nemohou; to tak jednou a dost. Na takové věci lidi moc rádi nedávají, ono je těch sbírek víc a lidi na to bručí, to víte, brát by bylo lepší než dávat.

Tuhle 23 března jsme tu měli nálet na Č. Budějovice a tu jsme viděli C.P.O. v pohotovosti a sirény v činosti. Dobře, že to bylo jen cvičení. Opravdový nálet by byl také opravdu horší. Zatemnění tu bylo provedeno již několikrát a nejpřísnější bylo na podzim, až přišel při tom jeden člen od auta ku zranění. Na podzim, těsně před tou všeobecnou mobilisací, nechal velitel svolat lidi na přednášku troubením. Bylo to nezvyklé, ale mělo to účinek. Lidí bylo na té přednášce tolik, že se tam ani nemohli vejít. Jak pak nejít, když jim bylo oznamováno aby se všichni dostavili a válka byla tady za zády, tak zvědavost a strach z války sehnali lidi dohromady. Oni přece chtěli vědět, co mají dělat, když už hrozilo nebezpečí. Jó, nebezpečí vždycky srazí lidi do houfu a tak i tuhle.

No, práce je s tím C.P.O. pořád dost a nejvíc se s tím napracuje velitel Klíma. Ovšem, říkají mu také. No jo, kdybych já byl na pensi, tak bych také snadno se moh o to starat, ale přednější je zaměstnání, výdělek, rodina. Jo, jo, to nepochopení je všude.