Z kroniky Včelné díl II - Lidé zoufalí

Kronika Včelné, díl II., r. 1937

Lidé zoufalí

Dne 15 března měl pohřeb do Boršova Stanislav Mazák, bankovní úředník a poručík v záloze, bez zaměstnání. Člověk to byl pěkný, as třicetiletý a omrzel ho život. Prosím vás, když člověk v těch letech musí obtěžovat rodiče, ač otec jako železničář béře pensi, je několik sourozenců a on nemůže si sám zařídit domácnost, nedivme se, že mu nervy povolily a on se nechal přeject rychlíkem který ho na kusy rozrthal. Ráno ho našli na trati a jelikož to bylo na Poříčské půdě, tak byl odvezen do Boršovské márnice a také zde pohřben. Zmíněného dne šel tedy od nás dlouhý pohřební průvod z domku od Mazáků. Byly družičky, mládenci, byla hudba. mnoho lidí, jenom zoufalí Mazák čekal na svůj pohřeb v márnici až k němu dojdou a uloží ho konečně tam, kam sám chtěl, ku věčnému klidu a pokoji.

V tom samém měsíci byl v plavském lese nalezen starší člověk oběšený. To bylo zase na plavském katastru, tak byl pochován v Doudlebech. V oběšeném byl zjištěn F. Pichler, bydlící u „američanky” ve Včelné, sám a sám. Měl prý také nějakou větší výrobu, s rodinou se rozešel a prováděl nějakou malou agenturu. V jeho bytě při vyklízení to vypadalo nepříjemně. Všechno prý sebral a doma uschoval; inu, kdož se tomu může divit. Člověk starý všecho rád schová. No, už je tam také kam chtěl a nemusí se už starat o zítřek. Má už také ode všeho pokoj.

A bylo to zrovna o žních, a slyšíme, jak se zvonek rozklinkal. Co to, ptáme se. To prý se Komenda utopil ve studni. Co, Komenda? Který Komenda, ten co byl na Komendovci? Ale ne, ten nový, co to před rokem koupil, skočil do studně a utopil se. Ten Holemý?, ten že by, a proč?, vždyť je ještě mladý a má dvě děti. No, on prý měl z té války nějaké ty nervy porušené a tak tam skočil. Pohřeb měl do Kam. Újezda.

Proč to všichni udělali, to neví nikdo, ale oni to jistě věděli. No, chtěli jste mít všichni ode všeho pokoj, spěte tedy v pokoji.