Obec Včelná
obec Včelná

Z kroniky Včelné díl V - V jaké době žili první "Boráci"?

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

V jaké době žili první "Boráci"?

V jaké době žili ti naši včelenští pionýři? Již dříve kronikář řekl, že většina jich byla národnosti německé. Dnes snad žije z těchto bývalých Němců na Včelné pouze jediný potomek po meči, Karel Cettl /Zettl/ na čp. 74. Všichni osedlí se přistěhovali na Včelnou v době, kdy tři roky před ní, tedy r. 1781 zrušil císař Josef II. nevolnictví. Na Včelnou tedy přišli r. 1784 jako svobodní občané, kteří na základě tohoto císařova patentu, mohli již změnit bydliště, ale k tomu potřebovali souhlasu vrchnosti. Nepotřebovali již ani souhlas, chtěl-li jejich syn nebo dcera jít na učení se řemeslu nebo na studie, nebo chtěl-li se kdo oženit. To do roku 1781 nebylo bez souhlasu vrchnostenského pána možno. Kdo tehdy tím vrchnostenským pánem tehdy byl, kronikář již několikrát napsal.

Naši občané byli tedy již svobodní lidé omezení na své svobodě jen prací na panském dvoře za dědičně pronajaté /emfyteutické/ pozemky. Robotovalo se však jen ve žních a jen jedním člověkem z chalupy, a to zdarma. Od této povinnosti byl osvobozen jen kovář na čp. 14 a hostinský na čp. 13.

Současně s nevolnictvím byly r. 1781 zrušeny i tělesné tresty poddaných, až na bití, které se ještě nějaký čas udrželo. Není tedy vyloučeno, že některý z těchto pionýrů na Včelné ležel ještě pro neposlušnost na lavici a dostal "pětadvacet". Kam se ty rány dávaly, není třeba připomínat.

V roce založení Včelné /1784/ byly také obce kolem Čes. Budějovic propuštěny z poddanství tohoto města. Téhož roku bylo založeno v Čes. Budějovicích biskupství. Naši předkové začali chodit do školy do Kamenného Újezda po právě postavené nové císařské silnici. O tom jsme se však zmínili v předchozích zápisech. Císař Josef II., syn císařovny Marie Terezie, byl na tehdejší dobu tak pokrokový, že učinil náběh k zrušení roboty patentem ze dne 10.2.1789, která měla být nahrazena urbárními platy /zapisované do městských knih/, škoda veliká, že tento osvícený člověk, jak se o něm říká, byl císařem jen 10 let /1780-1790/, protože jakmile zemřel, byl patent o zrušení roboty ztažen, a robotný lid musel čekat ještě plných 58 roků, než se tohoto slavného dne zrušení roboty dočkal.

Císař Josef II. zavedl jednotně posvícení /tzv. císařské/ třetí neděli v říjnu. Židům byla dávána nová, domácí jména - převážně německá. Chalupy našich předků již dostávaly popisná čísla /r. 1770/. Čísla našich domovů jsou tedy původní z doby založení Včelné.

Z těchto čísel je zřejmé jejich stáří. Nebylo tedy správné, když od nás při změně katastru v r. 1960, kdy byla od nás odloučena tzv. "Stará Včelná" s čísly popisnými 1 a 2, jsme tato čísla přidělili rodinným domkům postaveným o více jak sto let později.

Naši občané byli při zřízení obce povinni respektovat i nařízení císaře Josefa II. z r. 1780 o ponocných a opatření proti ohni. A jistě se jich dotklo i nové nařízení o pochovávání mrtvých v pytlích, snad aby se šetřilo dřevem na poslední schránku člověka; tato reforma se však neudržela pro svou malou humánnost. Jen si představme, jak je nebožtík položen v pytli do truhly, která má odklopné spodní víko, z něhož po obřadech rozloučení tělo spadlo do hrobu!

A nyní ještě jednou o zrušení roboty v r. 1848. Velká francouzská revoluce, za níž padaly korunované hlavy, našla obrovský ohlas po celé Evropě. Její hlavní myšlenka ROVNOST, VOLNOST, BRATRSTVÍ, dovezená sem již tehdy fungujícím parním provozem, který spojil všechny státy Evropy, zapálila všechny národy. Také Češi, Maďaři, jako členové bývalého Rakouska, provedli v r. 1848 svou revoluci, aby se zbavili /Češi/ třístaletého jařma, pod nímž - jak se rádo říkávalo po osvobození v r. 1918 - "úpěli". Zatím co uherská revoluce byla úspěšná, a bývalé Rakousko bylo pojmenováno RAKOUSKO-UHERSKO s rozsáhlou autonomií pro Maďary, naše pražská revoluce byla krutě potlačena. I tak však toto naše povstání mělo své klady a mezi nimi bylo i zrušení roboty. Ovšem nebylo to zadarmo. Poněvadž robotníkova pomoc byla pro majitele dvora velmi důležitá, takže byl s majitelem panství "svázán", musel se s ním na základě zákona o zrušení roboty opět "rozvázat". Stalo se to na podkladě "vyvazovacích tabulek". U nás prováděla toto odpoutání z panského vlivu "Budějovická česká královská okresní komise v Budějovicích". Dělo se tak postupně. Kronikář má kupř. k disposici TABELU /tabulku/ O VYVAZENÍ GRUNTU JEDNOTLIVCE" na jméno povinného, Václava MRÁZE z čís. pop. 38 /U Housků/. Tento byl povinen roboty odpracovat 18 dní ruční práce /roboty/. Podle této tabulky tato "povinnost pomocné práce ze mzdy konati za 14 dnů ODPADÁ z dorozumění správném a bez NÁHRADY". Za 5 dní ručné /ruční/ roboty, zaplatí 25 krejcarů a 1/4 krejcaru. Dále zaplatil za dědičný nájem 4 zlaté, 25 a 1/4 krejcaru. Z této částky odpadlo podle § 16 patentu ze dne 4.3.1849 ... 1 zlatý, 28 a 1/4 krejcaru, třetí díl za daně, 2 zl., 36 a 3/4 krejcaru "za dvě třetiny co výkup právněnci /náležitý/". Z vyměřeného výkupu tedy zaplatí povinovaný /t.j. Václav MRÁZ/ celkem 61 zlatých, 11 krejcarů, jako "částku výroční + jistinu náhradnou".

Tolik stálo naše předky osvobození od roboty. To bylo hodně peněz. Někdy tolik, že "povinovaný" se zřekl této svobody a robotoval na panském dál. Kronikář nemá podklady pro to, aby mohl napsat, že to ve Včelné tak bylo. Ale v Plavě, blízko hostince, mají pomník, kde mimo jiná slavná výročí je i nápis, že r. 1872 byla zrušena robota. Ještě však poznámku k výše uvedeným 61 zlatým Václava Mráze: Tuto částku nebyl povinen zaplatit najednou. Byly stanoveny roční splátky podle celkově výše platby. Náš poddaný Václav Mráz by měl stanovenou splátku přibližně 3 zlaté. Splátky se děly ve prospěch tzv. "vyvazovacího fondu".

Tito naši noví osedlí viděli ode dne jejich přestěhování na BINNENDORF /MEZIVES/, později BIENENDORF /Včelná/ jezdit poštovní vozy, slyšeli troubení postylionů /Jede, jede poštovský panáček.../, roku 1826 na jaře viděli zahájení prací na první koněspřežní železnici na evropské pevnině /u nás ve Včelné bylo sídlo jednoho stavebního úseku/ a dne 7. září 1827 viděli zkušební zahájení přepravy zboží z rakouského Leopoldschlagu do Českých Budějovic a viděli, jak snadno 2 koně utáhnou náklad sádry, cihel a železa těžký 250 centů /14000 kg/ na vzdálenost 4 mil. Podle dobové zprávy se na tuto velikou událost sešli lidé z daleka. Naši viděli tady jistě i prvního stavitele koňské dráhy, Ing. GERSTNERA.

Viděli dále roku 1872 první jízdu parního vlaku ve Včelné, viděli krále a císaře, jak jsme v předešlých zápisech uvedli. Viděli od r. 1837 regulaci Vltavy a úpravu jejího toku na poříčských a rožnovských lukách a konečně viděli i stavbu prvního telegrafu a telefonu. Zažili sociální boje a prožívali těžký boj o zrození sociální demokracie /1895/ s počátky dělnického hnutí. Viděli toho mnoho. Tak trochu jim závidíme.

Jak však oni by záviděli dnes nám, kdyby bylo v lidských možnostech to vidět.

Máme úctu k vaší těžké, pionýrské práci, vy naši drazí přátelé. Lehké odpočinutí vašim kostem na starém hřbitově v Kamenném Újezdě!

Počasí

dnes, sobota 5. 10. 2024
slabý déšť 9 °C 8 °C
neděle 6. 10. zataženo 13/7 °C
pondělí 7. 10. oblačno 18/7 °C
úterý 8. 10. zataženo 17/8 °C

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0