Z kroniky Včelné díl V - Naše železniční stanice
Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78
Naše železniční stanice
Leží v nadmořské výšce 429,8 m na trati Horní Dvořiště - Čes. Budějovice a na původní trati koněspřežky, první to železné dráhy na evropské pevnině, vedoucí z Čes. Budějovic do Lince. Jako občany Včelné nás může těšit, že tato evropská zvláštnost vedla včelenským katastrem přesně tak, jak vidíme za našich dnů jezdit parní a motorové lokomotivy. Člověk nemusí být zrovna snílkem, aby si představil, že dvakrát za 12 hodin jezdil zde dostavník na kolejích, tažený koňským dvojspřežím. Zastavil zcela krátce pro osvěžení koní v nynější Lesní kolonii u strážního domku čís. 3, který má dnes čp. 242 /U Dvořáků/ a pokračoval v další jízdě, podle zachovaného jízdního řádu pro osobní vlaky. Tyto "trainy", jak se těmto vlakům říkalo, projely Včelnou v 18,30 hod. do Čes. Budějovic a kolem 6. hodiny z Čes. Budějovic do Lince. Průměrná rychlost těchto vlaků byla 10,7 km za hodinu, což je asi poloviční rychlost závodního běžce. Provoz na této koněspřežní dráze byl zahájen dne 30.9.1828. V pozdějších záznamech kroniky se objeví údaje o tom, že také na Včelné se setkávaly nákladní trainy podle pravidelného jízdního řádu. Tato skutečnost byla zjištěna při studiu železničního archivu ve Vídni. Jízdní řád bude zveřejněn až v r. 1974. Potom se o tomto grafikonu vlakové dopravy v naší kronice zmíníme.
Parní provoz na této trati byl zahájen 2.12.1872, tedy právě před sto lety po důkladné rekonstrukci a zesílení železničního spodku. Tuto parní dráhu vlastnila soukromá společnost a pojmenovala ji "C.k. privilegovaná západní dráha císařovny Alžběty". Tato trať byla zestátněna v r. 1881.
Na zahájení parního provozu v r. 1872 se zachovala vzpomínka osmdesátileté přímé účastnice paní SCHOŘOVÉ ze Včelné, tehdy v roce 1872 děvčete, která vypravovala asi v r. 1926 zdejšímu občanovi Janu LOBERŠÍNEROVI /čp. 30/, že za jízdy tohoto prvního parního vlaku, lidé pracující na poli, utíkali daleko od trati, "aby se jim nic nestalo". Tak byli lidé zpracováni tehdejšími novinami a především poštmistry, provádějícími přepravu osob a zboží po silnici. Věděli, jaká jim vyvstala konkurence.
Když zde jezdila koněspřežní železnice, naše obec tehdy asi o 40 domech, neměla nádraží, ani zastávku. Teprve po zahájení parního provozu byla ve Včelné zřízena zastávka s jednou průjezdnou kolejí a nesla název "PORSCHITZ - Poříčí". Zastávka byla postavena poněkud blíže k Čes. Budějovicům, asi 100 m od nynější staniční budovy. Jan BABKA /čp. 69/ jako chlapec pamatuje, jak průvodčí po zastavení vlaku německy stanici vyvolávali a oznamovali zdržení vlaku pro výstup a nástup cestujících: "Porschitz, eine Minute Aufenthalt". Nové pojmenování VČELNÁ dostala naše stanice až v r. 1918, kdy její pojmenování POŘÍČÍ s přídavkem U BUDĚJOVIC převzala železniční stanice v Poříčí na trati do Čes. Krumlova a Želnavy. Provoz na této nové trati byl zahájen v r. 1891. Jako děti jsme jí jmenovaly "nová dráha" nebo "želnavka".
Vzrůstající provoz na trati do Horního Dvořiště si vynutil ve Včelné stavbu nádraží, namísto dosavadní zastávky. A tak roku 1905 zde byla postavena nynější budova a přistavena ještě jedna kolej pro umožnění křižování a předjíždění vlaků. Prvním přednostou zde byl staniční mistr ČEJKA. V roce 1928 ztratila naše stanice "samostatnost" a společným přednostou zde z úsporných důvodů byl až do roku 1930 přednosta poříčský, Friedman. Od té doby máme u nás samostatného přednostu nebo - jak se od r. 1952 říká - náčelníka železniční stanice.
Pro budoucí paměť uvádí kronikář počet vlaků, které zde v jednotlivých závažných obdobích jezdily: Je to průměr vlaků za 24 hodin.
1872
Život v obciOdběr novinekPočasí
dnes, neděle 13. 10. 2024
14 °C
7 °C
pondělí
14. 10.
14/5 °C
úterý
15. 10.
15/7 °C
středa
16. 10.
14/6 °C
|