Z kroniky Včelné díl V - Nad dvěma regulačními plány
Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78
Nad dvěma regulačními plány
Tak jako mnoho institucí po roce 1948 změnilo svá pojmenování, tak také dnes již pojmenování REGULAČNÍ PLÁN OBCE dostalo nové jméno: ÚZEMNÍ SMĚRNÝ PLÁN MNV. V našem případě se jedná o územní směrný plán aglomerace /sídliště/ Včelná-Boršov. Mocno věcí se po odluce Poříčí od Včelné buďto ztratilo nebo bylo ponecháno v samostatné obci Poříčí. Pro připomínku je třeba říci, že od založení Včelné v letech 1784-1785 až do rozluky v r. 1930 byly dvě obce Poříčí a Včelná v jednom svazku, a obec se jmenovala POŘÍČÍ-WČELNÁ.
Neztratil se však "Regulační plán obce Včelná, okres České Budějovice", jak je v nadpise tiskacím výrazným písmem krásně provedeno. Plán obsahuje jeden jediný list výkresu. Průvodní zpráva zatím nebyla nalezena. Plán má měřítko 1:1440. Byl schválen na základě usnesení okresní správní komise v Čes. Budějovicích dne 25. června 1926. Podepsal jej Dr. František Šimeček. Vypracován byl již dne 31.10.1925 Ing. Stanislavem MATYÁŠEM, úředně autorisovaným civilním inženýrem a geometrem.
Tento dnes již historický dokument tehdejší výstavby obce Včelná, byl na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva svým autorem dvakrát měněn. Dne 29.1.1931 zrušena ulice napříč pozemkových parcel Č.k. 79/1, 83, 84, 88, 89/1, 89/2 a 90. Dne 31.5.1939 zrušena ulice napříč pozemkových parcel č. k. 47, 42/9, 42/64, 42/261, 42/79 a 42/80.
K této druhé změně již došlo po záboru Československa hitlerovským Německem dne 15.3.1939, kdy byl zřízen tzv. Protektorát Čechy a Morava. Tuto druhou změnu polohopisného plánu potvrdil dne 28.10.1939 nový správní aparát s novým razítkem tohoto znění: "Bezirksbehörde B. Budweis - Okresní úřad České Budějovice" a podpisem Dr. B. Jarolim, komisařský okresní hejtman /Čech, který se pak přihlásil k němec. národnosti./
Schvalovací doložka na tento text: "Změna polohopisného plánu v tom smyslu, že se zrušuje příčná ulice odbočující ze státní silnice směrem k východu mezi popisnými čísly 22 a 65 přes pozemkové parcely čís. kat. 42/9, 42/64 a 42/261 s tím, že spojení toto zůstane dostatečně nahrazeno dosavadní cestou rozšířenou na 3 m podél pozemku paní RYNDOVÉ, potvrzena výnosem okresního úřadu v Čes. Budějovicích ze dne 28.10.1939 č.j. 63.868/39."
Proto jsme tedy pěšinu od r. 1939 upravili na šířku 3 m a pojmenovali jí ulicí "ÚZKOU". Nový územní směrný plán navrhuje rozšíření této uličky na ulici 8 m širokou.
První změna regulačního plánu, kterou obecní zastupitelstvo ve Včelné dne 29.1.1931 zrušilo příčnou ulici přes výše uvedené parcely, měla být podle nákresu široká 10 m, a spojovala příčně nynější ulici Nádražní s ulicí Na Vyhlídce, ale v místech mezi rodinnými domky Feitlových /čp. 224/ a Broučků /čp. 102/. Také nový územní plán má zakreslenu příčnou ulici spojující tyto dvě výše jmenované ulice. Pojmenovali jsme jí DRUŽSTEVNÍ.
Proč bývalé obecní zastupitelstvo provedlo výše uvedené dvě změny, dovídáme se ze zachovalých zápisů o schůzích obecního zastupitelstva uložených v okres, archivu v Čes. Budějovicích.
V zápise obecní rady ze dne 12.12.1930 je napsáno:
"Žádost manželů HŮLKOVÝCH /čp. 192/ týkající se projektované ulice zakreslené v regulač. plánu přes jejich pozemek, kde žádají o zrušení ulice této vzhledem k tomu, že stavební parcela měřící 14 m šíře, jet úplně zabrána projektovanou ulicí, takže nemohou stavět rodinný domek. Obecní rada vyšetřila na místě stav ulice a stav stavební parcely dne 14.12.1930, pak podá obecní rada návrh na zrušení ulice směřující od okres, silnice přes pozemky Františka Berky, Anny Zachardové, Ant. Kotýnka, Eman. Černého, Čeňka Šejby, Josefa Petra, Františky Hákové, Vojtěcha Školáka, Kláry Štauberové a Marie Petrové".
V zápise obecni rady ze 6.11.1939 okresní úřad, povoluje zněnu polohopisného plánu a to zrušení ulice na pozemku paní RYNDOVÉ, které dala toto písemné prohlášení:
Já nížepodepsaná Marie Ryndová, majitelka domu čp. 22 ve Včelné, prohlašuji před podepsanými členy obecní rady obce Včelné, že postupuji bezplatně a dluhuprostě ze svého pozemku na rozšíření uličky kolem domu pana Šítala č. 52 ve Včelné na 3 m od budovy pana Šítala, které jde kolmo na státní silnici, do veřejného statku. Stávající plot laťkový při obnovení postavím již na nové hranice. Toto prohlášení nabývá platnosti s tou podmínkou, když bude zrušena ulice na mém pozemku kolem čp. 65. = Dne 18.9.1939 = M. Ryndová, Ant. Kotýnek, Miesbauer, Babka Antonín, Jungwirt Jan, členové obecní rady.
Když srovnáváme starý regulační plán s novým Uzemním směrným plánem, povězme ještě, že ke dni 31.10.1925 bylo celkem v obci 98 domů, z toho na Pasekách 23 domů. První tam stavěl Jan BREJŽEK čp. 75 v nynější Jiráskově ulici, poslední čís. 98 bylo v nynější Lesní ulici /nyní Jiříčkovi/.
Regulační plán z r. 1925 si nemohl zdaleka klást co do výstavby takové záměry, jako náš nynější Územní směrný plán. Neuvažovala se kanalizace, vodovod, natož stavba zdravotního střediska, stavba základní devítileté školy, domu služeb, vodní nádrže atd. atd. jak je zpracováno v ÚSP. Co je však stejné s nynějším plánem, jsou ulice, jichž počet je stejný, ne-li větší než je v plánu nynějším. Dokonce se tehdy tak nešetřilo místem jako nyní, protože uliční prostor byl tehdy 10-12 m. Zatím co dnešní plán má celý stavební obvod obce rozdělen do parcel velikosti přibližně 800 m2 a na každé parcele je již zakreslen rodinný domek. Starý regulační plán měl zakreslen jen ulice a také náměstí. Do detailů se náš historický doklad, starý 50 let pustit nemohl, protože soukromé vlastnictví bylo tehdy nedotknutelné, čili "tabu", jak dnes říkáme. Starý plán si však dovolil prodloužit nynější Dlouhou ulici až na dnešní ulici NOVOU, jenže s tím rozdílem, že tato ulice měla do Lesní Kolonie směřovat mezi nynějším národním výborem /čp. 71/ a rodinným domkem Pražákových /čp. 298 a čp. 59 /tehdy manželů Cetlových/. A ještě jedno důležité zjištění: Tato prodloužená Dlouhá ulice ve své dolní části vedla přesně prolukou v nynější parcelační části I., o níž se za 50 let vede tolik sporů, stížností a vzrušených diskusí.
Řekl-li jeden vtipálek při pohledu na návrh ÚSP vyloženého ve výkladu bývalé prodejny průmyslového zboží /U Babků/, že "na Včelné bude víc ulic než rodinných domků", byl by to musel říci o starém regulačním plánu také. On však by to říci nemohl, protože zrovna v té době se narodil.
Je třeba se poklonit před prozíravostí a zkušeností našich obecních starších, kteří dali zhotovit regulační plán na tehdejší dobu pokrokový.
A nakonec ještě jedno drobné srovnání. Jestliže jsme na začátku této kapitoly uvedli, že starý regulační plán má jen jeden výkres, jehož rozměr je 104/86 cm, Územní směrný plán /ÚSP/ má výkresy 58/58 cm na lepence, kde každý projekt má své výkresy, jež jsou vloženy do jednoho plátěného obalu se záložkami. Váha celého elaborátu je nejméně 7 kg. K němu je vypracována v plátěných deskách a na šrouby vázaná průvodní zpráva o 92 listech formátu A4 a o 40 listech příloh pro zdůvodnění: 1/dopravního řešení, 2/ elektrorozvody, 3/ zásobování vodou, 4/ kanalizace, 5/ zdůvodnění odnětí zemědělského půdního fondu.
Autorem toho nového projektu budoucí Včelné je Ing. HORČIC ze Stavoprojektu, nár. podnik České Budějovice.
