Počátek samostatnosti Československého státu r. 1918

Rok tento je pro nás velepamátným.

Všickni se živě pamatujeme na ony podzimní dny kol 28 října 1918. Každý viděl, že něco visí ve vzduchu, věděly jsme, že se něco děje a že se něco stane a státi musí, ale jak a co, nezasvěcenci nevěděly.

Až přišel 28 říjen. Telegrafní drát jako blesk roznesl všude i k nám zprávu: Jsme svobodni! Českoslovanský stát jest uskutečněn. Rakousko, původce lidských běd rozkouskováno, rozbyto. Nebude nám více poroučeti cizácká Vídeň. Nebudeme více potlačováni. Bude lepší život; bude spravedlnost.

Jest to vše tak náhle možným? ptali jsme se jeden druhého v němém údivu. Není to pouhý klam či sen?

Pravdu tuto nám musela potvrdit hudba s průvodem naší mládeže. Byl večer; hoši lucernu na tyč, harmoniku a zpívaly národní písně. Jaké ještě pochyby? Do zraků vstoupily mnohým slzy. Slze očistijící a usmiřující. Slza věštící radost z lepšího, šťastnějšího života. Cit národní uvolněn a překypoval láskou. Máme svobodu!

Ó Svobodo, milá, zlatá, naše dávná touho,
na Tebe již čekaly jsme, velmi, velmi dlouho.

Tak to stojí ve verši a my jsme se dočekaly. Budem spravedliví. Jdeme vstříc lepšímu, šťastnějšímu životu. Slza z oka setřena a duše omlazena. Nuže v před, za vytčenými cíly.