Z kroniky Včelné díl VIII, r. 1996 - Ze Včelné k protinožcům do Australie
Kronika Včelné, díl VIII., r. 1996
Ze Včelné k protinožcům do Australie
Cestu podnikla Hana Bartyzalová na přelomu roku 1995/96. Manželé Bartyzalovi bydlí v Lesní ulici a jsou podnikateli. Hana Bartyzalová, rozená Exnerová, byla pozvána od svého strýce a tety na tříměsíční návštěvu do Australie. Nejela sama, odvážila se vzít si s sebou své dvě dcerky, Martinku a Haničku, obě ve věku dětí mateřské školy.
Teta a strýc Hany Bartyzalové odešli do daleké země jako emigranti v roce 1968. Předtím bydleli v Rožnově u Českých Budějovic. Strýc byl zedníkem a teta kuchařkou. Nechtělo se jim žít v zemi, kde neměli dostatek svobody pro své podnikatelské záměry a proto emigrovali. Věděli, že s poctivou prací se dá v cizině lépe uživit než v zemi socialistické. Původně chtěli odcestovat do Kanady, ale nakonec se dostali úplně jinam, do země jižní polokoule. Jako každý imigrant, zpočátku museli zvládat cizí jazyk a přijmout jakoukoliv práci, která právě byla. Zprvu se také museli několikrát stěhovat kvůli pracovním příležitostem, ale tak to v kapitalistických zemích bývá zcela běžné. Po roce života v Australii se přestali živit námezdnou prací a začali podnikat ve stavebnictví. Strýc stavěl montované domky, které pronajímal a během deseti let se vypracoval na takovou životní úroveň, o které se mu v bývalé socialistické vlasti mohlo jen snít. Jako v mnoha podobných osudech českých emigrantů se prokázalo, že Čech se v cizině neztratí a že staré úsloví, pravící ..."opustíš-li mne, zahyneš", dnes už dávno neplatí.
Vrátíme se nyní k popisu cesty včelenské mladé maminky a jejích dvou dětí. Jeli letadlem a doba čistého letu trvala 23 hodin. Letadlo mělo dvě mezipřistání k doplnění pohonných hmot. Po prvé přistávali na Arabském poloostrově ve státě Arabské emiráty. Další mezipřistání bylo již v daleké Asii v Singapuru a odtud již letěli přímo na pobřeží východní. Australie. Pro přesnější představu: naše tři včelenské občanky nastoupily v Praze do letadla dne 5. prosince 1995 v 19,30 hodin a v australském městě Brisbane přistály 7.12. v 5,30 hodin ráno. Let překonává řadu časových pásem a protože je to let shodný se směrem otáčení planety Země, doba letu se prodlužuje, neboť cíl letu se stále oddaluje vlivem zemské rotace. Zatím co v Čechách je začátkem prosince již zima, v Australii začíná léto. Podnebí poblíž Brisbane je vlhké, přímořské a když Evropan vystoupí z letadla, připadá si jako ve skleníku. Ve dne dosahují teploty přes 30 stupňů začátkem léta na jižní polokouli a v lednu dosahují již 40°C. Na zcela odlišné klima si starší lidé přivykají obtížně, ale mladí si zvyknou lehce. V Australii se žije dosti odlišným způsobem života než u nás, na starém kontinentě. Způsob životního stylu je převzat z Anglie, včetně jízdy vlevo. V dnešní době má v Australii každý bílý obyvatel své vlastní auto, často i více aut k různým účelům. Jiné do denní práce, jiné na dálkové jízdy, jiné pro sport či lov. Jezdit denně do práce autem 30 km je dosti běžné. Benzín je laciný a potraviny též. Velká pobřežní města se zcela podobají svým vybavením městům Evropy a Ameriky, ale vnitrozemí je zcela odlišné, asi jako je odlišná australská vegetace a zvířena. Nakonec dnes běží u nás v naučných televizních pořadech řada snímků z Australie, takže si můžeme již udělat dobrou představu o tamto kontinentě. Strýc Hany Bartyzalové, původně v Česku povoláním zedník, dělník, se vlastní prací vypracoval v cizině na podnikatele, který ve volném čase hraje golf, zabývá se lovem zvěře i jinými koníčky a sporty. Má vlastní dům a žije si, krátce vyjádřeno, zcela spokojeně. Mohl by v Česku jako zedník provozovat golf, hru pro vyšších deset tisíc?
V žádném případě výše popsaný osud, příznivý osud českého emigranta nezobecňuji. Někteří emigranti ztroskotali, ale nikoliv beznadějně. Převážná většina Čechů byla a je v cizině velmi úspěšná. O tom by nás měla přesvědčit následující kapitola.
