Z kroniky Včelné díl I - Poválečný obraz obce

Kronika Včelné, díl I., r. 1922

Poválečný obraz obce

Děj politických událostí od naši samostatnosti popsán v předu této knihy. Nutno jen doplniti či objasniti budoucí i nynější obraz obce.

Za ty čtyři leta naši samostatnosti se mnoho změnilo a obec nabývá jiného vzhledu a výborná komunikace přemění za krátko vzhled obce úplně. Obec protínají dvě dráhy s nádražími a státní silnice s okresní. Přes vodu nás převádí betonový most.

Nová serie domků v Poříčí se velmi pěkně vyjímá. Hned vedle nádraží v Poříčí vyrůstá průmysl, naproti pěkně zrestaurovaná tak zvaná „Planýrka”, Husarský zámeček přeměněn v „Sanatorium”, ve Včelné založena Zahradní osada a v ní řada postavených domků, toť perspektiva naší obce, která nezarmucuje a která budí nejlepší naděje.

Bude se tedy stavět všude. V Poříčí, ve Včelné i mezi těmito obcemi a to po tak dlouho, až obec sroste v celek. Ve Včelné dlouho „strašila” kolna s cihelnou, ale odprodejem struhy a těchto pozemků lidem, se vzhled těchto mění. Pilná ruka člověka přeměnila tu divočinu „džungli” podobnou, v úrodnou a urovnanou půdu. Několikrát si tito lidé musely naplivnout v dlaně a vždy znovu se chopit lopaty a motyky, než se to v dnešní podobu přeměnilo.

V Poříčí na vystavění a zrestaurování domků má největší podíl p. statkář Dobiáš jako majitel pozemků a nakladatel, Jan Marek pak jako mistr tesařský a podnikatel staveb. „Zahradní osadu” založili vlastně tři osoby a to: Vojtěch Štauber, Leopold Cettl a pisatel této kroniky. Ovšem pracovalo na tom lidí více, ale původci a největší díl práce nesly tito. A přec získal každý díl pro sebe ten nejhorší, který dá nejvíce práce. Je však hřeje uspokojení, že posloužily dobré věci.

Kdo by byl odešel před válkou a nyní se vrátil, velmi by se podivil, co se zde za krátko vykonalo práce. Nuže dále.