Sportovní klub Včelná od historie po současnost

 

Začátky sportovního klubu sahají do roků hned po skončení první světové války, kdy začaly aktivity tehdejší mládeže, především kolem legendárního Josefa Jiřičky, který do obce přivedl skutečný anglický fotbal. Tyto aktivity vedly v roce 1923 k založení našeho sportovního klubu.

První fotbalové mužstvo Včelné

Fotbalové mužstvo bylo již 20. ledna 1924 přijato do Jihočeské župy fotbalové. Mimo kopané měl klub od svého založení též lehkou atletiku a plavání. Postupem doby také lední hokej, odbíjenou a stolní tenis. Prvním předsedou klubu byl Josef Vacl. Po roce byl však zvolen Jan Houska, který byl v této funkci až do roku 1948. V době založení měl klub 20 členů.

Od roku 1931 do roku 1937 byl klub v největším rozkvětu. V té době měl přes 300 členů a oplocené hřiště. V roce 1932 a 1936 se stal náš klub mistrem Jihočeské župy Staku a v roce 1936 též celostátním finalistou mistrovství Staku, když ve finále podlehl SK Louny. První sestava fotbalového mužstva byla následující: Karel Prášek, Jaroslav Bláha, František Tikal, Gejza Naš, Jan Houska, Josef Jiřička, Rudolf Oberfalzer, Jaroslav Krejčí, Bohumil Mráz, Josef Hanuš, Bedřich Houska, Jan Bláha, Jan Brejžek a bratři Vitlichové. Nejpopulárnějším hráčem té doby byl Josef Jiřička, který přestoupil přes SK České Budějovice až do SK Slávie Praha.

Postupem času měl klub dvě mužstva dospělých, dorost i žáky. Velmi dobrý hokejový oddíl v čele s nejúspěšnějším hráčem Františkem Tobiášem a také výborný stolní tenis, kde byl nejlepším Láďa Kalkuš.

Nejtěžší období našeho klubu bylo v období druhé světové války. V roce 1943 měl klub jen 72 členů, ale již koncem války se začala objevovat nová nastupující generace vynikajících sportovců. To vedlo po válce k velkému rozmachu činnosti sportovního klubu. V únoru 1948 byly ustaveny akční výbory a náš klub byl začleněn do TJ Sokol Poříčí. Činnost fotbalového mužstva však pokračovala pod hlavičkou TJ Sokol Poříčí - Včelná až do roku 1953, kdy byl sportovní klub přejmenován ustanovením Tělovýchovné jednoty Sokol Včelná.

Fotografie z dalších sportovních činností

spartakiadadvojita bradlabradla

V tomto období nastal obrovský rozmach sportovní činnosti. Činnost vyvíjelo mnoho oddílů, jako kopaná, odbíjená, stolní tenis, lehká atletika a ZTV. Roku 1954 se u nás konala okresní spartakiáda DSO Sokol a v letech 1955 a 1960 se naši sportovci zúčastnili první i druhé celostátní spartakiády zásluhou náčelnice Marie Babkové-Šustrové a náčelníka Františka Vavrocha. V této době se pohyboval počet členů kolem 250, a ti pořádali řadu turnajů a soutěží. Z této doby vyšla i tradice sportovních dnů, které se konají nepřetržitě od roku 1955. Předsedou TJ v této době až do své smrti v roce 1962 byl František Žák.

Začátkem 60. let se na Včelnou vrátil i lední hokej, který se z nejnižší soutěže probojoval až do krajského přeboru, kde naše barvy hájili takoví hokejoví velikáni, jakými byli Antonín Španinger, Káďa Bílek, Láďa Pejcha a další. Koncem 60. let byla činnost oddílu hokeje z finančních důvodů ukončena.

Ve stejném období byl založen nový oddíl metané, který se stal průkopníkem tohoto sportu v celé naší republice. Za dobu svého působení dosáhl celé řady úspěchů nejen u nás, ale i v zahraničí. Průkopníky tohoto sportu jsou zejména Bedřich Houska a Antonín Tesař.

Další těžké období přichází začátkem 70. let. V této době opadl zájem o masovou tělovýchovu, ale i o některé sporty, takže pravidelně fungovaly jen oddíly kopané a metané. V této době odešla řada členů, ale i funkcionářů, takže základna se snížila až na polovinu. V této době se počet členů pohyboval mezi 100 až 130.

Další zlepšení nastává až počátkem 90. let. V březnu 1991 došlo k osamostatnění TJ Včelná od ČSTV, byl zaregistrován samostatný sportovní spolek s vlastní právní subjektivitou pod staronovým názvem Sportovní klub Včelná u Českých Budějovic.

Budova SK Včelná u sportovního areálu

První hřiště měl klub na pasece zásluhou bezplatného pronájmu pozemku od Václava Bláhy. V roce 1932 se hřiště přesunulo blíže do středu obce do prostoru dnešních ulic Dlouhá a Husova, souběžně s ulicí gen. Sokolovského. Hřiště ale nemělo vlastní zázemí, které v té době poskytoval hostinec U Kalkušů. Na jaře roku 1939 bylo toto hřiště zrušeno a klub si pronajal pozemek mimo obec, Na Dolech za hospodou. Hřiště však bylo nekvalitní a hráči byli odkázáni na zázemí v přilehlém hostinci. Těsně po skončení druhé světové války získává klub hřiště vybudované sovětskou armádou, které bylo v místech dnešního sportovního areálu, avšak situované od východu na západ. V létech 1957 až 1962 se hlavně díky členům jako František Žák-budovatel, Čestmír Buriánek-stavitel a Bedřich Houska-organizátor postavil opravdový sportovní areál, fotbalové hřiště s atletickou dráhou, volejbalová hřiště a budova, v níž byla kromě tělocvičny, kabin a sociálního zařízení vybudována též ubytovna a byt správce. Celá tato akce byla provázena obrovským a bezplatným úsilím všech tehdejších členů, ale i dalších občanů obce. V dalších letech bylo vybudováno víceúčelové hřiště a v 90. letech postavena nová klubovna s občerstvením. V roce 1994 byla zahájena rekonstrukce travnaté plochy, která byla slavnostně otevřena k 75. výročí založení klubu při sportovním dnu 1.8.1998.

Počátkem roku 2001 je v SK zapojeno 280 aktivních členů, kteří mají možnost se sportovně vyžít v oddílech hokejbalu, kopané, metané a sportu pro všechny.