Z kroniky Včelné díl II - Organisace a spolky

Kronika Včelné, díl II., r. 1937

Organisace a spolky

Spolkový život začal u nás asi v r. 1895. Tenkrát tu byl založen první spolek soc. dem. a to vzdělávací spolek „Včela” ve Včelné. Tento spolek trval několik let a měl proti sobě spolek křesťansko sociální. „Včela” měla své sídlo u Kalkušů ve Včelné a křesť. sociální byly u Němečků v Poříčí; což byla tenkrát jedna obec. Spolky soc. dem. prodělávaly mnoho změn. Po „Včele”, vlastně místo „Včely” byla zde ustavena odbočka „Jednoty pracujícího lidu”, potom spolek malorolníků a domkářů a potom už jen organisace strany soc. dem. podle § 2 schrom. zákona.

Až do války jsme tu měli jen dvě strany a to: Soc.dem. a křesť. sociální. Schůzovalo se tenkrát bohatě. Kdyby tak mohly ty zdi u Kalkušů mluvit, bylo by to zajímavé, co by pověděly z té doby.

Potom válka přerušila všechno spolkaření. Ale za to po válce toho bylo víc najednou. My jsme tu vždy byli hodně radikální a jsme dosuť a tak jsme se dali hned do toho. Schůze stíhala schůzi a na takové jedné schůzi v Poříčí u Hrdinů před obecníma volbama došlo k rozkolu. Byla založena organisace strany Nár. soc. a hned ve volbách kandidovala. Tu jsme tedy měli už tři strany.

Potom přišel ten rozkol ve straně soc. dem. a přišel komunismus. Měli jsme tu nyní strany už čtyři. Později se tu utvořila organisace živnostníků a obchodníků, zvaná strana středostavovská a k tomu přibyla ještě strana Národní sdružení, takže máme u nás nyní šest politických stran.

Život v politických stranách není valný a vyčerpává se ponejvíce v čase nějakých voleb. Tu potom strany obživnou a vlastní jejich práce a působnost je na místě. Jinak se těžko strany scházejí dohromady; nepřijdou na schůzi, nejdou no, a tak se činnost omezuje. Jo, kdyby byly jenom politické organisace, ale ono je toho víc. Je tu ochotnický spolek „Včela” co postavil ten pomník padlých, přišel sbor dobrovolných hasičů r. 1923 a také v té době přišel sportovní klub Včelná. To byla novinka a starší politické org. se zanedbávali. Což teprve nyní co se tu usadila obec baráčníků, to jsou pol. strany teprve přezírány. Baráčníci „Vitoraz” jsou dobročinný spolek, udělá z výnosu zábav pro děti nadílku a to se ví; kde se něco dostane, tam jdou lidi a jsou tam lidé ze všech stran i komunisté. Jejich legrační schůze přivábily ženy a kde jsou ženy tam jsou i muži a tak se jich tu za pár roků nahledal pěkný houfec. Jsou tu lidé že jsou činí třeba ve sport. klubu, u své pol. org., u baráčníků, v obecním zastupitelstvu nebo v komisích, nebo také v C.P.O. a tu potom schůze stíhá schůzi a bývá nad tím rozmrzelost. Oni lidi totiž myslí, že ve volbách pošlou své zástupce aby je hájili a na jiné politickou org. ani třeba není, to už je staré. Nyní máme něco novějšího u nás. Máme sport, máme hasiče, máme baráčníky, máme též divadelní ochotníky, tedy čtyři spolky a šest pol. organisací. Je to dost slušný počet na naši obec a to všechno až na malé výjimky se odehrává v hostinci u Kalkušů. Tam se konaly první schůze od založení „Včely” až do války a po válce opět až na naše dny. Ovšem, také bylo něco někdy jinde, ale Kalkušův hostinec pamatuje všechen spolkový život který zde byl a je dosuď. Co tam už bylo plamených řečí těch různých řečníků, co různých schůzí a usnesení; co se tam ustavilo stran a spolků, jak to bylo mnohdy protichůdný a jak to šlo mnohdy na nervy a přece se tu nikdy nic nestalo co by vykolejilo z obvyklé cesty.Jak jsem už řekl, Škoda že ty zdi nemohou mluvit, ti by vyprávěly zajímavé věci o tom všem spolkaření. Já to nemohu vyprávět, popsal bych s tím celou knihu a já musím psát též o jiném. Tuhle ten obrázek toho hostince je moc malý a ještě nám tam vlezla ta oj od vozu s tím kabátem, takže je to jako kanon. Přední část budovy je již zmodernisována.