Z kroniky Včelné díl V - Nejstarší pamětník Včelné
Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78
Nejstarší pamětník Včelné
Není to samozřejmě žijící člověk, ale je to kamenný mezník, označující hranice mezi jednotlivými katastrálními obcemi z doby, kdy se připravoval tzv. "tereziánský katastr". Tento náš starý pamětník je osazen, jak se lidově říká v dolním konci Včelné, pod železniční tratí do Horního Dvořiště, těsně u rodinného domku Placerových /čp. 147/. Je to 80 cm vysoký hranol, a nahoře zaoblený, půdorysu čtvercového. V jeho horní části je vytesána značka B. B. a rok 1718. Byl zde tedy postaven o 66 let dříve, než byl na Včelné postaven první domek a asi o 30 až 35 let dříve, než se na Včelné počala stavět císařská silnice. Mezník tvoří rozhraní mezi katastrálním územím obce Rožnova a poříčským panstvím. Těchto svědků naší minulosti stávalo na Včelné více, ale změnou včelenského katastru, který se značně změnil směrem na východ, naložili jsme s těmito kameny dost necitelně.
Náš památeční hraniční kámen unikl jaksi pozornosti a nebyl zlikvidován. Protože stál na svém původním místě trochu našikmo, postavili jej dva horlivci v dobrém úmyslu asi o 1 m blíže k silnici, zjasnili letopočet i značku B.B. a teprve pak to oznámili kronikářovi. Mezník měl zůstat na své původním místě, a mohl být zabudován v kolmém směru. Své výhrady oznámil kronikářovi i soused Jakub PLACER, protože mezník tvoří také hranici jeho pozemku. Měli bychom uvážit osazení tohoto mezníku na původní místo.
Povíme ještě, proč došlo k postavení těchto velkých mezníkových kamenů. Český sněm se rozhodl roku 1711-1713, aby všichni poddaní podali nová přiznání o svém pozemkovém majetku a o svých živnostech. Ale nejen to: sněm se usnesl, že také VRCHNOSTI mají udati, mnoho-li půdy je v jejich držení. To byl veliký pokrok proti dřívějšku. Poprvé opět od počátku 16. století se žádalo od svobodných Čechů přiznání o jejich majetku. A poprvé vlastně v našich dějinách vůbec, žádalo se přiznání o rozsahu svobodné půdy, a to zřejmě k daňovým účelům.
Přiznání, která poddaní i vrchnosti v letech 1713-4 učinili, byla velmi nedokonalá. Každý chtěl co možná mnoho ulhati. Proto byla přiznání vrácena a nařízeno, aby byly zhotoveny přiznání nová. Ty byly během roku 1715 podány. Byly sice pro českou zemi příznivější, ale byly ještě daleko od pravdy. Proto bylo uloženo zvláštním komisím, ze sněmu země české zvoleným, aby přiznání z roku 1715 po jednotlivých krajích a panstvích důkladně zrevidovaly. Taková OČITÁ vizitace byla provedena všude po Čechách, nejvíc v roce 1717-1729. U nás na panství poříčském byla provedena r. 1718. Výsledkem této práce byl nový katastr revizitační - od slova revize - /tereziánský/, jak jsme se na počátku této kapitoly zmínili. A "tereziánský" proto, že se tak stalo za panování císařovny Marie Terezie.
Tento katastr vstoupil v platnost roku 1748, tedy před 226 roky.