Z kroniky Včelné díl V - Co to byla ratejna

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Co to byla ratejna

Když kronikářova maminka chtěla vyjádřit kritiku nad nepořádkem, který jsme jako děti v kuchyni udělali, vyjádřila to slovy: "Děti, tady u nás to vypadá jako v ratejně".

Později se kronikář dozvěděl, že to bylo společné bydlení rodin, pracujících u panského dvora, v našem případě u dvora Plavnice, jehož majitelem byl kníže pán ze Schwarzenbergu. Tam kronikářovi rodiče pracovali ještě "za starého Rakouska".

Termín "ratejna" nenašel kronikář ani v encyklopedickém slovníku, ani mu nebyl vysvětlen četbou Dvořákovy knihy Děti z ratejny.

Nejstarší občanka naší obce Růžena Rožboudová /čp. 182/, rozená Bürgerová, narozená dne 22.2.1886 podala vysvětlení. Má sice velmi špatný sluch, ale mnoho pamatuje. Vyprávěla, že kníže pán dal vystavět velký přízemní dům - něco podobného jako jízdárna - do něhož se nastěhovalo více rodin. Každé rodině byl vymezen prostor asi 4 x 3 m, který nebyl nijak ohraničen. Ohraničení si provedla rodina sama tak, že tuto plošnou výměru si sama obstavila nábytkem, někdy velmi, velmi skrovným. Na tomto prostoru žila rodina s dětmi. Kamna byly v místnosti jen jedny, které sloužily k vaření i vytápění tohoto velkého prostoru. Pro celou tuto společnost rodin vařila jedna z žen, která byla placena majitelem panství a ostatní ženy pracovaly na polích a lukách.

Tato ratejna byla také vybavena společnou pekárnou. Babička Rožboudová řekla, že se všem dařilo dobře, ale že tam bylo hodně křiku a nepořádek. Dovedeme si představit, jaký to byl asi rodinný život. Necháme zcela stranou intimní část života.

Tak, to byla ratejna. Takto se žilo ve dvorech až do konce 1. světové války 1914-1918, kdy národ Čechů a Slováků získal svobodu v Československé republice po třístaleté porobě, Slováci pak po tisíciletém panství maďarském. Knížecí i jiné tituly v první republice byly zrušeny, takže "kníže pán" byl jen prostý občan, jemuž navíc republika rozparcelovala mnoho pozemků, a dvůr Plavnice u Kamenného Újezda byl spravován družstvem. Ratejna ztratila obyvatele a zůstane po ní jen tato vzpomínka, která byla napsána jen proto, aby se tento termín docela nezapomněl a připomínal nám, jak někdy před sto až osmdesáti roky, žili naši předkové.