Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78
Vystěhovalectví do Ameriky
V době po I. světové válce /1914-1918/, kdy vznikla na troskách starého Rakousko-Uherska Československá republika, neměla v jejich počátcích většina národa na růžích ustláno. Byl nedostatek potravin a z toho plynuly nemoci, tuberkulosa a především neznámá nemoc /dnes velmi běžná/ - španělská chřipka, která kosila značný počet lidí. Lidé hledali únik z toho všeho, a tak měli volné pole verbovači pracovních sil do Spojených států severoamerických /USA/. Jednou z nich měl být také pozdější náš občan Antonín KOTÝNEK, který v době náboru byl ještě příslušný do obce Hořepníku na okrese pelhřimovském. Protože se však Spojené státy americké bránily, aby tam noví občané, kteří hodlají přesídlit, nepřišli bez prostředků a nestali se z nich pochybná individua, pojišťovaly se zvláštním prohlášením, jehož doslovný opis doleji uvádíme. Originál tohoto prohlášení zapůjčila Kotýnkova dcera Antonie, provdaná Hájková /čp. 10/. Zní:
Z cesty do Ameriky a přesídlení však sešlo, protože Ant. Kotýnek odpověděl na inzerát jeho budoucí manželky Marie Babkové /čp. 10/, stal se občanem Včelné, pozvedl místní pekařství, později i obchod, stal se významným ochotníkem a zdravotníkem Čeřeného kříže, sžil se s námi a byl všeobecně oblíben.
Za všechny zásluhy kronikář uvedl na jeho památku v zápisech za r. 1971 zvláštní kapitolu o jeho odchodu z tohoto světa. /díl IV., str. 321/