Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1995 - Počasí a příroda během roku 1995

Kronika Včelné, díl VIII., r. 1995

Počasí a příroda během roku 1995

Podle souhrnné zprávy meteorologů byly letos průměrné roční teploty o necelý stupeň nižší než je stoletý průměr. Rok byl tedy nepoznatelně chladnější. Žádný mimořádný úkaz se v naší krajině neprojevil. Zima je zprvu mírná, sněhu málo. Až v prvním lednovém týdnu začíná mrznout, ale slabě. Koncem ledna přichází obleva, sněhu stále není mnoho. 26. ledna zaznamenáváme ve Včelné první bouřku, což je zvláštnost. Počasí je velmi větrné, ale nezpůsobeny žádné škody u nás. V některých místech Jižních Čech silný vítr způsobil škody na lesních porostech a poškozeny byly vichřicí i některé stavby. Únor je u nás téměř bez sněhu, v noci jsou jen mírné mrazy. Slunečné počasí bylo dosud asi jen ve dvou dnech. Studená vlna přišla v posledním únorovém týdnu. Ráz počasí je ale proměnlivý, sněží a za nedlouho prší. Proměnlivé počasí trvá až do poloviny března. Vícekrát se ukazuje slunce a objevují se první jarní květy bílých sněženek a modrých ladoněk. Ohlásilo se předjaří, ale zima neskončila. 25. března přichází studená fronta, kraj je opět pod sněhem. V této době jsem zaznamenal po několik dní k večeru přílety velkých hejn havranů. Nejsou to vrány, jak lidé těmto ptákům říkají, protože ty jsou dnes již velmi vzácnými ptačími druhy. Velká hejna havranů jsem pozoroval jak krouží kolem stromů u sportovního stadionu. Po určité době kroužení a vydatného křiku - krákání usedají havrani postupně na nejhořejší větve vysokých stromů, chvíli posedí a poté zcela náhle všichni vzletí a přesunou se opět o kus dále a zde se usazují. Patrně si hledají nejlepší místo k přenocování. Tento úkaz - večerní sletování havranů bylo možno sledovat po dobu jednoho týdne. První týden v dubnu vykvetly meruňky a počasí bylo kvetení příznivé. V noci byly teploty kolem bodu mrazu a ve dne za slunečního jasu bylo vidět na květech pilně pracující včelky. O velikonocích, které připadly na polovinu dubna, se opět ochladilo, ale to již byly meruňky odkvetlé. 20. dubna rozkvétají třešně, za několik dní poté švestky a to znamená, že jaro již plně přemohlo dlouhou zimu. První polovina května je chladnější s častými dešťovými přeháňkami, což bylo pro vývoj vegetace příznivé. V druhé polovině května začínají kvést traviny a rázem jsme se octli v období časného léta. V týdnu od 22. května jsou odpolední teploty 27 až 29 st. Celsia. Protože i noci jsou teplé, nad 10°C, tráva na zahrádkách roste jako divoká. Až do 20. června prší každý den, ale nikoliv souvisle, vždy jen několik hodin. Zdá se, že Medardovská pranostika vychází. Deštivé počasí není příznivé pro pěstování okurek a rajčat, zato tráva roste více než bujně. Rovněž pro fazole není letošní sezona prozatím dobrá. Stejně tak ráz deštivého počasí nebyl dobrý pro odkvetení jabloní. Tropická vedra nastala začátkem července. Odpolední teploty vystupují nad 30°C. V červenci také přicházejí četné odpolední bouřky, které příjemně ochladí celou přírodu. Je ideální počasí ke koupání. Houby ale nerostou vůbec, což je důkazem toho, že deště nejsou vydatné. Též hladina spodní vody ve studních je podnormální. V podstatě podobný charakter počasí trvá i v srpnu. Ani v srpnu ještě nerostou v lesích houby. Koncem srpna nastává ochlazení a večer je příjemné si v domě zatopit. V září je nevlídno a silně se již hlásí chladné podzimní počasí. V polovině měsíce září se dočkávají houbaři svých žní. V říjnu se počasí zlepšuje, nastává doba babího léta a ta trvá až do 20.10.

První sníh se objevuje o týden dříve než je svátek bílého Martina. Dušičkové počasí trvalo velmi krátce a brzo tedy přišel sníh, který zůstává ležet po celý listopad. Teploty se pohybují kolem bodu mrazu. Pravá zima nastává o Mikuláši a trvá až do vánoc. Vánoce jsou na blátě a i Silvestra trávíme bez sněhu. Ráno však, na Nový rok 96, nás vítá bílá sněhová nadílka.