Z kroniky Včelné díl II - Náš samaritánský sbor

Kronika Včelné, díl II., r. 1938

Náš samaritánský sbor

Náš samaritánský sbor byl založen při sboru dobrovolných hasičů r. 1930 a jejím náčelníkem se stal pekař a obchodník Antonín Kotýnek č. 10. Vizte jej na obrázku v pravo v zadu. Vedle stojí hasič samaritán Antonín Babka, dole sedí další člen samarity Jan Hůlka a samaritánka Anna Krebsová. Další členové samarity na tomto obrázku nejsou, ale je jich více. Antonín Kotýnek je samaritán tělem i duší, jak se říká. On mě říkal, že se tomu rád věnuje, nu, že to rád dělá, a že měl být lékařem, to že by ho těšilo. Povídal mě jednou, že ho lékař vždy pochválí, jak umí rány a zlomeniny v první pomoci ošetřit, a bylo toho už hezká řádka co on ošetřil a „zafáčoval”. Prý ošetří ročně 25 až 40 případů. Je to tady na hlavní silnici a úrazy jsou tu dost časté, mimo domácích ošetření. Lékař tu ve vsi není, tak Kotýnek poskytne první pomoc. Obec na tuhle naši samaritu přispívá 100 Kč. ročně, ale ono se prý vydá za obvazy a léčivo více, 150 Kč. až 200. Když už musí někdy sám ze svého přidávat, tak udělá po vsi sbírku jako tuhle v loni a vynesla mu 2.80 Kč pro jeho sbor. A to se s ním ještě chtělo rozdělit C.P.O. na polovic. Nu jo, peníze by potřeboval každý, ty jsou hybná síla světa. Za to ošetření nemocných či zraněných nesmí nic chtít, a oni se prý moc nehrnou, aby dobrovolně něco dali. Ovšem, že se museli zdejší samaritáni také učit a cvičit. Mají za sebou asi 3 kurzy a zdejší ukázky cvičení. Když začalo svou činnost C.P.O., dal se hned sbor samarity do jeho služeb. Kotýnek, či náčelník samarity se zařizoval na samaritánské dílo, no ale, nedošlo k tomu. Bude tedy naše dobře zařízená lékárnička, nosítka, ostatní inventář a hlavně samaritáni sloužit jen zdejším lidem a nebo těm, kteří jedouce kolem, se všelijak potlučou a pohmoždí. Dobré je to zařízení, ale kdo to nemusí potřebovat, je to ještě lepší.