Z kroniky Včelné díl II - Otevření hasičské zbrojnice r. 1934
Kronika Včelné, díl II., r. 1934
Otevření hasičské zbrojnice r. 1934
Naši hasiči už postavili druhé skladiště. První postavili, t. j. jen přestavěli u velitele Kalkuše jeho takovou místnost na hasičské skladiště r. 1925, ale potom si koupil Kalkuš auto a potřeboval garáž. Měl to nějaký čas ve stodole, tam to překáželo, tak si to dával do hasičského skladiště. On to skladiště tenkrát sboru pronajal za nějaký poplatek, který vracel sboru zpět ve způsobu daru na 20 let, ale poměry se změnily a on nyní tu místnost potřebuje sám. Uvolil se nyní dát sboru 500 kč. Když mu tu místnost dá zpět. Hasiči také na to vrčeli že tam to auto má a to že potom není žádné hasičské skladiště a potom poříčtí jim také nechtí dát ten poplatek ještě z té rozluky dříve dokuť nebudou mít svoje skladiště vlastní. Tyto různé důvody donutily hasiče k tomu, že se pustili do stavby znovu. Měli našetřeno asi 8 tisíc na motorovou stříkačku, ale stavba nové zbrojnice byla nyní nalehavější, tak se do toho pustili. Jenže tohle nebyla předělávka, tohle bylo zcela nové a ještě pozemek k tomu. Bylo to tedy takto.
Naproti té okresní silnici byla taková stará chalupa č. 20 a od té Kutilové to sbor koupil za 6.500 kč. s tou podmínkou, že tam bude do smrti bydlet. Odbourali tedy hasiči přední polovinu chalupy na skladiště a zadní část ponechali Kutilové. Střecha ovšem byla rozebrána celá a provedena na bytě oprava. Zbytečné dříví a tašky se v dražbě prodaly, jenže za málo. Na novou střechu zbrojnice žádal sbor sousední obce o dříví a tak Kamený Újezd, Plavo a Rožnov každý nějakou tu borovici darovali. Hasiči si to porazili a odvezli. Zavedli si pracovní povinost a každý dělal co uměl a co mohl. Udělali také sbírku která vynesla 900 kč. jenže z toho 500 dal mlýn v Poříčí, farář v Boršově 100 a ostatní drobné dary. Kde byly jaké peníze se na to museli dát a dlužit. tak mají hasiči asi 9 tisíc dluhu, ale za to svou vlastní pěknou zbrojnici. Dalo to hodně práce a toť se ví, při takové společné práci vždycky nějaký ten předpoklad vypadne, ale dodělalo se to a hasiči chystali slavnost otevření hasičské zbrojnice, ku které došlo 5 srpna 1934. Napřed bylo vítání sborů a hostí. Šlo se jim s hudbou vždy naproti, ale nestálo to nikdy za to. Tak z Vrábče přišli tři hasiči, z Rožnova jeden za německý sbor, z Lineckého předměstí pět, též němci od fi. Harthmut jeden, též za Němce, z Kameného Újezda čtyři a dva hosté z Rožnova, též Němci. Tak to je vlastnoručně podepsáno v protokolní knize. Češi se podepisovali za vyslaný sbor česky a bylo sedm mužů, za německé sbory je to tam zapsáno německy a mužů tam bylo devět. Po uvítání hostí se seřadil průvod a šlo se k pomníku padlých vojínů položit věnec. Ovšem že byl u toho proslov starosty sboru Jana Vávry a okrskového vzdělavatele V. Trosta z Č. Budějovic. Potom hudba zahrála hymnu a šlo se zpět ku zbrojnici kdež se konala přednáška o tom účelu a práci hasičské a také všechny důvody a ciferné údaje o této nové zbrojnici. Na konec básnička a šlo se na koncert do zahrady bratra Kalkuše. V půl čtvrté ještě předvedeno poplachové cvičení se stříkačkou a pak už byla jen zábava jak už to bývá. Kuželky se koulely hned dopoledne a to v dolní hospodě u Petra a potom byla v zahradě tombola, bazar, no, aby se nějaké peníze sehnaly dohromady, vždyť jich bude nyní sbor potřebovat dost a dost a jinak se dají těžko sehnat než zábavamy. Večer po konzertě byl ještě v místnostech věneček a tak to dohromady také něco vyneslo. No letos se s tím hasiči nadřeli a nastarali dost, jen co je pravda. Dovedli si zřídit první skladiště, dovedli si koupit stříkačku, dovedli se vyzbrojit a nyní si dovedli poradit i s novou vlastní zbrojnicí. Dostali už právě také nějakou tu subvenci a od obce také béřou pravidelný příspěvek asi 400 kč. ročně, ale co se mimo to už těch peněz nascháněli a ještě naschání. A co se naschůzují, nejvíc k těm zábavám, aby se něco vydělalo. Naši hasiči jsou všude a při všem jako jediný krojovaný sbor u nás. Všude a při všem jsou naši hasiči a ještě větší povinosti v budoucnu očekávají. Tak bratří, jen do toho, ať vás doba najde vždy na svém místě.